Tento německý autor se ve své beletristice i publicistice zaměřuje na starověký svět. Prostřednictvím svých děl přibližuje čtenářům fascinaci, tajemství a odkaz dávných civilizací. Jeho spisovatelský přístup vybízí k zamyšlení nad naší vlastní historií a místem ve světě.
Autor v knize pojednává o životě Ramsese II., třetího panovníka devatenácté dynastie, o jeho rodině, slavné bitvě u Kadeše, zálibě v ženách, památkách, které nechal postavit, a také o jeho následovnících až po Ramsese III. 8 s. barev. obr. příl. : il., mapy
Životní příběh významného archeologa, objevitele Tutanchamonovy hrobky Howarda Cartera, začíná v době, kdy mladý Howard dokončuje docházku školy. Právě tam přichází nová učitelka, Sára Jonesová a s ní i jeho celoživotní láska. Autor sleduje Carterovy osudy milostné i profesionální, spletité cesty, jimiž se nadaný kreslíř dostal k archeologii. Jeho tragické lásky k ženám si hledali východisko v obdivu k Egyptu a starověkým dějinám. Carter, objevitel několika hrobů v Údolí králů, časem byl téměř posedlý myšlenkou nalézt hrob málo známého faraona Tutanchamona, panovníka 18. dynastie. Léta proto žil Carter v poušti, usiloval o splnění svého snu a mnohdy byl blíž šílenství než úspěchu. Románová biografie líčí osudy člověka, vzešlého z chudých poměrů, který dosáhl světového věhlasu, ale přestože odhalil významnou součást dějin lidstva, zemřel v zapomenutí.
Císařem se stal jako sedmnáctiletý – poté, co jeho ctižádostivá matka zavraždila jeho předchůdce a nevlastního otce. I když jí byl Nero dlouho poslušně oddán, nakonec ji nechal zabít. Mladíček, který miloval verše, zpěv a umění, se přerodil v jednoho z nejhorších a nejobávanějších hrůzovládců. Touha po moci a majetku ho přivedla až ke ztrátě soudnosti. Neštítil se žádné krutosti, zbavoval se jak nepřátel, tak svých blízkých. Jeho zločiny vrcholily velkým požárem Říma. I přesto, že svaloval vinu na křesťany, jeho vláda nezadržitelně spěla k zániku. Byl Nero opravdu takový, nebo jsou to zlé pomluvy?
Příběh dvou mužů, kteří měli stejný cíl - znovu objevit starověký Egypt a jeho dávno zaniklou kulturu. Vědci žijící ve druhé půli 19.století Francouz Auguste Mariette, odvážný hazardér, a Němec Heinrich Karl Brugsch, decentní až nesmělý muž, se setkali v legendárním Údolí králů, největší archeologické klenotnici světa. Sledovali společný cíl snílků a rivalů ve službách archeologie, jejichž krédo vyslovil německý průkopník dokumentace vzácných egyptských nálezů Ludwig Borchardt: ,Pátrání po našich počátcích nás naplňuje štěstím. Svému životu můžeme porozumět jen s jejich znalostí. Na základě osobních zápisků obou badatelů napsal P. Vandenberg knihu nabitou napětím a odhalující méně známé stránky archeologie.
Hořká bída a nepopsatelné bohatství, závist, nenávist a intriky, záhadná smrt a politická vražda – to je rámec, v němž se odehrává největší archeologický objev tisíciletí: akce Tutanchamon. Čtvrtého listopadu 1922 odhalil Angličan Howard Carter, vyučený malíř, vchod do hrobky Tutanchamona: faraona zapomenutého už před třemi tisíci lety. Právě tento zapomenutý faraon se stal takřka symbolem egyptské historie a jeho zlatá posmrtná maska, vážící přes sto kilogramů, je nejznámějším uměleckým dílem na celém světě. O Tutanchamonovi bylo napsáno bezpočtu knih, ale muž, jemuž dějiny vděčí za tak významný objev, zůstává v pozadí: Howard Carter. Kdysi si začal vydělávat peníze portrétováním koček a papoušků ze sousedství. Pro bohatého sběratele pak kopal už v sedmnácti letech v egyptském poušti. Tam také našel první stopy po zapomenutém faraonovi. Autor nám nabízí příběh, který rozkrývá situaci i nitky z pozadí. Okolnosti této takřka neuvěřitelné historie, zasuté v zaprášených archivech v Káhiře a Oxfordu, vyhledal a doplnil pátráním u posledních očitých svědků.
Nefertiti - Kráska, která přichází. Sami staří Egypťané tak pojmenovali tajemnou a neobyčejně půvabnou královnu. Bohatý obraz osudů této podivuhodné ženy rozvíjí ve svém díle německý autor blízký našim čtenářům již svou předchozí výpravou za dobrodružstvím archeologie. Historik umění a germanista P. Vandenberg nazval svou knihu o dosud málo známé královně ,,archeologickou biografií"; poutavě a zevrubně tu na základě vědeckých výzkumů a poznatků rekonstruuje životopis jedné z nejzáhadnějších postav starověkého Egypta - dcery mittanského krále a manželky faraóna Achnatona, která měla silný osobní vliv ve státním a náboženském životě armanského období. Pozadí příběhu Nefertiti pak otevírá prostot pro vykreslení krátkého, leč oslnivého rozkvětu Achetatonu, města vybudovaného na počest boha Slunce Atona, a pro přiblížení způsobu života, obyčejů, politických událostí i celkového dění za Nové říše, odborně i čtenářsky nejpřitažlivějšího úseku staroegyptských dějin. Knihu doprovází bohatá fotografická příloha.
Historická místa jako Trója, Mykény a Pergamon byla dlouhá století považována za dávno zaniklá a nezvěstná, dokud muži jako Ernst Curtius a Heinrich Schliemann znovu neobjevili starověké Řecko. Autor knihy se opírá o autentické prameny a vypráví o spektakulárních objevech v 19. století. Podařilo se mu tak velice sugestivně probudit k novému a fascinujícímu životu dějiny zmizelé říše.
(Podnadpis: Moderní věda luští dávný mýtus.) „Smrt svými perutěmi ubije toho, kdo naruší klid faraonův.“ Když archeologové v únoru 1923 vstoupili do právě objeveného Tutanchamonova hrobu a narazili na hliněnou tabulku s tímto tajemným nápisem, netušili, že brzy víc než polovina z nich za záhadných okolností rovněž skončí v hrobě. Tabulka sice zmizela a je nezvěstná, ale představa prastaré smrtelné kletby fascinuje lidi stále: faktem je, že jak vykradači hrobů, tak archeologové se dodnes často stávají oběťmi mysteriózních smrtelných nemocí, které vypukly bezprostředně po vykopávkách. Panuje domněnka, že staří Egypťané se snažili chránit klid faraonů a jejich pokladů v hrobkách cíleným nasazením bakterií, záření nebo jedů.
Archeolog Heinrich Schliemann se vzepřel všeobecnému mínění, že Trója nebo Mykény jsou pouhými legendami. Když začal z hlubin země odkrývat jeden poklad za druhým, celý svět oněměl úžasem. Vydejte se s námi po stopách dobrodruha, jehož dovedly odhodlání a nezkrotná touha po uznání až k největším objevům archeologie.
Autor vypráví sedm životních příběhů historických osobností, které svým zdravím i životy byly závislé na osobních lékařích.
