Ken Kesey Knihy

Již klasický román o vzpouře jednotlivce proti mašinérii společenského systému. Román je o dělníkovi jménem Randle McMurphy, který se rozhodne předstírat šílenství, aby se dostal z pracovní farmy a aby ho převezli do státního špitálu pro duševně choré. Soudí, že život tam bude příjemnější...

Dva roky po prvním a slavném románu Vyhoďme ho z kola ven vyšel Keseymu v roce 1964 román druhý – Tak mě někdy napadá. Objevuje se v něm opět téma romantického superhrdiny – Kesey příběh zasadil do svého rodného kraje, do státu Oregon, a s dovedností skvělého fabulátora vypráví osudy svérázné dřevorubecké rodiny Stamperů, z níž se chce každý prosadit po svém. Sám Kesey prohlašoval, že tak dobrou knihu jako tuto už nikdy nenapíše.

Tuto pozoruhodnou knihu napsal slavný autor románu Vyhoďme ho z kola ven (Přelet nad kukaččím hnízdem) spolu s kolegou Kenem Babbsem. Vypráví tu příběh skutečných lidí, dávných hvězd slavného Pendeltonského rodea, kde vystupoval mj. světoznámý Divoký Bill Cody. Vypravěč si nezadá s humorem a citem pro historický detail, přestože příběh samotný stojí na pravdivých základech jen jednou nohou; ta druhá se opírá o zábavné historky, které se o hrdinech Pendeltonského rodea dodnes vyprávějí. I proto se Poslední rodeo dá číst jako napínavě napsaný šestákový román z prostředí Divokého západu. Ken Kesey patřil k nejvýraznějším americkým prozaikům 2. poloviny 20. století a Ken Babbs byl jeho přítelem a životopiscem. zdroj: knihy.abz.cz

Poslední román autora slavného Přeletu nad kukaččím hnízdem (česky pod názvem Vyhoďme ho z kola ven) je brilantní, vtipný a povzbudivý příběh o boji lásky se zlem v posledním slušném místě na světě. Píše se rok 2017 a Izák Sallas, legendární ekologický terorista 90. let, se probudí ve stařičkém přívěsu nad aljašským přístavem Kuinak uprostřed noci, v níž ho potká hned několik špatných znamení. Nejdřív vzteklý démon, z něhož se vyklube kočka s hlavou uvězněnou ve sklenici od majonézy, a pak stříbrovlasý albín Nikolas Levertov, který se snaží vymlátit duši z polonahé Eskymačky. Když další den vidí, jak do přístavu vplouvá obrovská stříbrná jachta filmařské společnosti s Levertovem na palubě, pochopí, že si Nikolas přijel vyrovnat pár starých účtů. Sallas už chtěl prožít zbytek života v klidu a lovit s přáteli ryby, ale když sleduje, jak Levertov korumpuje město balíky peněz filmové společnosti a balíčky drog, zjistí, že má v sobě ještě dost síly a odhodlání, aby zlo vyhnal z města. Je to napínavá obhajoba poslední výspy starého světa před nájezdem zástupců civilizace, dusící se v penězích a ve skleníkových plynech.

Českým čtenářům se již dostala do rukou kniha "Skříňka s démonem", která začíná Keseyho propuštěním z vězení, kde autor v roce 1967 strávil šest měsíců kvůli obvinění z držení marihuany. Během pobytu v kriminále vznikly „Zápisky z lochu“ s podtitulem „Nechte ty k****y běžet“, v nichž se mísí záznamy bizarních snů s ještě bizarnějšími rozhovory mezi vězni, s dopisy ženě, anekdotami a básněmi, a vznikají tak výmluvné portréty spoluvězňů i dozorců. Obraz života vězeňské komunity, "šílenějšího než v pakárně", dotvářejí pestrobarevné koláže. Základem knihy byly poznámkové bloky, které Kesey ve vězení popsal a pokreslil. Při jeho propuštění byly některé ze zápisníků zabaveny a ztratily se, mnohé se ale podařilo zachránit. Po návratu domů Kesey přetvořil náčrtky a zápisky v koláže a uspořádal z nich soubor, který se podařilo vydat až téměř po třiceti letech, kdy dal autor knize její současnou podobu. Deník je nejen uměleckým dílem literárním, ale i výtvarným, a navíc slouží jako sonda do myšlení těch Američanů, kteří se v padesátých a šedesátých letech nechtěli smířit s americkou vnitřní ani zahraniční politikou.

Kniha je volným kompilátem na sebe volně navazujících povídek, básní, deníkových poznámek a rozhovorů, jejichž tématem jsou převážně 60. léta a to co z nich zbylo. Začíná Keseyovým propuštěním z vězení, pokračuje popisem cesty do Mexika, životem na vlastní dobytkářské farmě. Kniha končí vylíčením události, kterou končí i celá jedna generace – smrtí Johna Lennona.

The Stampers, a logging family pit by circumstance against big business, are rough, hard men and women who live by the motto "never give an inch." Added to the turmoil is the return of Leland, a dope-smoking, college educated half brother whose arrival triggers a tidal wave of events that spiral gradually out of control

Boisterous, ribald, and ultimately shattering, this is the unforgettable story of a mental ward and its inhabitants, especially the tyrannical Big Nurse Ratched and Randle Patrick McMurphy, the brawling, fun-loving new inmate who resolves to oppose her. We see the struggle through the eyes of Chief Bromden, the seemingly mute half-Indian patient who witnesses and understands McMurphy's heroic attempts to do battle with the awesome power of the Combine Kesey's galvanizing novel probes the meaning of madness, often turning the conventional notion of sanity on its head, and offers and unforgettable portrait of a man teaching the value of self-reliance and laughter who is destroyed by the forces of hatred and fear.

Ken Kesey's held is Randle Patrick McMurphy, een onstuimige, vechtlustige rebel die in een psychiatrisch ziekenhuis beland en dit overneemt. Hij trekt de andere patienten aan doordat hij met zijn vechtersnatuur ingaat tegen de dictatuur van verpleegster Ratched. Hij leert ze gokken, smokkelt wijn en vrouwen binnen, en vecht bij elke gelegenheid openlijk de regels aan. Maar wat begint als een spel ontwikkelt zich al snel tot een grimmige strijd, een totale oorlog tussen twee meedogenloze opponenten: zuster Ratched, met volle steun van het gezag, en McMurphy, met enkel zijn eigen ontembare wil. Als zuster Ratched haar ultieme wapen gebruikt tegen McMurphy bereikt het verhaal schokkende climax.