Tento německý autor se ve své beletristice i publicistice zaměřuje na starověký svět. Prostřednictvím svých děl přibližuje čtenářům fascinaci, tajemství a odkaz dávných civilizací. Jeho spisovatelský přístup vybízí k zamyšlení nad naší vlastní historií a místem ve světě.
Anno 1525. Jen pár dní před složením věčné přísahy prchá novicka Magdalena z kláštera. V nouzi se připojí ke skupině kejklířů, v jejímž čele stojí Velký Rudolfo, nejslavnější provazochodec na světě. Podmanivý muž obklopený obdivem ctitelek Magdalenu od prvního okamžiku okouzlí. Zamiluje se do něj. Záhadný Rudolfo je členem tajemného tajného spolku, který střeží největší mystéria lidstva. Poté co se Rudolfo při výstupu na mohučský dóm zřítí a zemře, je Magdalena přesvědčená, že se stal obětí komplotu, a vydá se po nebezpečné stopě.
Ovlivnili běh dějin, a přesto nevstoupili do letopisů: osobní lékaři králů, diktátorů, prezidentů a mocných světa. Až dosud se ví velmi málo o tom, nakolik, jak často a jak významně ovlivňovali dění. Autor líčí některé rozhodující historické události z nezvyklého pohledu lékařů a dospívá k ohromujícímu poznání. Velmi pečlivě zkoumal lékařské nálezy, posudky, zprávy, chorobopisy a pitevní protokoly, aby pak nově zpracoval některé nejdůležitější kapitoly světových dějin.
Historická místa jako Trója, Mykény a Pergamon byla dlouhá století považována za dávno zaniklá a nezvěstná, dokud muži jako Ernst Curtius a Heinrich Schliemann znovu neobjevili starověké Řecko. Autor knihy se opírá o autentické prameny a vypráví o spektakulárních objevech v 19. století. Podařilo se mu tak velice sugestivně probudit k novému a fascinujícímu životu dějiny zmizelé říše.
Archeolog Heinrich Schliemann se vzepřel všeobecnému mínění, že Trója nebo Mykény jsou pouhými legendami. Když začal z hlubin země odkrývat jeden poklad za druhým, celý svět oněměl úžasem. Vydejte se s námi po stopách dobrodruha, jehož dovedly odhodlání a nezkrotná touha po uznání až k největším objevům archeologie.
Ďábel se obléká do purpuru!
Je to původně cenná sbírka knih jedné zchudlé markýzy, která přivádí mnichovského antikváře Lukase Malberga do Říma. Tam se však zaplete do případu vraždy. Jeho bývalá spolužačka Marlene, která mu po letech náhle připadala velmi přitažlivá, leží ve svém římském bytě ve vaně mrtvá. Byla to právě ona, kdo ho na onu cennou sbírku knih upozornil.
Policie se domnívá, že jde o nehodu, ale Malberg má všechny důvody k pochybnostem. Jeho podezření vzbudí i zápisník s latinskými poznámkami.
Mladá Hatšepsut, dcera Thutmose I., je nucena se ve svých čtrnácti letech provdat za nevlastního dvanáctiletého bratra Thutmose II., který je sice synem harémové dámy, avšak nejstarším dědicem trůnu. Hatšepsut je rozhodnuta udržet regentství v rodině. Po smrti nenáviděného bratra strhne moc na sebe, je korunována královnou, a stane se tak prvním ženským faraonem. Tím si však nadělá zavilé nepřátele mezi kněžími slunečního boha. Z boje o moc a vliv Hatšepsut neustále prchá ke své lásce, k všemi uctívanému vojevůdci a staviteli Senenmutovi, který navrhl početné stavby, jež ještě dnes vyprávějí o pohnuté době na březích Nilu…
Důvěrné vztahy na královských dvorech V knize ožívají romantické i dramatické příběhy krásných žen, které sehrály významnou úlohu v historii jako milenky panovníků a jiných velkých osobností. Ať už byly veřejně rozmazlované, nebo naopak marně bojovaly se skutečností, že svou lásku nikdy nesmí zveřejnit, jejich osudy byly výjimečné milovaly muže, kteří měnili svět
Věštba předpověděla božskému císaři Augustovi, že zemře, než uplyne sto dnů. S vědomím této osudové lhůty se vládce světa rozhodl sepsat paměti. Augustus, adoptivní syn Julia Caesara, patřil k nejnadanějším a nejobratnějším politikům, jaké svět poznal. Porazil Marca Antonia a egyptskou královnu Kleopatru, vytvořil podmínky pro dlouhodobý mír a tím zajistil zemi stabilitu, bezpečnost a prosperitu na více než dvě století. Augustus zemřel po krátké nemoci ve věku 76 let. Věštba se naplnila.
Když se na počátku 15. století náhle začaly hroutit velké katedrály, kostely a dómy, zachvátila obyvatelstvo panika. Je to pomsta bohů, nebo dílo ďábla?
V těchto neklidných dobách zachrání čirou náhodou krásná Afra - dcera knihovníkova, jenž zemřel za záhadných okolností - život poněkud podivínskému staviteli katedrál Ulrichovi z Ensingenu. Ti dva se do sebe zamilují.
V nejvyšší nouzi si Afra vzpomene na tajemnou skříňku, kterou jí kdysi zanechal otec s tím, že obsah skříňky jí sice může přinést bohatství, ale zároveň uvrhnout do zkázy celý západní svět...
Prázdný pergamen představuje zpočátku pro oba milence hádanku. Teprve s pomocí alchymisty dokážou zviditelnit latinský text, jenž v tajném písmu vytvořil benediktinský mnich a v němž kajícně přiznává, že CONSTITUTUM CONSTANTINI, jímž císař Konstantin údajně daruje papeži právo vládnout nad západořímskou říší, je podvrh, který sepsal on sám. Je jasné, že něco takového chce církev dostat do rukou za každou cenu. Afra s Ulrichem se ocitají v ohrožení, a než si stačí uvědomit, jak nebezpečný dokument se jim dostal do rukou, jsou jim už na stopě papežovi pochopi z tajné sekty Lóže odpadlíků, aby je navždy umlčeli...
Příběh dvou mužů, kteří měli stejný cíl - znovu objevit starověký Egypt a jeho dávno zaniklou kulturu. Vědci žijící ve druhé půli 19.století Francouz Auguste Mariette, odvážný hazardér, a Němec Heinrich Karl Brugsch, decentní až nesmělý muž, se setkali v legendárním Údolí králů, největší archeologické klenotnici světa. Sledovali společný cíl snílků a rivalů ve službách archeologie, jejichž krédo vyslovil německý průkopník dokumentace vzácných egyptských nálezů Ludwig Borchardt: ,Pátrání po našich počátcích nás naplňuje štěstím. Svému životu můžeme porozumět jen s jejich znalostí.
Na základě osobních zápisků obou badatelů napsal P. Vandenberg knihu nabitou napětím a odhalující méně známé stránky archeologie.
