Tatjana Hašková Knihy

Výbor obsahuje přes šedesát Buninových povídek.

Román Běsi, po Zločinu a trestu z r. 1866 a Idiotovi z r. 1868 třetí rozsáhlejší a především dodnes nejvíce diskutované dílo Dostojevského, poprvé vyšel na pokračování časopisecky v letech 1871–1872. Autor jej charakterizoval jako nikoli ladnou skladbu a N. N. Strachovovi v dopise o zrodu románu svěřil: „Teď píšu jednu věc pro Ruský věštník a nespoléhám ani tak na umělecké podání jako na samu tendenci – chtěl bych vyjádřit několik myšlenek, a udělám to, i kdyby měla všechna uměleckost vzít za své, protože teď žiju jen tím, čím přetéká má mysl a srdce; i kdyby se z toho vyklubal třeba pamflet; dovedu to stejně do konce.“ Syžet Běsů je spjat se zavražděním studenta Petrovy zemědělské akademie I. Ivanova, člena tajného spolku Pomsta lidu. Vraždu vykonal organizátor spolku anarchista S. G. Něčajev. Záměr Běsů nelze redukovat jenom na „Něčajevův případ“; soudní proces s ním posloužil romanopisci jako výchozí fakt, na němž mohl doložit své myšlenky a vystoupit proti anarchistům, kteří používali metod lži a brutálního násilí.

I. Fejetony II. O Kultuře a literatuře III. Polemiky a pamflety

Anna Karenina žije příjemný, ale relativně nudný život po boku staršího carského úředníka. Je milující matkou a ctěnou dámou v petrohradské společnosti. Vše se radikálně změní ve chvíli, kdy pozná okouzlujícího hraběte Vronského a tím začne tragický příběh vášně, která nezná žádné hranice. Nadčasový román Lva Nikolajeviče Tolstého, který byl inspirovaný skutečnou událostí, patří mezi vrcholná díla ruského realismu, což potvrzuje i fakt, že byl nesčetněkrát zfilmován. Poslední velkolepá adaptace vznikla v roce 2012.

Jedno z předních děl Dostojevského, jež vyvolalo pozornost kritickým pohledem na soudobou společnost. Citlivě zobrazuje ušlechtilé typy žen, které za své ryzí city a oddanost jsou uráženy a ponižovány mužskou proradností a honbou za penězi. Tyto vlastnosti jsou zosobněny v postavách sobeckého, falešného a cynického knížete a jeho syna, jenž jde věrně ve šlépějích otcových.

Historický román, oživující a dramatizující epochu panování ruského cara Ivana IV. Hrozného, panovníka širokého státnického rozhledu, povahově však nevyrovnaného, podezřívavého a neobyčejně krutého. Autor-jemuž se podařilo vytvořit působivé panoráma doby v druhé polovině 16. století-staví proti carově zvůli vybájenou postavu knížete Stříbrného, který se spolu s bojarem Morozovem vzepře hrůzovládě a neváhá obětovat i svůj život.

První díl autobiografického románu s podtitulem U istoka dněj (U pramene dnů). Příběh se odvíjí v 80. a 90. letech 19. století a představuje hrdinovo dětství ve stepním středoruském dvorci, gymnaziální léta, jeho vztah k pokusům mladé inteligence o společenskou vzpouru i jeho první tragickou lásku.

Román napsaný v posledním období autorovy umělecké činnosti podává na psychologickém příběhu o vině a jejím vykoupení kritiku soudobé petrohradské a ruské společnosti. U soudu, kde v úloze soudního porotce zasedá knížeNěchljudov,je souzena pro prostituci a jiné trestné činy dívka z lidu Kaťuša Maslovová, kterou kdysi Něchljudov svedl. Toto setkání vyvolá u šlechtice mravní zlom a způsobí, že se snaží svou vinu odčinit a nakonec se věnujeúvahám o náboženskéobrodě člověka.

Román je dramatem z první světové války a revolučního období v Rusku a Německu.

Představitel ruského symbolismu vydal svůj první román na počátku 20. století. Byl přívržencem okultních věd a zajímal se o spiritismus a démonologii. To se odráží i v jeho knize, jejíž příběh se odehrává ve třicátých letech 16. století v Německu, dosud rozjitřeném nedávným vznikem reformace a selskou válkou. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje, ale zůstává nejasné, zda je to duch dobrý nebo zlý. Hrdinka nakonec zemře v inkvizičním žaláři.