Cece Meng

Jako prostřední z pěti dětí si autorka vždy našla své způsoby, jak na sebe upozornit, a rozvinula své nadání pro zasněnost. Zkušenosti z dobrovolnické práce v azylovém domě pro bezdomovce ji naučily o síle komunikace a o tom, jak je důležité, aby dospělí dávali dětem naději a inspiraci. Své psaní popisuje jako hledání hudby a rytmu ve slovech, spojení radosti z dětství s poezií a dnešním jazykem. Její tvůrčí proces je pro ni naplněním snu stát se profesionální snílkyní, která ctí a oslavuje ducha dětí.