Tatjana Hašková Knihy

Výbor obsahuje přes šedesát Buninových povídek.

Román Běsi, po Zločinu a trestu z r. 1866 a Idiotovi z r. 1868 třetí rozsáhlejší a především dodnes nejvíce diskutované dílo Dostojevského, poprvé vyšel na pokračování časopisecky v letech 1871–1872. Autor jej charakterizoval jako nikoli ladnou skladbu a N. N. Strachovovi v dopise o zrodu románu svěřil: „Teď píšu jednu věc pro Ruský věštník a nespoléhám ani tak na umělecké podání jako na samu tendenci – chtěl bych vyjádřit několik myšlenek, a udělám to, i kdyby měla všechna uměleckost vzít za své, protože teď žiju jen tím, čím přetéká má mysl a srdce; i kdyby se z toho vyklubal třeba pamflet; dovedu to stejně do konce.“ Syžet Běsů je spjat se zavražděním studenta Petrovy zemědělské akademie I. Ivanova, člena tajného spolku Pomsta lidu. Vraždu vykonal organizátor spolku anarchista S. G. Něčajev. Záměr Běsů nelze redukovat jenom na „Něčajevův případ“; soudní proces s ním posloužil romanopisci jako výchozí fakt, na němž mohl doložit své myšlenky a vystoupit proti anarchistům, kteří používali metod lži a brutálního násilí.

I. Fejetony II. O Kultuře a literatuře III. Polemiky a pamflety

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají.

Sebrané spisy F.M.Dostojevského - XIII. Ponížení a uražení jsou románem o velkých sociálních kontrastech mezi občany Petrohradu.

Historický román, oživující a dramatizující epochu panování ruského cara Ivana IV. Hrozného, panovníka širokého státnického rozhledu, povahově však nevyrovnaného, podezřívavého a neobyčejně krutého. Autor-jemuž se podařilo vytvořit působivé panoráma doby v druhé polovině 16. století-staví proti carově zvůli vybájenou postavu knížete Stříbrného, který se spolu s bojarem Morozovem vzepře hrůzovládě a neváhá obětovat i svůj život.

První díl autobiografického románu s podtitulem U istoka dněj (U pramene dnů). Příběh se odvíjí v 80. a 90. letech 19. století a představuje hrdinovo dětství ve stepním středoruském dvorci, gymnaziální léta, jeho vztah k pokusům mladé inteligence o společenskou vzpouru i jeho první tragickou lásku.

Román slavného ruského realisty zachycuje mistrovskou formou společenskou atmosféru carského Ruska z konce 19. století. Děj se rozvíjí kolem tragédie vesnické dívky, kterou šlechtický syn uvedl na cestu morální zkázy a po letech se jí snaží jako soudce ze všech sil pomoci, aby odčinil svou vinu. Východisko k nápravě všeobecných poměrů vidí Tolstoj v náboženské výchově a v důsledném plnění evangelických přikázání o odpuštění a lásce k bližnímu.

Román je dramatem z první světové války a revolučního období v Rusku a Německu.

Román je koncipován jako fiktivní memoáry ze 16. století, jejichž hrdinou je univerzitní student a později landsknecht, člověk světaznalý a talentovaný. 2. vydání Na obálce použito detailu obrazu Svatý Antonín Matthiase Grünewalda.