Monografie mapující fenomén "rudolfínské alchymie" v širším kulturním a historickém kontextu. Kniha s podtitulem "Hledání tajemství přírody ve Střední Evropě v 16. a 17. století" je rozdělena do několika oddílů: Alchymie ve Střední Evropě a v císařské Praze; Protagonisté alchymie v rudolfinské epoše; Alchymie v kontextu přírodních věd a hospodářství; Dozvuky rudolfinské alchymie. Do jednotlivých oddílů přispěli svými statěmi renomovaní autoři z Čech i zahraničí.
Prchající Atalanta neboli Nové chymické emblémy vyjadřující tajemství přírody. Zásadní alchymistický text v překladu Ivo Purše a Jakuba Hlaváčka. Vychází s četnými vyobrazeními, fundovaným komentářem a hudebním CD s nahrávkou všech 50 Majerových fug.
Růžové zahrádky alchymických filosofů / Ivo Purš -- Praxe umění alchymického / Marie prorokyně, sestra Mojžíšova -- Rosarius philosophorum ; Flos florum / Arnald de Villanova -- Rosarium / John Dastin -- Pretiosa margarita novella / Petrus Bonus, Janus Lacinius.
Kniha přináší komentovaný překlad hlavního díla lipského lékaře, teosofa a paracelsiánského alchymisty Heinricha Khunratha „Amphitheatrum sapientiae aeternae“ z roku 1595. Součástí knihy jsou barevné reprodukce a tři obsáhlé průvodní studie. Heinrich Khunrath (1560–1605) byl klíčovou postavou vývoje alchymie na přelomu 16. a 17. století, tedy v době, kdy vrcholil její význam pro evropskou vědu a kulturu. Khunrathovo Divadlo věčné Moudrosti je výjimečný spis, v němž se prostřednictvím textu i originálních, umělecky hodnotných vyobrazení spojuje dobová teologie a filosofie s paracelsiánskou alchymií. Knihu doplňují tři obsáhlé studie: Ivo Purš – Heinrich Khunrath v zrcadle svého Divadla, Martin Žemla – Heinrich Khunrath: teosof mezi renesancí a reformací, Vladimír Karpenko – Alchymické a chemické aspekty Khunrathova díla „Von hylealischen, das ist pri-materialischen catholischen, oder algemeinem natürlichen Chaos“.
Monografie mapující fenomén "rudolfínské alchymie" v širším kulturním a historickém kontextu. Kniha s podtitulem "Hledání tajemství přírody ve Střední Evropě v 16. a 17. století" je rozdělena do několika oddílů: Alchymie ve Střední Evropě a v císařské Praze; Protagonisté alchymie v rudolfinské epoše; Alchymie v kontextu přírodních věd a hospodářství; Dozvuky rudolfinské alchymie. Do jednotlivých oddílů přispěli svými statěmi renomovaní autoři z Čech i zahraničí.
Hermetický symbolismus ve vztahu k posvátnému umění a esoterismu Velkého Díla. „Příbytky filosofů a hermetický symbolismus ve vztahu k posvátnému umění a esoterismu velkého díla.“ Přeložili: Ivo Purš, Martin Stejskal, Vlastimil Šimek, Tomáš Vondrovic a Vladislav Zadrobílek. Podle pův. 3. vyd. s třemi předmluvami Eugèna Canselieta F.C.H., s kresbami Juliena Champagne a novými fotografiemi. Pevná vazba, formát 160 x 235 mm, I. díl 284 s., II. díl 225 s. – Dvoudílný spis navazující na proslulé Tajemství katedrál, napsal Fulcanelli poté, co konečně provedl zdařilou transmutaci. S množstvím černobílých a barevných ilustrací.... celý text
Renesanční letohrádek Hvězda je symbolem Prahy a jeho neobvyklá podoba spolu s umělecky kvalitní štukovou výzdobou se vymyká českým i evropským loveckým zámkům. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky jej zasazuje do kontextu habsburské a evropské architektury. Idea stavby určené k sezónnímu odpočinku mezi zelení zůstává v raném novověku v podstatě nezměněna, avšak konkretizuje se v různých architektonických realizacích. Mezi specifika pražského letohrádku patří šesticípý půdorys, překvapivá monumentalita, zdánlivě bezúčelný pevnostní charakter, technicky náročná střecha a mnohovrstevnatá ikonografie bílých štukových reliéfů v interiéru, evokující antický Řím. Obora s širokými alejemi, křížícími se do obrazce hvězdy, je rovněž významným prvkem utvářejícím charakter Hvězdy. Klíčovou roli při jejím budování hrál pražský místodržící Ferdinand II. Tyrolský, jehož humanistická osobnost a otevřený životní styl ovlivnily kulturní prostředí. Letohrádek měl umělecky působit, uchvacovat divákovu mysl a sloužit ke sportovním aktivitám. Bohatství motivů a myšlenek, které byly pro umělce Hvězdy určující, je zpřístupněno výpravnou obrazovou dokumentací, jejíž nové snímky štukové výzdoby pořídil fotograf Vlado Bohdan.
Surrealisticko-esoterní esej o překonávání konečnosti a duality na základě vyšších stupňů poznání a vědění. Autor používá pro ilustraci svých úvah dvě symbolické sochy z Kuksu - Anděla blažené smrti a Anděla žalostné smrti. Anděl blažené smrti představuje vykoupení, očištění lidské duše, ráj; zatímco Anděl žalostné smrti symbolizuje zmar a zatracení.
Francouzský badatel v oblasti alchymie Eugene Canseliet (1899–1982) byl již českému čtenáři představen jak editor a autor rozsáhlých a zasvěcených úvodů ke dvěma stěžejním dílům alchymie 20. století, Fulcanelliho Tajemství katedrál (česky 1992) a Příbytkům filosofů (česky 1996). Před čtyřmi lety vydalo nakladatelství Malvern Canselietovo samostatné dílo nazvané Alchymie vysvětlená na základě svých klasických textů, které sepsal a publikoval jako své opus finalis. Uvedené práce představily Canselieta především jako zkušeného i originálního exegetu tradičních textů, ať již starých, nebo relativně moderních. Kniha, kterou nyní českému čtenáři předkládáme, vhodně dokumentuje další Canselietův interpretační dar, kterým byla jeho schopnost vykládat alchymickou ikonografii. K jejímu prokázání představuje MUTUS LIBER, kniha sestávající pouze z obrazů, více než vhodný námět. Canseliet se tohoto úkolu ujal zasvěceně i s nadhledem, jak odpovídá jeho rozsáhlým znalostem alchymické teorie a symboliky i zkušenostem při ověřování těchto poznatků při vlastní laboratorní práci, která – jak Canseliet sám často zdůrazňoval – byla a je pro pochopení skutečné hloubky a smyslu alchymické nauky nezbytná.
Dílo, jež slouží coby úvod ke studiu křesťansky interpretované alchymie, představuje a vykládá stěžejní alchymické texty v nichž se propojení alchymie a křesťanské ikonografie a symboliky představuje ve své nejvyhraněnější podobě.
