Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Diváky) byl moravský učitel, spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. Část díla napsal se svým bratrem Aloisem Mrštíkem, a jsou proto známi jako autorská dvojice bratři Mrštíkové.
Jako v ostatních Dostojevského románech, ani zde nenajdeme nekomplikovaný vztah dvou bytostí, nýbrž složitý obrazec mučivých milostných vztahů a propletenců, kterých nejsou ušetřeny ani děti. Dostojevskij měl klíč k osudu svých románových postav ve svém vlastním životě, odtud pramení jeho citovost, vášnivost a zaujetí pro všechny ''uražené a ponížené'', kteří byli jeho blíženci.
Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot. Vyprávění se odehrává v cyklu přírodního roku počínajícíhosetbou a vrcholícího sklizní. Kniha, kterou proslavila dramatizace Miroslava Krobota v pražském Národním divadle (1993), vychází v České knižnici ve dvou svazcích.
Bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové prosluli jako spoluautoři dvou děl, která se výrazně zapsala do české literatury. Zatímco hlavním autorem dramatu Maryša (1894) byl mladší Vilém, Rok na vsi (1903–1904) byl rozhodující měrou dílem staršího Aloise. Ten působil jako učitel na jihomoravském venkově, od konce osmdesátých let 19. století byl správcem školy v Divákách na Slovácku. Zde poskytl útočiště svým třem bratrům včetně Viléma. Právě Diváky se staly hlavní inspirací rozsáhlého románu s podtitulem Kronika moravské dědiny. V kalendářním cyklu roku od října do září zobrazuje svět a život fiktivní vesnice Habrůvka, členěný rytmem ročních období, zemědělské práce, křesťanských svátků, slavností a dalších událostí místního života. Text edičně připravil Vlastimil Válek, komentář napsala Jaroslava Janáčková. Dílo vychází ve dvou svazcích, samostatně neprodejných.
Prvně publikovaný V. Mrštíkův rukopis (editor Jan Vladislav) z cesty na Všeruskou výstavu v Nižním Novgorodu přes Krakov, Varšavu a Moskvu obsahuje kritické, sarkastické postřehy o ruské civilizaci a jejím vztahu k okolním zemím a neruským národům. Mrštík v zápiscích vědomě navazuje na Borovského úvahy o škodlivosti (českého) slavjanofilství.
Obraz moravského venkova tak, jak plynul život ve vísce Habrůvce během jednoho roku, vše co v přírodě a mezi lidmi se dělo. Začátek a konec v kronice je shodný s hranicemi roku zemědělského od setí do žatvy, zde v 1. díle probíhá děj od října do února.
Dudák Švanda by se rád oženil s Trnkovic Dorotkou, ale pro starého Trnku je Švanda příliš chudý ženich. Švanda se tedy rozhodne, že si na svatbu vydělá hraním na dudy, a to i přes domluvy přítele Kalafuny. Švandova matka, víla Rosava, chce svému synu pomoci. Očaruje jeho dudy... Naši furianti je příběh o vztazích a o životě na vesnici. Zápletka příběhu je velmi prostá, 2 vesničané, vysloužilý voják Bláha a úlisný krejčí Fiala, se přou o post ponocného. Při sporech často nejde o věc, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský (starosta) a Bušek (první radní). Ti mají rozhodnout, který z nich místo ponocného v jejich vesnici získá... Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách.
Drobné cestopisné čtry a přírodní obrázky bratří Mrštíků.
Vilémovy cestopisné obrázky z Čech a moravského Slovácka vznikaly z obsáhlých dopisů, posílaných přátelům, jež bývaly po menších upravách otiskovány v časopisech. Vzrušenými slovy zachycuje v nich autor své okouzlení Babiččiným údolím, Sněžkou, Šumavou a jinými krajinami. - Aloisovy nadšené črty z potulek Slovenskem vycházely rovněž nejprve časopisecky. Šalda jim vytkl, že jsou psány s hlediska svátečního turisty, který vidí jen líc věci, přírodní krásy ličí theatrálně a vkládá do duše lidu vlastní osobní nálady: "Nenajdeš v knížce Mrštíkově jedinkého sebe kradmějšího pohledu do společenského, rodinného, školského, církevního života Slovákova." - Svazek je doplněn dvěma kratšími črtami, které vytěžil Alois Mrštík z pobytu v lázních Bohdanči a v Adrii.
Po měsících mapují oba autoři život na vesnici, chlonologicky ty nejzajímavější události, ale život a projevy jednotlivých občanů. Sedmé vydání (třetí kritické).
Jaro a léto
Kritické vydání "Povídek a obrázků" shrnuje povídky již dříve samostatně vydané (u Otty) i práce otištěné po časopisech. Jako úvodní povídka je zařazena "Improvizace", kterou otiskl septimán Mrštík v brněnském almanachu Zora (a která vyvolala později nejednu debatu, neboť její hrdinkaMiluška byla pokládána za vzor Helenky z Pohádky máje), za ní následuje větší oddíl "Stíny a ostatní povídky", kde jsou zařazeny jednak povídky, které uvedl autor sám ve vydání knižním, jednak povídky Stařenka (z Bavlnkových žen), Babeta, Verunka a Stařeček Gajda. "Obrázky" v druhé části souboru jsou popisné a náladové přírodní črty s tenkou nitkou dějovou nebo úplně bez děje. Vycházely porůznu v Hlasu národa a v Národních listech, v knižním vydání měly devět čísel, z nichž samostatné Obrázky ze vsi tvoří drobný cyklus pěti náladových črt z diváckého prostředí. Dnešní pořadatel ponechal úpravu autorovu, za tyto obrázky přidal pak ještě 7obrázků jiných a zakončil celý soubor drobnou vzpomínkovou prózou ze studentských let O rozbitém cylindru, kterou Mrštík uzavřel svou beletristickou činnost.
Prosté a jímavé,zkratkovitá svědectví o obyčejných osudech zapomenutých lidí,takové jsou Moravské obrázky Aloise Mrštíka.Dokládají,že je napsal dobrý pozorovatel se smyslem pro citlivou kresbu charakterů a s pochopením pro přání,skutky a starosti svých hrdinů.
Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903–1904). Je to široce založený obraz života na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské vesnici v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobře odposlouchaným dialogem a přesností záběru venkovského života. U druhého vydání Roku na vsi (1914) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem přírodních lyrických popisů v románě).
Kronika moravské dědiny
Kronika moravské dědiny
Po měsících mapují oba autoři život na vesnici, chlonologicky ty nejzajímavější události, ale život a projevy jednotlivých občanů.
Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903–1904). Je to široce založený obraz života na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské vesnici v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobře odposlouchaným dialogem a přesností záběru venkovského života. U druhého vydání Roku na vsi (1914) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem přírodních lyrických popisů v románě).
Rok na vsi popisuje události ve fiktivní moravské vesničce Habrůvce pravděpodobně od podzimu do léta jednoho roku v posledním desetiletí 19. století.[pozn 1] Autor v díle ukazuje různé zvyky, tradice, obyčeje a zábavy, které se přes rok konají na vsi. Dialogy postav užívají dialektu na pomezí hanáckého a slováckého nářečí. Inspirací byla Aloisovi vesnice Diváky, kde působil jako učitel a správce školy.
Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnotydokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.
Klasické české drama z vesnického prostředí. Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.
Upřímnost a čistá láska děvčete nakonec probudí lepší stránky chlapcovy povahy, donutí ho skoncovat s lehkomyslným životem a snažit se vybudovat si solidní existenci, která by mu dovolila založit rodinu.
Leden: Po obvyklých přáních na Nový rok vyměňuje čeleď služby a sedláci rozvažují nad špatným finančním stavem. Dědinou prochází žid-kůžkář. Nastává tuhá zima. Obecní bilance dopadla bídně.
Poslední studentský román autora. Popisuje v něm prostředí pražských studentů a drobných řemeslníků. Jaká úskalí představovala autorova snaha překonat impresionismus návratem k objektivnosti a k charakteristice zvnějšku; pozměnit svůj literární styl, o tom tato kniha vypovídá.
Poslední studentský román autora. Popisuje v něm prostředí pražských studentů a drobných řemeslníků. Jaká úskalí představovala autorova snaha překonat impresionismus návratem k objektivnosti a k charakteristice zvnějšku; pozměnit svůj literární styl, o tom tato kniha vypovídá.
Poslední studentský román Viléma Mrštíka. Popisuje v něm prostředí pražských studentů a drobných řemeslníků. Jaká úskalí představovala autorova snaha překonat impresionismus návratem k objektivnosti a k charakteristice zvnějšku; pozměnit svůj literární styl, o tom taky tatokniha vypovídá. Z románu zůstalo jen torzo. Román se pokusil dokončit vykladač Mrštíkova díla K.E.Sokol.
Oblomov je mohutné psychologické drama šlechtického statkáře, jemuž rodinná výchova v zaostalé nevolnické vsi dala do vínku odpor k jakékoli skutečné činnosti a odsoudila ho k smrtelné letargii vůle. Gončarov v tomto svém vrcholném románu podává se shovívavě úsměvným tónem dokonalou diagnózu volního, inelektuálního i citového marasmu ústředního hrdiny, který je typickým příkladem „zbytečného člověka" ruské literatury 19. století. Oproti němu patří postava Olgy mezi nejkrásnější a umělecky nejdokonalejší ženské postavy ruského románu.
Obsahuje tyto povídky: Signál, Bitva Ajaslárská, Hrdý Aggej, Čeho tu nebylo, Žabka na cestách, Sluha a důstojník, Medvědi, Čtyry dni, Umělci. 1. přívazek k: Na německém dvoře minulého věku / Bedřiška Žofie Vilemína Pruská
Povídku Hňup a román Bojarština, které jsou v tomto svazku, přeložil Vilém Mrštík.
Santa Lucia je román o deziluzi. Mrštík ji dává prožít moravskému studentovi, pro něhož se Praha pro svou krásu a tradice stala přeludnou vidinou; v průběhu marného zápasu o uplatnění a přežití se ale mění v post a změť chaotických vjemů osamělého vyvržence. Silného emocionálního vyznění dosahuje Mrštík subjektivní perspektivou i tím, že vyprávění rámcuje hrdinovým umíráním.“
Román jednoho z bratří Mrštíků o citovém zrání mladé dvojice. Upřímnost a čistá láska děvčete nakonec probudí lepší stránky chlapcovy povahy, donutí ho skoncovat s lehkomyslným životem a snažit se vybudovat si solidní existenci, která by mu dovolila založit rodinu.
