Tatjana Hašková Knihy

Výbor obsahuje přes šedesát Buninových povídek.

Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná s démony. Inspirován procesem s anarchistou Něčajevem, jenž jako zastánce bezohledných praktik boje připravil o život svého oponenta z ilegálního hnutí, vytvořil spisovatel rozsáhlý portrét generace, která ve snaze vymanit se z rutinní morálky a kulturních vzorců svých rodičů nyní váhá mezi módním mysticismem a pragmatickým rozumem, mezi rozvracečským násilím a pokornou důvěrou v dobro. Toto obrozování sleduje Dostojevskij prostřednictvím provinční kroniky, v níž nenápadný pozorovatel zaostřil na trojici mužských protagonistů: bezstarostného dandyho Stavrogina, zakomplexovaného radikála Kirillova a mocichtivého pleticháře Verchovenského, jejichž výstřelky jsou podrobovány obecnějším zkouškám cti a lásky. Dílo z roku 1872, rozvíjející řadu motivů z Idiota a předjímající rodinnou tragédii Bratrů Karamazových, bývá označováno za autorovo nejkrutější. V roce 1988 je na filmové plátno převedl režisér Andrzej Wajda.

I. Fejetony II. O Kultuře a literatuře III. Polemiky a pamflety

Psychologický a společenský román, který zobrazil celou epochu v životě ruské společnosti i osobní tragédii ženy - Anny Kareninové, titulní postavy románu, uštvanou konflikty se světskou dvorní společností...

Jedno z předních děl Dostojevského, jež vyvolalo pozornost kritickým pohledem na soudobou společnost. Citlivě zobrazuje ušlechtilé typy žen, které za své ryzí city a oddanost jsou uráženy a ponižovány mužskou proradností a honbou za penězi. Tyto vlastnosti jsou zosobněny v postavách sobeckého, falešného a cynického knížete a jeho syna, jenž jde věrně ve šlépějích otcových.

Historický román, oživující a dramatizující epochu panování ruského cara Ivana IV. Hrozného, panovníka širokého státnického rozhledu, povahově však nevyrovnaného, podezřívavého a neobyčejně krutého. Autor-jemuž se podařilo vytvořit působivé panoráma doby v druhé polovině 16. století-staví proti carově zvůli vybájenou postavu knížete Stříbrného, který se spolu s bojarem Morozovem vzepře hrůzovládě a neváhá obětovat i svůj život.

První díl autobiografického románu s podtitulem U istoka dněj (U pramene dnů). Příběh se odvíjí v 80. a 90. letech 19. století a představuje hrdinovo dětství ve stepním středoruském dvorci, gymnaziální léta, jeho vztah k pokusům mladé inteligence o společenskou vzpouru i jeho první tragickou lásku.

Román napsaný v posledním období autorovy umělecké činnosti podává na psychologickém příběhu o vině a jejím vykoupení kritiku soudobé petrohradské a ruské společnosti. U soudu, kde v úloze soudního porotce zasedá kníže Něchljudov, je souzena pro prostituci a jiné trestné činy dívka z lidu Kaťuša Maslovová, kterou kdysi Něchljudov svedl. Toto setkání vyvolá u šlechtice mravní zlom a způsobí, že se snaží svou vinu odčinit a nakonec se věnuje úvahám o náboženské obrodě člověka.

Román je dramatem z první světové války a revolučního období v Rusku a Německu.

Román je koncipován jako fiktivní memoáry ze 16. století, jejichž hrdinou je univerzitní student a později landsknecht, člověk světaznalý a talentovaný. 2. vydání Na obálce použito detailu obrazu Svatý Antonín Matthiase Grünewalda.