Jiří Cieslar
7. únor 1951 – 16. leden 2006
Prof. PhDr. Jiří Cieslar (7. února 1951 Praha – 16. ledna 2006 Praha) byl český filmový a literární kritik a vysokoškolský pedagog. Od roku 1995 vedl Ústav filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Od roku 1969 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory komparatistika u profesora Václava Černého a historie. Po zrušení Katedry komparatistiky a vyhnání Černého z fakulty, přešel na obor filmová věda na Katedře divadelní a filmové vědy, kterou absolvoval roku 1974. Do roku 1990 pracoval jako redaktor ve fimovém týdeníku Záběr.
S manželkou inženýrkou Evou Cieslarovou (dcerou fimového historika Myrtila Frýdy) měl tři dcery (nejstarší, Olga byla k roku 2012 doktorandkou na DAMU) a dva syny.
V roce 1976 se s manželkou podílel na založení, resp. obnovení (nelegálního) spolku SIE (Societas Incognitorum Eruditorum in terris Austriacis, legální učená společnost tohoto jména existovala v Olomouci 1746–52). Od května 1976 do prosince 1988 toto proměnlivé sdružení 12–18 přátel vydávalo strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum (dnes v Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda), kde Cieslar publikoval řadu filmových kritik a esejů (některé byly po Listopadu vydány knižně ve výboru „Concettino ohlédnutí“).
Ve svobodném režimu začal přednášet na Katedře divadelní a filmové vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1996 jmenován vedoucím samostatné Katedry filmové vědy. Stal se též interním redaktorem obnoveného týdeníku Literární noviny, po jeho přesunu do Brna v roce 2005 spoluzakládal pražský týdeník A2. Mimo ně publikoval také v časopisech Světová literatura, Respekt, Revolver Revue, Reflex, Týden a v odborných periodikách Film a doba a Iluminace.
V roce 2003 byl jmenován profesorem a získal Cenu F. X. Šaldy „za vynikající výsledky v oblasti umělecké kritiky a kritické publicistiky“. Byl členem Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI).
Od puberty trpěl bipolární afektivní poruchou. V lednu 2006 spáchal sebevraždu skokem z okna.