Životopisná kniha o arcibiskupovi olomouckém Antonínu Stojanovi. ThDr. Antonín Cyril Stojan, pokřtěn jako Antonín Paduánský (22. května 1851 Beňov - 29. září 1923 Olomouc) byl moravský římskokatolický duchovní a politik, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský v letech 1921-1923.
Kniha poskytuje výbornou látku k rozjímání – jako by k nám zde v první osobě promlouval sám Ježíš. Ujišťuje nás o své lásce, povzbuzuje nás, dává nám rady, napomíná nás:
Buď shovívavý. Smýšlej o jiných jen dobře a mluv o jiných jen dobře. Vyhni se kritice, která jen boří, a reptání, které jen ochromuje důvěru. Nediv se, že nenacházíš lidi dokonalé. Jen Bůh je dokonalý. Na čem nejvíce záleží, je míra lásky v každé duši. Lásky, která není chladnou ctností, ale vřelým citem. Lásky, která způsobí, že každý večer vyprázdníš kapsy, naplněné za dne žlučí a hořkostí. Lásky, která nabádá přemáhat zlo dobrem, nenávist láskou… Nezáleží na množství vykonané práce, především záleží na jakosti lásky, která k této práci jednotlivce podněcuje a prací se projevuje.
Životopis sv. Terezie z Lisieux zpracovaný pro mládež. Tento román moravské spisovatelky, autorky řady knih pro mládež, také povídkářky a básnířky, je pokusem o moderní legendu. Vypráví o francouzském děvčátku s mnoha chybami, které pod vlivem příkladného rodinného prostředí vyrůstá v lidsky krásnou dívku, spatřující své štěstí v službě a oběti bližnímu.
Víme, čím žije a mohutní zelený strom. Zemí vláhou, slunečním světlem. Odkud však povstávají a čím sílí Boží svatí? Jedním z nejvýraznějších světců je František Saleský. Z jakých kořenů vyrůstala tato výjimečná osobnost? Nahlédněme do dávné minulosti, abychom si přiblížili Františkův příchod do života, jeho dětství a mládí.
V polovině prosince 1598 přibyl František do Říma v doprovodu věrného Jiřího, který měl nižší svěcení a směl nosit kleriku. K nim se přidali dva známí, kteří také cestovali do Věčného města. V Modeně se František setkal s bratrem Ludvíkem a jeho dvěma mladými přáteli, takže do Říma dorazil s celou družinou Savojanů. Nejel tam pro zábavu, ale aby informoval papeže Klementa VIII. o záležitostech ženevské diecéze. K audienci se dostal až 15. ledna 1599 a o dva měsíce později předal svatému Otci písemnou žádost o jmenování probošta Františka de Sales za koadjutora.
Kandidát na biskupství musel projít zkouškou, která se konala 22. března před papežem a církevními hodnostáři. František se před zkouškou modlil: "Pane, který ve své všemohoucnosti všechno víš předem, prosím tě, nedovol, abych tu zkoušku udělal, jestliže bych pak měl být biskupem neužitečným a nepečoval dobře o duše. V takovém případě nechť raději odejdu s hanbou!"