Slavný pohádkový příběh o putování malé Dorotky za všemocným čarodějem Ozem do Smaragdového města. Na začátku odjede tornádo Dorotku z Kansasu do neznámé země Žvýkalů, kde potkává neobvyklé kamarády Strašáka, Plecháče a zbabělého lva, a společně prožívají všemožná dobrodružství, v nichž jsou slova autora „zachovány zázraky a radosti a vynechány bolesti a noční můry”.
Dvojjazyčné vydání s gramatickým a lexikálním komentářem pod čarou.
Unikátní kniha Eduarda Petišky. První celistvé zpracování látky na základě vzácných pramenů. Otevírá před čtenářem dávno zapomenutý svět, přivádí slavné i zapomenuté obyvatele Prahy, moudré rabíny, Golema, pražského věčného Žida, řadu poutavých postav i postaviček a vzrušujících příběhů... Můžeme se vydat do přízračného města, po stopách těch, které jedinečným způsobem po staletích vzkřísila kniha velkého vypravěče... Toto jedinečné zpracování staropražské látky dosáhlo mimořádného úspěchu i v zahraničí, během doby, kdy nemohlo dílo vycházet česky, se objevovalo jen v zahraničních vydáních.
Hrdinou příběhu japonské autorky Kazumi Jumotové je chlapec Kijama a jeho dva kamarádi, tlouštík Jamašita a brýlatý podivín Kawabe. Ani Kijama není bez vady. Spolužáci na něj pokřikují okurko, protože je hrozně veliký a hubený, samá ruka, samá noha. Chlapci mají problémy doma i ve škole podobně jako jejich vrstevníci. Jednoho dne se však jejich život změní. Jamašita se vrátí z pohřbu babičky a spolu se svými nerozlučnými kamarády se začne velice zajímat o to, jaké to je, když člověk zemře......
Dvojjazyčná verze. Slavný příběh chlapce, který nechtěl vyrůst. Titul obsahuje původní divadelní hru převyprávěnou Danielem Stephenem O'Connorem. Pro snadnější porozumění je na pravé straně český zrcadlový překlad. Na konci naleznete komentáře k vybraným jazykovým jevům, které, jak doufáme, přispějí ke zdokonalení vaší angličtiny.
Jako každý národ mají i Židé své pohádky a vyprávění. Většina pohádek se předává ústně z generace na generaci. Singer v úvodu ke své pohádkové sbírce „Rabín a čarodějnice“ poznamenává, že některé z příběhů mu vyprávěla jeho maminka. „Jsou to lidové pohádky, které slyšela od své maminky a její maminky“. Singer převyprávěl pohádky po svém a některé si sám vymyslel. „Všechny ty příběhy zplodil způsob života, ve kterém není nouze o fantazii a výmysly“.
Židovské pohádky a příběhy mají jednu společnou a základní vlastnost, jsou o lidech, Bohu a lásce. Často se v nich vyskytuje postava chudáka a bohatého, hloupého a chytrého, věřícího a nevěřícího, tedy řekli bychom dva základní póly lidských vlastností, boj mezi nimi a jak to v pohádkách často bývá, vítězí dobro nad zlem, ať je vítězem bohatý nebo chudý, hloupý nebo chytrý, věřící či nevěřící, nic z těchto vlastností není nositelem dobra či zla, jejich nositelem je jen člověk sám a jeho chování. Často vyskytující se postavou bývá postava rabiho, který má rozřešit potíže ostatních členů obce, je něco jako šaman či kouzelník, moudrý, který s pomocí Boží pomáhá svým svěřencům v těžkých chvílích rozpoznat, co je zlé a co dobré.
„ Příběhy Židů jsou naplněny nejen zbožností, hledáním dobra a úctou k vědění, ale provází je i smysl pro humor a umění smát se sám sobě. Bez této vlastnosti by se ani plamínek moudrosti nikdy pořádně nerozhořel.“
Příběh skupinky králíků, kteří se vydávají na dalekou cestu za novým domovem a za svobodou. Celý příběh je o skupince odvážlivců, kteří vytuší smrtelné nebezpečí a opustí svůj domov. Vydají se na dalekou cestu do neznáma. Spousty nepřátel, mnoho nebezpečných situací a jejich vlastní bezbrannost v nelítostném a drsném světě jim nedodá ani chvilky klidu. Když se přátelé dostanou na místo, které by mohlo být jejich novým domovem, zjistí, že i přes zdánlivé bezpečí se jedná o smrtelnou past. Když se jim podaří uprchnout a vybudovat nový domov, čekají je další obtíže, jaké si jen stěží dovedeme představit. Ale hrdinové příběhu i přes vlastní bezbrannost vítězí díky své prohnanosti nad každým nebezpečím a nepřítelem.
Od nástupu Habsburků (1526) k pobělohorskému stmívání (1627). Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Mladičký, dvacetiletý král Ludvík Jagellonský podstoupil se svou nekvalitní, nepříliš odhodlanou armádou nerovnou řež s přesilou tureckých nájezdníků u Moháče (na samém jihu dnešního Maďarska). Byl bleskově poražen a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. Český svatováclavský trůn náhle osiřel právě tak jako uherský svatoštěpánský. Aktuálního obsahu nyní nabyly dřívější úmluvy Habsburků s Jagellonci o vzájemném dědění v podobném případě. A tak brzy po nešťastné moháčské bitvě získal českou královskou korunu třiadvacetiletý Ferdinand I. Habsburský. Nikdo v tom okamžiku nemohl tušit, že se Habsburci po následující čtyři věky, až do roku 1918, vladařského žezla v českém státě už nepustí......
Homérovy eposy tvoří jeden ze základů evropské vzdělanosti, ocitly by se v
seznamu pěti nejdůležitějších literárních děl evropské kultury, a to na
místech předních. Opětovné vydání, tentokrát v kapesní formě, poskytne
dorůstajícím generacím studentů a badatelů praktický podklad k soustavnému
studiu. Překlady, které nepocházejí od Otmara Vaňorného, většinou postrádají
číslování veršů a pro badatelské a studijní účely jsou prakticky nepoužitelné.
Tedy ač kapesní vydání, splňuje i zřetel použitelnosti v odborném kontextu.
Překlad Otmara Vaňorného se svým nádechem archaičnosti je zatím nepřekonaným
přetlumočením Homérových eposů. Vydání vychází z třetího vydání (Jan Laichter,
Praha 1942).
Příslovečnou židovskou schopnost kdykoli se vysmát každému, cizímu i vlastnímu nedostatku či hlouposti ocení čtenáři ve výboru z anekdot a krátkých humorných příběhů o Židech a jejich životě.
Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)
456 stránek
16 hodin čtení
Od časů Přemysla Otakara I. Do nástupu Habsburků (1197 - 1526). Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Tedy v čase hlubokých proměn společnosti, ekonomiky, životního stylu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář české krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Nové agrotechnické postupy umocňují její plodnost. Rodí se nový typ lidské pospolitosti, středověká města střediska kvetoucích řemesel i obchodu. Upevňuje se český feudální stát. Roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím. Korunu Přemyslovců od té doby panovník předává prvorozenému synovi. O toto upevnění samostatnosti a územní nedělitelnosti českého státu se zasloužil Přemysl Otakar I., který obratně a velmi účelově využil svárů uvnitř římskoněmecké říše a vydobyl svému majestátu uznání všech rozhodujících autorit včetně císaře a papeže. Období hluboké krize konečně pominulo... Kniha je doporučena Ministerstvem školství ČR jako četba k výuce dějepisu pro ZŠ a SŠ. 1. vydání, vydáno ve spolupráci s Mladým světem....
Metodická příručka určená pro učitele a učitelky v mateřských školkách, jejímž cílem je seznámit čtenáře s výukovými technikami sloužícími k rozvoji hudebního a pohybového nadání dětí. Publikace poprvé vyšla roku 1989 a její autorkou je Libuše Kurková, která se dlouhodobě věnuje hudebně pohybové výchově a zasazuje se o to, aby byly předškolní děti a menší školáci vedeni k tanci a muzikálnímu cítění. Zejména dnešní doba moderních technologií může mít za důsledek nedostatek pohybu a kreativity. Proto může být tato příručka vhodným doplňkem i pro rodiče malých dětí, kteří chtějí svým ratolestem nabídnout rozličné podněty, stimuly a aktivity a zasadit se tím o to, aby si prožily bohaté dětsví a prošly všestranným vývojem.
Židovské písemnictví patří k nejstarším, a zároveň nejrozmanitějším na světě, jeho texty dělí tisíce let i kilometrů. V knize Osm světel můžete najít nejznámější židovské pohádkové příběhy, legendy, bajky a anekdotická vyprávění. Čerpají ze starých náboženských textů - Talmudu a midrašů – a současně se v nich odrážejí pozdější pohnuté osudy Židů rozptýlených na různých místech světa. Leo Pavlát shromáždil a převyprávěl více než sedmdesát moudrých i veselých příběhů z prostředí židovských učenců, Židů sefardských i aškenázských stejně jako z chasidského prostředí. Kniha přeložená do šesti světových jazyků byla napsána již před více než dvaceti lety, ale česky mohla vyjít až po pádu komunistického režimu.
Důkladné, odborné, mnohými poznámkami vybavené pojednání o starodávném lékařském učení, které vzniklo a tradovalo se v Indii. Je neodmyslitelně spojené s indickým náboženským a duchovním životem. Není však založené na pověrách, ale na neobyčejném přesném a citlivém pozorovaní pochodů v lidském organismu.
Významný ediční počin Mladé fronty: komplexní zpracování faustovského mýtu v celé jeho historické šíři. Pojednání o tom, jak vznikla pověst o doktoru Faustovi, kdy a za jakých okolností se zrodil mýtus, rozsáhlá kapitola Literární Faust přináší už informace a ukázky ze zpracovánítématu Marlowem, Leasingem a dalšími, jádrem je samozřejmě "nesouměřitelný výtvor" - Goethovo zpracování, jeho interpretace a běh světem. Knihu uzavírá studie Osudy mýtu po Goethovi. Kniha je bohatě ilustrovaná vloženými grafikami Oldřicha Kulhánka, ilustrace v textu vytvořil Jiří Běhounek. Formální zpracování knihy je na výši jejího obsahu.
Kniha čerpá z autorovy cesty z Anglie do Čech a je obrazem vztahu mladého muže renesanční doby k Čechám a Moravě. Z angl. orig. vybral a přeložil Alois Bejblík; verše J. Taylora přeložil G. Francl a A. Bejblík . Doslov napsal Josef Polišenský.
Výběr pohádek od různých našich i zahraničních autorů na stejné téma - o meluzíně. Jak se meluzínka Minka narodila a vydala do světa (Z. K. Slabý), Jak meluzínka Minka přišla do města, kde byly všechny domy stejné (M. Argilli), Jak se meluzínka Minka učila kvílet (James Krus) a další.
E. Bass se zabýval na sklonku života i pohádkami. Chtěl převyprávět pro děti pohádky z celého světa, stačil jich ale už napsat jen třiadvacet. Vypráví tyto většinou neznámé příběhy šťavnatým, řízným stylem, s humorem, který prokládá vážné myšlenky. Tak se čtenář musí nad nimi zasmát, ale i zamyslet. 13-063-69
