Filmový historik Karel Čáslavský zaštítil svým jménem vydání čtyřdílné encyklopedie českých filmových herců. První část je věnována hercům, kteří začínali ještě v němém filmu, a jejichž kariéra vrcholila ve 40. letech 20. stol. Portréty připomínají filmové a životní osudy herců, jejichž jména zůstávají živá právě díky filmovému pásu.
V arabské pohádce je vše možné a uvěřitelné. Džinové létají vzduchem v podobě ohnivého blesku, princezny cestují na dravých orlech, princ pluje na loďce s jantarovým stěžněm, kterou kormidluje zvíře napůl tygr, napůl slon, obyčejná dívka je krásnější než zlaté a diamantové sošky vznešených princezen. Lidské oči však nepoznají pravou cenu člověka. Musí pomoci kouzelné zrcadlo vzácný dar krále hodných džinů.
Kniha je věnována nejvýznamnějším osobnostem, které posunuly vpřed vývoj vědy a techniky a přitom se narodily nebo působily v českých zemích - počínaje tvůrcem Staroměstského orloje Mikulášem z Kadaně až k významným vědcům současnosti.
František Ferdinand d'Este bývá nazýván prvním mrtvým Velké války. Vskutku, 28. červen 1914, kdy jej v Sarajevu zasáhl vražedný výstřel, se nesmazatelně zapsal do dějin lidstva. Základním rysem životního příběhu následníka trůnu, a ten především tvoří náplň knihy, je však jeho nenaplněnost, nezavršenost. Po desetiletí čekal na okamžik, až se stane vladařem habsburské říše. Připravoval dalekosáhlé reformy, které jako císař a král v budoucnu provede. Podstatná část Galandauerova díla sleduje, jak chtěl František Ferdinand uspořádat vztahy mezi národy habsburské říše, a obzvláštní pozornost je věnována jeho vztahu k Čechům a Čechám. Vždyť byl vlastně i českým koruním princem, jeho nejoblíbenější sídlo Konopiště se nacházelo v Čechách a jeho milovaná Žofie, kterou zastihla společně s ním vrahova kulka, pocházela ze starého českého šlechtického rodu. Autor se vedle rozsáhlé odborné literatury opírá především o výzkum v českých i zahraničních archivech, dále o různé paměti, denní tisk a publicistiku.
Památníček je určen pro zápisky o děťátku od okamžiku jeho narození. Je bohatě vyzdoben ilustracemi Marie Fischerové-Kvěchové a doprovázen klasickými dětskými básničkami Jana Nerudy, Josefa Václava Sládka a Františka Hrubína.
Tento 1.díl zahrnuje filmové období od roku 1895 do roku 1918. Autor zde věnuje pozornost kinematografu jako technickému vynálezu a vývoji prvních "filmových let" v jednotlivých zemích. Kniha obsahuje 259 fotografií a obrázků na 120 stranách příloh.