Písně a světlice: výbor básní
- 143 stránek
- 6 hodin čtení






Nutnost vyrovnat se s kultem osobnosti a ukázat, jaké škody způsobil, je hybnou silou i tohoto rozložitého, v letech 1963-1964 v časopise "Znamja" publikovaného románu o bojích u Stalingradu. Autor v něm věrně kreslí situaci,náladu i lidi a snaží se dát odpověď na stále naléhavěji se vynořující otázku, jak vlastně mohlo dojít k proniknutí Němců tak hluboko do sovětské země a placení cesty k vítězství zbytečnými oběťmi. Navazuje na 1. díl zamýšleného cyklu o válce Živí a mrtví.
Pro spravedlnost světa je výbor Wolkerových básní, který uspořádal Vilém Kún. Je rozdělen do čtyř částí.
Autorka líčí obtížný výcvik i vzrušující pátrání prostým, záměrně až strohým stylem, bez příkras a patosu. Dramatickým dějem, dokonalou znalostí prostředí, citlivým zachycením vztahů mezi psovody a jejich vysoce inteligentními zvířecími přáteli, zobrazením mužného kamarádství, utuženého společnou prací a překonanými překážkami, řadí se tato kniha úspěšně k dílům, jež se snaží ukázat čtenáři opravdové hrdinství, morální sílu a obětavost prostých lidí v každodenním životě. 13-759-72
Život cikánů v cikánské osadě na Slovensku za první republiky líčí autor průkopnické výchovné úsilí pokrokového učitele Štefana Marciny vymanit cikány z potupné společenské izolace. Rozsáhlý román o životě cikánů, jejich mentalitě, zvycích i vztahu ke společnosti "bílých". Líčí život v cikánské osadě v dolním Pováží ve 30. letech 1. republiky. Ukazuje jejich primitivní hospodaření, zákony, chytrost, obratnost a touhu po vzdělání. Autor vylíčil cikánskou vesnici uprostřed slovenské dědiny. Etické jádro románu spočívá v autorově přesvědčení ve smysl dělného, cele prožitého života, plného vzájemné solidarity. Medailón o autorovi napsal Jiří Hájek.
Líčení života v přírodě, jak jsou na něj odkázáni dva přátelé, bílý mladík Rolf a starší Indián Quonab, v kanadské krajině na počátku 19. věku. Příběh se uzavírá koncem anglo-americké války, započaté r. 1812, jíž se účastnil i Rolf. Toto Setonovo vyprávění je jedno z mnohých, v nichž učí přírodní moudrosti, bezprostředním podnětem mu byly jeho vlastní zážitky při cestě Kanadou, kterou podnikl 4 roky před sepsáním „Rolfa“ v kánoi po řece Athabasce k severním jezerům.