Slavný pohádkový příběh o putování malé Dorotky a jejich neobvyklých přátel za všemocným čarodějem Ozem do Smaragdového města, příběh, v němž jsou slovy autora zachovány zázraky a radost a vynechány bolesti a noční můry. Bohatě ilustrovaná kniha v sešitové vazbě vypráví zjednodušeně známou pohádku o Dorotce a jejím putování do země Oz. Pro nejmenší děti a začínající čtenáře. Krátké texty jsou psány psacím písmem. Přeloženo ze španělštiny.
Kniha podivuhodných příběhů a poetických pověstí ze staré Prahy otevírá před čtenářem zapomenutý svět pražského židovského města. Knížka zavede čtenáře do staropražského Židovského Města mezi vážné rabíny i prosté občany. Dozví se mnohé o životě slovutného rabína Löwa, o jeho dětství, rozmluvách s císařem Rudolfem II. i o stvoření tajemného golema. Pověsti také vypráví například o židovském hřbitově, či stavbě nové synagogy. Židovské pověsti, pohádky a legendy mají zvláštní atmosféru a jistě zaujmou nejednoho čtenáře
Hrdinou příběhu japonské autorky Kazumi Jumotové je chlapec Kijama a jeho dva kamarádi, tlouštík Jamašita a brýlatý podivín Kawabe. Ani Kijama není bez vady. Spolužáci na něj pokřikují okurko, protože je hrozně veliký a hubený, samá ruka, samá noha. Chlapci mají problémy doma i ve škole podobně jako jejich vrstevníci. Jednoho dne se však jejich život změní. Jamašita se vrátí z pohřbu babičky a spolu se svými nerozlučnými kamarády se začne velice zajímat o to, jaké to je, když člověk zemře...... celý text
Genialita Járy Cimrmana ve všech oborech lidské činnosti je v této publikaci doložena nejrůznějšími fiktivními dokumenty a obrazovým materiálem.
Klasická pohádka z pera skotského novináře, dramatika a spisovatele Jamese Matthewa Barrieho. Všechny děti až na jedinou výjimku vyrostou. Tou výjimkou je Petr Pan. Nechtěl být nikdy dospělý, a proto zůstal navěky dítětem, aby si mohl pořád hrát. Žije na jednom ostrově v kouzelné a tajemné Zemi Nezemi. Jednou do Země Nezemě pozve také malou Wendy a její dva brášky Johna a Míšu. Nejdřív je naučí létat a pak s nimi odletí na svůj ostrov. Tam pak s Petrem Panem a jeho kamarády prožijí spoustu dobrodružství, když se Wendy stane princeznou, když bojují s krvežíznivými piráty a jejich kapitánem Hákem, když…
Jako každý národ mají i Židé své pohádky a vyprávění. Většina pohádek se předává ústně z generace na generaci. Singer v úvodu ke své pohádkové sbírce „Rabín a čarodějnice“ poznamenává, že některé z příběhů mu vyprávěla jeho maminka. „Jsou to lidové pohádky, které slyšela od své maminky a její maminky“. Singer převyprávěl pohádky po svém a některé si sám vymyslel. „Všechny ty příběhy zplodil způsob života, ve kterém není nouze o fantazii a výmysly“. Židovské pohádky a příběhy mají jednu společnou a základní vlastnost, jsou o lidech, Bohu a lásce. Často se v nich vyskytuje postava chudáka a bohatého, hloupého a chytrého, věřícího a nevěřícího, tedy řekli bychom dva základní póly lidských vlastností, boj mezi nimi a jak to v pohádkách často bývá, vítězí dobro nad zlem, ať je vítězem bohatý nebo chudý, hloupý nebo chytrý, věřící či nevěřící, nic z těchto vlastností není nositelem dobra či zla, jejich nositelem je jen člověk sám a jeho chování. Často vyskytující se postavou bývá postava rabiho, který má rozřešit potíže ostatních členů obce, je něco jako šaman či kouzelník, moudrý, který s pomocí Boží pomáhá svým svěřencům v těžkých chvílích rozpoznat, co je zlé a co dobré. „ Příběhy Židů jsou naplněny nejen zbožností, hledáním dobra a úctou k vědění, ale provází je i smysl pro humor a umění smát se sám sobě. Bez této vlastnosti by se ani plamínek moudrosti nikdy pořádně nerozhořel.“
Příběh skupinky králíků, kteří se vydávají na dalekou cestu za novým domovem a za svobodou. Celý příběh je o skupince odvážlivců, kteří vytuší smrtelné nebezpečí a opustí svůj domov. Vydají se na dalekou cestu do neznáma. Spousty nepřátel, mnoho nebezpečných situací a jejich vlastní bezbrannost v nelítostném a drsném světě jim nedodá ani chvilky klidu. Když se přátelé dostanou na místo, které by mohlo být jejich novým domovem, zjistí, že i přes zdánlivé bezpečí se jedná o smrtelnou past. Když se jim podaří uprchnout a vybudovat nový domov, čekají je další obtíže, jaké si jen stěží dovedeme představit. Ale hrdinové příběhu i přes vlastní bezbrannost vítězí díky své prohnanosti nad každým nebezpečím a nepřítelem.
Od nástupu Habsburků (1526) k pobělohorskému stmívání (1627). Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Mladičký, dvacetiletý král Ludvík Jagellonský podstoupil se svou nekvalitní, nepříliš odhodlanou armádou nerovnou řež s přesilou tureckých nájezdníků u Moháče (na samém jihu dnešního Maďarska). Byl bleskově poražen a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. Český svatováclavský trůn náhle osiřel právě tak jako uherský svatoštěpánský. Aktuálního obsahu nyní nabyly dřívější úmluvy Habsburků s Jagellonci o vzájemném dědění v podobném případě. A tak brzy po nešťastné moháčské bitvě získal českou královskou korunu třiadvacetiletý Ferdinand I. Habsburský. Nikdo v tom okamžiku nemohl tušit, že se Habsburci po následující čtyři věky, až do roku 1918, vladařského žezla v českém státě už nepustí...... celý text
Epos o trojské válce, zobrazující ve 24 zpěvech dobrodružství, válečné i milostné příběhy Agamemmona, Achillea, Odyssea, Parida, Heleny, Hektora aj. i svět olympských bohů, vychází v novém, moderním překladu. Na obálce barevná reprodukce řeckého talíře zdobeného malířem Epiktétem.Obsah: Příčinou války byl únos krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa, synem trojského krále Priama, kralevicem Paridem. Meneláos se svým bratrem Agamemnonem zorganizoval odvetné tažení řeckých kmenů proti Tróji. Epos líčí události posledního, desátého roku války, které vyjadřují hněv Achilleův. Řek Achilleus, jemuž je předurčena velká sláva a blízká smrt, se odmítá zúčastnit dalších bojů, neboť Agamemnon mu odňal ukořistěnou otrokyni Bríseovnu. Uražený Achilles půjčí svou zbroj příteli Patroklovi, ten je však zabit trojským hrdinou Hektorem. V souboji Meneláa s únoscem Paridem Paris sice umírá, nakonec je však zachráněn bohyní Afroditou. Vyvrcholením eposu je vylíčení souboje Achillea, mstícího smrt přítele Patrokla, s Hektorem, který končí Achilleovým vítězstvím a potupou zabitého Hektora, vláčeného kolem trojských hradeb a nakonec vydaného králi Priamovi. 01-083-80
