Tatjana Hašková Pořadí knih

Ilustrované vydání jednoho z vrcholných románů F. M. Dostojevského, považovaného za autorovo „nejtemnější a nejkrutější“ prorocké dílo, je doplněno desítkami původních kreseb proslulého petrohradského malíře a ilustrátora Michaila Gavričkova. Dostojevského předposlední román Běsi, zasazený do fiktivního města carské Rusi ve druhé polovině 19. století, vypráví příběh pokusu o revoluční převrat, jenž vyústí v nekontrolované běsnění a karneval násilí. Bezprostřední inspirací pro zápletku románu byl autorovi známý případ vraždy studenta Ivana Ivanova, kterou zosnoval nihilista, anarchista a revolucionář Sergej Něčajev. „Něčajevův případ“ ovšem Dostojevskému posloužil pouze jako východisko k hluboké sondě do politického, sociálního, filozofického a náboženského myšlení jeho doby. Běsi mají zásadní význam jako jeden z klíčů k pochopení ruské společnosti a Ruska vůbec – země posedlé démony, kteří Dostojevského vlast pronásledovali za jeho života a pronásledují ji dodnes Jak trefně poznamenal S. N. Bulgakov, „Běsi jsou román nikoli o ruské revoluci, nýbrž o nemoci ruské duše“. Toto vydání je doplněno doslovem současného ruského spisovatele a filozofa Vladimira Kantora. Malíř, grafik, ilustrátor, exlibrista a autor asambláží Michail Gavričkov (* 1963) je absolvent Leningradského institutu malířství, sochařství a architektury Ilji Repina (oddělení grafiky). V letech 1996 až 2000 vyučoval na Gercenově státní pedagogické univerzitě kresbu, kompozici, lept a linoryt. Po dlouhou dobu se věnoval především složité technice leptu. Koncem osmdesátých let se obrátil ke knižní ilustraci. Od té doby ilustroval více než třicet knih, například díla E. T. A. Hoffmanna, R. Kiplinga, A. E. Poea, A. C. Doyla nebo H. Ch. Andersena. Gavričkovovy práce byly představeny na sto dvaceti výstavách v Rusku i v zahraničí. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách Ermitáže, Ruské národní knihovny, Univerzitní knihovny v Cambridge (Boston, USA), Muzea erotiky (Švýcarsko) a v soukromých sbírkách v Rusku, Anglii, Německu, Holandsku, Itálii a USA.

Román je koncipován jako fiktivní memoáry ze 16. století, jejichž hrdinou je univerzitní student a později landsknecht, člověk světaznalý a talentovaný. 2. vydání Na obálce použito detailu obrazu Svatý Antonín Matthiase Grünewalda.

Většinou drsné až kruté povídky vynikajícího sovětského spisovatele židovského původu, jenž zahynul v koncentračním táboře jako oběť kultu osobnosti. Jsou mistrovsky a nevšedně stylizovány, překvapují otevřeností, s níž kreslí všednost a třeba i špínu života, i schopností nalézt pod ní lidské v člověku.

První díl autobiografického románu s podtitulem U istoka dněj (U pramene dnů). Příběh se odvíjí v 80. a 90. letech 19. století a představuje hrdinovo dětství ve stepním středoruském dvorci, gymnaziální léta, jeho vztah k pokusům mladé inteligence o společenskou vzpouru i jeho první tragickou lásku.

I. Fejetony II. O Kultuře a literatuře III. Polemiky a pamflety

Sbírka povídek z Ruska, základem je sbírka Temné aleje.

Z ruského originálu Sobranije sočiněnij, vydanéhonakladatelstvím Chudožestvennaj litěratura,Moskva 1965, přeložili Taťjana Haškováa Jan Zábrana.Vybral, uspořádal a doslov napsal Jan Zábrana.Ilustroval Jasroslav Šerých.Vazbu navrhl a graficky upravil Pavel Hrach.Vydal Odeon, nakladatelství krásné literaturya umění n. p., jako svou 3838. publikaciv redakci krásné literatury. Praha 1980.Odpovědná redaktorka Ludmila Dušková.Technická redaktorka Pavla Šubrtová.Vytiskla Stráž, tiskařské závody, n. p., Plzeň,závod Vimperk.11,92 AA /ilustrace 0,70, texz 11,22/. 12,22 VAVydání v tomto uspořádání první.Náklad 10 000 výtisků. 60522855.01-045-80. 13/34. Cena váz. 20 Kčs

Historický román, oživující a dramatizující epochu panování ruského cara Ivana IV. Hrozného, panovníka širokého státnického rozhledu, povahově však nevyrovnaného, podezřívavého a neobyčejně krutého. Autor-jemuž se podařilo vytvořit působivé panoráma doby v druhé polovině 16. století-staví proti carově zvůli vybájenou postavu knížete Stříbrného, který se spolu s bojarem Morozovem vzepře hrůzovládě a neváhá obětovat i svůj život.

Vedle Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových je román Výrostek jedním z nejčtenějších a kritikou nejoceňovanějších románu F.M.Dostojevského. Romantický, v podstatě charakterní hrdina se rozhodne zbohatnout - peníze ho nelákají proto, aby získal pohodlný život, chce jimi dosáhnout na nikom nezávislé moci, stačí mu pocit nadřazenosti pro sebe sama.

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají.