Tento německý autor se ve své beletristice i publicistice zaměřuje na starověký svět. Prostřednictvím svých děl přibližuje čtenářům fascinaci, tajemství a odkaz dávných civilizací. Jeho spisovatelský přístup vybízí k zamyšlení nad naší vlastní historií a místem ve světě.
Autor v knize pojednává o životě Ramsese II., třetího panovníka devatenácté dynastie, o jeho rodině, slavné bitvě u Kadeše, zálibě v ženách, památkách, které nechal postavit, a také o jeho následovnících až po Ramsese III. 8 s. barev. obr. příl. : il., mapy
Životní příběh významného archeologa, objevitele Tutanchamonovy hrobky Howarda Cartera, začíná v době, kdy mladý Howard dokončuje docházku školy. Právě tam přichází nová učitelka, Sára Jonesová a s ní i jeho celoživotní láska. Autor sleduje Carterovy osudy milostné i profesionální, spletité cesty, jimiž se nadaný kreslíř dostal k archeologii. Jeho tragické lásky k ženám si hledali východisko v obdivu k Egyptu a starověkým dějinám. Carter, objevitel několika hrobů v Údolí králů, časem byl téměř posedlý myšlenkou nalézt hrob málo známého faraona Tutanchamona, panovníka 18. dynastie. Léta proto žil Carter v poušti, usiloval o splnění svého snu a mnohdy byl blíž šílenství než úspěchu. Románová biografie líčí osudy člověka, vzešlého z chudých poměrů, který dosáhl světového věhlasu, ale přestože odhalil významnou součást dějin lidstva, zemřel v zapomenutí.
Císařem se stal jako sedmnáctiletý – poté, co jeho ctižádostivá matka zavraždila jeho předchůdce a nevlastního otce. I když jí byl Nero dlouho poslušně oddán, nakonec ji nechal zabít. Mladíček, který miloval verše, zpěv a umění, se přerodil v jednoho z nejhorších a nejobávanějších hrůzovládců. Touha po moci a majetku ho přivedla až ke ztrátě soudnosti. Neštítil se žádné krutosti, zbavoval se jak nepřátel, tak svých blízkých. Jeho zločiny vrcholily velkým požárem Říma. I přesto, že svaloval vinu na křesťany, jeho vláda nezadržitelně spěla k zániku. Byl Nero opravdu takový, nebo jsou to zlé pomluvy?
Příběh dvou mužů, kteří měli stejný cíl - znovu objevit starověký Egypt a jeho dávno zaniklou kulturu. Vědci žijící ve druhé půli 19.století Francouz Auguste Mariette, odvážný hazardér, a Němec Heinrich Karl Brugsch, decentní až nesmělý muž, se setkali v legendárním Údolí králů, největší archeologické klenotnici světa. Sledovali společný cíl snílků a rivalů ve službách archeologie, jejichž krédo vyslovil německý průkopník dokumentace vzácných egyptských nálezů Ludwig Borchardt: ,Pátrání po našich počátcích nás naplňuje štěstím. Svému životu můžeme porozumět jen s jejich znalostí. Na základě osobních zápisků obou badatelů napsal P. Vandenberg knihu nabitou napětím a odhalující méně známé stránky archeologie.
Hořká bída a nepopsatelné bohatství, závist, nenávist a intriky, záhadná smrt a politická vražda – to je rámec, v němž se odehrává největší archeologický objev tisíciletí: akce Tutanchamon. Čtvrtého listopadu 1922 odhalil Angličan Howard Carter, vyučený malíř, vchod do hrobky Tutanchamona: faraona zapomenutého už před třemi tisíci lety. Právě tento zapomenutý faraon se stal takřka symbolem egyptské historie a jeho zlatá posmrtná maska, vážící přes sto kilogramů, je nejznámějším uměleckým dílem na celém světě. O Tutanchamonovi bylo napsáno bezpočtu knih, ale muž, jemuž dějiny vděčí za tak významný objev, zůstává v pozadí: Howard Carter. Kdysi si začal vydělávat peníze portrétováním koček a papoušků ze sousedství. Pro bohatého sběratele pak kopal už v sedmnácti letech v egyptském poušti. Tam také našel první stopy po zapomenutém faraonovi. Autor nám nabízí příběh, který rozkrývá situaci i nitky z pozadí. Okolnosti této takřka neuvěřitelné historie, zasuté v zaprášených archivech v Káhiře a Oxfordu, vyhledal a doplnil pátráním u posledních očitých svědků.
Nefertiti - Kráska, která přichází. Sami staří Egypťané tak pojmenovali tajemnou a neobyčejně půvabnou královnu. Bohatý obraz osudů této podivuhodné ženy rozvíjí ve svém díle německý autor blízký našim čtenářům již svou předchozí výpravou za dobrodružstvím archeologie. Historik umění a germanista P. Vandenberg nazval svou knihu o dosud málo známé královně ,,archeologickou biografií"; poutavě a zevrubně tu na základě vědeckých výzkumů a poznatků rekonstruuje životopis jedné z nejzáhadnějších postav starověkého Egypta - dcery mittanského krále a manželky faraóna Achnatona, která měla silný osobní vliv ve státním a náboženském životě armanského období. Pozadí příběhu Nefertiti pak otevírá prostot pro vykreslení krátkého, leč oslnivého rozkvětu Achetatonu, města vybudovaného na počest boha Slunce Atona, a pro přiblížení způsobu života, obyčejů, politických událostí i celkového dění za Nové říše, odborně i čtenářsky nejpřitažlivějšího úseku staroegyptských dějin. Knihu doprovází bohatá fotografická příloha.
Historická místa jako Trója, Mykény a Pergamon byla dlouhá století považována za dávno zaniklá a nezvěstná, dokud muži jako Ernst Curtius a Heinrich Schliemann znovu neobjevili starověké Řecko. Autor knihy se opírá o autentické prameny a vypráví o spektakulárních objevech v 19. století. Podařilo se mu tak velice sugestivně probudit k novému a fascinujícímu životu dějiny zmizelé říše.
Kniha začíná návštěvou spisovatele u doktora Gamala Mehreza v káhirském muzeu, který zkoumá posmrtnou masku Tutanchamóna. Při rozhovoru se spisovatel ptá na kletbu, na což doktor odpovídá, že tomu nevěří, avšak do týdne umírá. Následuje příběh o objevení hrobky. Lord Carnavona, narozený v roce 1866, měl vášeň pro auta a podílel se na automobilových závodech. Po vážné nehodě se rozhodl žít v Egyptě, kde potkal archeologa Howarda Cartera. Ten měl velké znalosti, ale nedostatek financí, a tak mu Carnavona začal financovat vykopávky v Údolí králů, kde se domníval, že leží hrob významného panovníka. Po šesti letech usilovné práce a obavách z neúspěchu se 17. února 1923 podařilo objevit nevykradenou hrobku Tutanchamóna. Mezi nalezenými předměty byla i hlíněná destička s nápisem: "Smrt ovane svými křídly každého, kdo poruší faraonův klid." Tato destička záhadně zmizela a od té doby začaly podivné události. Hrobka byla objevena ve 2 hodiny ráno, kdy lord Carnavona a jeho pes náhle zemřeli. Do roku 1929 zemřelo 22 lidí, kteří měli s objevem cokoliv společného. Kniha obsahuje různé podklady, rodokmeny a schémata hrobek a má 13 kapitol, včetně informací o pitvě faraona a vykradačích hrobek.
Archeolog Heinrich Schliemann se vzepřel všeobecnému mínění, že Trója nebo Mykény jsou pouhými legendami. Když začal z hlubin země odkrývat jeden poklad za druhým, celý svět oněměl úžasem. Vydejte se s námi po stopách dobrodruha, jehož dovedly odhodlání a nezkrotná touha po uznání až k největším objevům archeologie.
Autor vypráví sedm životních příběhů historických osobností, které svým zdravím i životy byly závislé na osobních lékařích.
