Knihobot

Jiří Běhounek

    Lékařství staré Indie
    Daleká cesta za domovem
    Čaroděj ze země Oz
    Schovávanky
    Osm světel
    Toulky českou minulostí 2
    • Malá Dorotka Galeová žije u strýčka Henryho a tety Emy uprostřed prérie v Kansasu. Krajina je pustá a nepřívětivá, teta a strýček stále pracují a nemají na Dorotku čas. Jediným jejím přítelem je pejsek Toto. Když přijde tornádo, Dorotka se nestihne schovat a vítr ji i s Totem a jejím domem přenese do daleké Východní země, kde žijí modří Mlaskalové… O zdejších dobrodružstvích už vypráví tato klasická, mnohokrát zfilmovaná a po mnoho generací oblíbená kniha.

      Čaroděj ze země Oz2004
      4,5
    • Soubor pověstí a pohádek ze starého pražského židovského města, rozdělený do oddílů: V dávných dobách, kdy v Čechách cesty rychle zarůstaly, Jako kruhy na vodě se šířila sláva rabínů, Než rostlo zdivo synagóg, Noc, starávypravěčka, čeká za oknem. Příběhy vyprávějí o příchodu židů do Čech, o nejstarší pražské synagóze, o učeném rabínu Lewovi a jeho pověstném Golemovi, o tom jak rostla nová synagóga, o pronásledování a záchraně židů, o životě asmrti, o beznaději a naději.

      Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy2002
      4,3
    • Stíny strašidel

      • 149 stránek
      • 6 hodin čtení

      Hrdinou příběhu japonské autorky Kazumi Jumotové je chlapec Kijama a jeho dva kamarádi, tlouštík Jamašita a brýlatý podivín Kawabe. Ani Kijama není bez vady. Spolužáci na něj pokřikují okurko, protože je hrozně veliký a hubený, samá ruka, samá noha. Chlapci mají problémy doma i ve škole podobně jako jejich vrstevníci. Jednoho dne se však jejich život změní. Jamašita se vrátí z pohřbu babičky a spolu se svými nerozlučnými kamarády se začne velice zajímat o to, jaké to je, když člověk zemře...... celý text

      Stíny strašidel1999
      3,7
    • Známá pohádka převyprávěna pro předčítání pro nejmenší děti.

      Petr Pan1997
      3,9
    • Jako každý národ mají i Židé své pohádky a vyprávění. Většina pohádek se předává ústně z generace na generaci. Singer v úvodu ke své pohádkové sbírce „Rabín a čarodějnice“ poznamenává, že některé z příběhů mu vyprávěla jeho maminka. „Jsou to lidové pohádky, které slyšela od své maminky a její maminky“. Singer převyprávěl pohádky po svém a některé si sám vymyslel. „Všechny ty příběhy zplodil způsob života, ve kterém není nouze o fantazii a výmysly“. Židovské pohádky a příběhy mají jednu společnou a základní vlastnost, jsou o lidech, Bohu a lásce. Často se v nich vyskytuje postava chudáka a bohatého, hloupého a chytrého, věřícího a nevěřícího, tedy řekli bychom dva základní póly lidských vlastností, boj mezi nimi a jak to v pohádkách často bývá, vítězí dobro nad zlem, ať je vítězem bohatý nebo chudý, hloupý nebo chytrý, věřící či nevěřící, nic z těchto vlastností není nositelem dobra či zla, jejich nositelem je jen člověk sám a jeho chování. Často vyskytující se postavou bývá postava rabiho, který má rozřešit potíže ostatních členů obce, je něco jako šaman či kouzelník, moudrý, který s pomocí Boží pomáhá svým svěřencům v těžkých chvílích rozpoznat, co je zlé a co dobré. „ Příběhy Židů jsou naplněny nejen zbožností, hledáním dobra a úctou k vědění, ale provází je i smysl pro humor a umění smát se sám sobě. Bez této vlastnosti by se ani plamínek moudrosti nikdy pořádně nerozhořel.“

      Rabín a čarodějnice1997
      4,2
    • Světoznámý hrdinský epos má netradiční hrdiny: čtyřnohé, ušaté chlupáče, jejichž dobrodružství by jim mohly závidět i postavy z Tolkienových knih. Na území obývaném sandlefordskou králičí kolonií má vyrůst lidské sídliště. Pětík obdařený jasnovidnými schopnostmi blížící se katastrofu předpovídá a naléhá, aby se králíci vydali hledat nový domov. Někteří samci mu uvěří: A tak začíná jejich dlouhá pouť do zaslíbené země plná nebezpečí, překážek a bojů. Králíci musejí překročit dravé řeky, frekventované silnice, čelit dravcům i šelmám, intrikám i zradě. Když konečně dorazí na Kamenitý vrch, musejí si přivést ramlice, aby rod mohl pokračovat. Naději spatřují v nedaleké kolonii Efrafa, té ovšem vládne nelítostný generál Čistec… Richardu Adamsovi trvalo mnoho měsíců a musel si vyslechnout sedm zamítavých odpovědí, než našel nakladatele pro svůj dobrodružný román Daleká cesta za domovem. Ti, kteří Adamsův rukopis odmítli vydat, toho pak hořce litovali: Kniha poprvé vyšla v roce 1972 a od té doby patří do zlatého fondu světové literatury, prodalo se jí přes padesát milionů výtisků po celém světě a stala se předlohou animovaného filmu, seriálu i několika počítačových her.

      Daleká cesta za domovem1996
      4,4
    • Od nástupu Habsburků (1526) k pobělohorskému stmívání (1627). Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Mladičký, dvacetiletý král Ludvík Jagellonský podstoupil se svou nekvalitní, nepříliš odhodlanou armádou nerovnou řež s přesilou tureckých nájezdníků u Moháče (na samém jihu dnešního Maďarska). Byl bleskově poražen a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. Český svatováclavský trůn náhle osiřel právě tak jako uherský svatoštěpánský. Aktuálního obsahu nyní nabyly dřívější úmluvy Habsburků s Jagellonci o vzájemném dědění v podobném případě. A tak brzy po nešťastné moháčské bitvě získal českou královskou korunu třiadvacetiletý Ferdinand I. Habsburský. Nikdo v tom okamžiku nemohl tušit, že se Habsburci po následující čtyři věky, až do roku 1918, vladařského žezla v českém státě už nepustí...... celý text

      Toulky českou minulostí 31994
      4,1
    • Ílias

      • 600 stránek
      • 21 hodin čtení

      Homérovy eposy jsou základem evropské vzdělanosti a patří mezi nejdůležitější literární díla evropské kultury. Nové kapesní a cenově dostupné vydání, podpořené sponzorskou subvencí, poskytne studentům a badatelům praktické prostředí pro soustavné studium. Překlady, které nejsou od Otmara Vaňorného, často postrádají číslování veršů, což je činí nevhodnými pro odborné použití. Naše vydání se zaměřuje na dostupnost a užitečnost v akademickém kontextu. Překlad Otmara Vaňorného, s jeho archaickým nádechem, zůstává nejlepším zpracováním Homérových eposů. Vydání Íliady, podle třetího vydání z roku 1942, je nyní k dispozici v kapesní podobě. Vydavatelé přizpůsobili Vaňorného doprovodné texty současným jazykovým normám, přičemž zachovali jeho stylistický svéráz. Překlad jako básnický text byl upraven minimálně, přičemž byly zachovány archaické samohlásky a neobvyklé tvary. Opraveny byly tiskové chyby a zjevná přehlédnutí. Toto kapesní vydání neobsahuje Slovníček z jubilejního vydání z roku 1996 ani Bibliografii a Posloupnost překladů ze studijního vydání z roku 1999.

      Ílias1993
      4,4