Hrdinové seriálu Violetta se představují prostřednictvím příběhů, zajímavostí a exkluzivních fotek. Mezi sny a hudbou, láskou a přátelstvím. Hrdinové seriálu Violetta se představují prostřednictvím příběhů, zajímavostí a exkluzivních fotek. Všechna tajemství z natáčení i ze zákulisí odhalí, jak se zrodil populární seriál z produkce Disney Channel!
Série sleduje životní příběh dvou přítelkyň, Leny a Eleny, které vyrůstají v Neapoli v 50. letech 20. století. Příběh se zaměřuje na jejich složitý vztah, přátelství, rivalitu a osobní růst v kontextu sociálních a politických změn v Itálii. Hlavní postavy se vyrovnávají s výzvami, jako jsou rodinné očekávání, vzdělání, láska a ambice, což odráží širší témata ženské identity a moci. První díl představuje jejich dětství a dospívání, zatímco další díly sledují jejich životy, jak se vyvíjejí v dospělosti, a ukazují, jak se jejich cesty rozcházejí a opět se setkávají. Kniha se zabývá otázkami přátelství, žárlivosti a vlivu prostředí na osobní volby. Styl psaní je intimní a realistický, což čtenářům umožňuje hluboce se ponořit do psychologických aspektů postav a jejich vztahů. Celkově série nabízí komplexní pohled na ženskou zkušenost a dynamiku přátelství v proměnlivém světě.
Závěrečný díl neapolské tetralogie Geniální přítelkyně odkrývá další osudy Eleny a Lily. Obě jsou dospělé, mají muže, milence a svou kariéru. Jejich vztah, někdy hluboký a úzký, jindy nejasný a plný nedorozumění, je v jejich životech tou jedinou jistotou a tím, co je váže k rodné čtvrti, která stále určuje jejich osudy. Ty jsou propojené do chvíle, než Lila záhadně a beze stopy zmizí, a Elena se rozhodne sepsat příběh jejich přátelství.
Po zlatých šedesátých letech přišla jako drsné procitnutí ze snu „olověná“ léta sedmdesátá, kdy se v Itálii přihlásí o slovo pravicový i levicový extremismus. Tato doba se podepisuje i na osudech Eleny a Lily, nyní už dospělých žen. Opět se objevuje leitmotiv vzájemného ovlivňování osudů obou protagonistek. Předmětem jejich soupeření už není „genialita“, ale muž. Elena a Lila se na dlouho ztratí jedna druhé z očí a stanou se jen „střípky hlasů“ při občasných telefonních rozhovorech. Za příběhem jejich přátelství se ale dále otáčí kaleidoskop životů obyvatel jejich čtvrti, propletenec lásek, křivd, nevraživosti, žárlivosti, věrnosti i zrady.
Závěrečný díl Ságy rodu Floriů sleduje osudy posledních „sicilských lvů“ Ignazia juniora a jeho bratra Vincenza v roce 1891. Po předčasné smrti otce se mladý Ignazio, syn jedné z nejbohatších rodin Itálie, ujímá řízení impéria Casa Florio. Zatímco si užíval život zlaté mládeže, nyní se snaží naplnit svůj závazek, avšak postrádá otcův a dědův obchodní duch a předvídavost. Příběh se soustředí na jeho vztah s manželkou Frankou, významnou postavou palermské společnosti na počátku 20. století. Frančina krása a šarm přitahovaly pozornost státníků a umělců, jako byli Giacomo Puccini a Enrico Caruso. Její pohádkový život však skrývá tragické události, ztráty a zklamání. Floriům se ukáže nevděčná tvář Palerma, města, které vděčí za svůj rozvoj právě jim a jejich vizím. Floriovi se vždy pouštěli do nových projektů a hostili významné osobnosti, čímž otevřeli Palermo světu. Nicméně, nezadržitelný pád z výsluní, tragické rodinné události a doba první světové války a nástup fašistů přinesou těžké zkoušky. Přesto zůstává jejich nesmazatelná stopa v historii Sicílie. Vychází v překladu Alice Flemrové.
Ve druhém dílu tetralogie italské autorky Eleny Ferrante se přesvědčivě zachycuje období mládí dvou přítelkyň, Eleny a Lily, a jejich objevování sexuality. Toto téma se prolíná s historickým pozadím šedesátých let, kdy se Itálie probouzí k životu, prožívá hospodářský rozvoj a iluze blahobytu. Vzniká sexuální revoluce, ale také studentské a dělnické nepokoje, které vyostřují střety mezi pravicí a levicí. Příběh se soustředí na objevování vlastní sexuality obou hrdinek, slasti a bolesti, které s tím souvisejí, a na složitou situaci „geniálních“, svobodomyslných dívek, toužících po lásce v patriarchálním světě neapolských mužů. V tomto kontextu se Elena a Lila potýkají s vlivem camorristů a prožívají osudové léto na Ischii, které přináší vášeň a bolest, jež mohou zpracovat pouze skrze psaní. Psaní se stává terapií, způsobem hledání řádu a oživování reality. Upřímná výpověď o ženském přátelství opět strhne čtenáře svou hloubkou a intenzitou.
Román Geniální přítelkyně je prvním dílem tetralogie, která okouzlila čtenáře po celém světě a získala pozornost literární kritiky. Děj se odehrává v padesátých letech v neapolské čtvrti Luzzatti, kde začíná příběh ženského přátelství. Hlavní vypravěčkou je Elena, která jako stará žena vzpomíná na svůj život, ovlivněný silnou osobností Lily. Obě postavy se vnímají jako geniální přítelkyně, přičemž jejich vztah je komplikovaný snahou obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně svazující. Román představuje nejen Elenu a Lilu, ale i mikrokosmos neapolské čtvrti, propletený konvencemi a vášněmi, jejichž kořeny sahají až do doby fašismu a druhé světové války. Vypravěčka nás provede vývojem italské společnosti od poválečné chudoby po ekonomický zázrak šedesátých let a přiblíží ideologické spory mezi komunisty a camorristy. Ústředním tématem zůstává přátelství odlišných hrdinek, zobrazené s nemilosrdnou otevřeností jako systém „spojených nádob“, bolestné zrcadlení, celoživotní soupeření a pevné pouto, které často škrtí.
Souborné vydání novinových sloupků Alice Flemrové z let 2007 až 2011 s ilustracemi Reného Řebce. Pokud si myslíte, že překladatelé vedou nevzrušivý a monotónní život nad knihami a klávesnicemi, tyto sloupky, psané letech 2007 až 2011, by vás mohly vyvést z omylu. Třebaže pracují s fejetonovou nadsázkou, všechno, o čem se v nich píše, se skutečně stalo. Překládání krásné literatury totiž obstarává těm, kteří se mu věnují, bohatství – tedy jenom duchovní –, poznání, emoce, zábavu, adrenalin i dobrodružství. Svět se vyvíjí a proměňuje, jazyky též, ale překladatelské problémy a otazníky zůstávají ve své podstatě stejné. Pořád jde o to, jak poskládat stejný obraz z jiných dílků, jak zbudovat cizokrajné literární universum domácími jazykovými prostředky. Tahle knížka je hodně o italštině a o Itálii, ale je věnována všem těm, kdo čtenářům umožňují vstoupit do světů, které by pro ně jinak byly nedostupné.
Kolektivní monografie Růže je rosa è rose est růže, věnovaná významnému romanistovi a překladateli Jiřímu Pelánovi, se soustředí na překlad jako klíčový kulturní fenomén. Název knihy odkazuje na hlavní jazyková pole bádání Jiřího Pelána. Jubilejní pocta této výjimečné osobnosti, oceněné v České republice, Francii a Itálii, vedla k spolupráci pětadvaceti filologů z Akademie věd ČR a několika českých a zahraničních univerzit. Monografie zahrnuje odborníky na literatury různých evropských zemí, filosofii a lingvistiku, což jí dodává komparativní rozměr. Kniha se dělí na tři části: Překlad, Převod a Interpretace. První část se zaměřuje na kritiku překladu a případové studie, zatímco druhá část zkoumá širší význam překladu v kulturní recepci. Třetí část se věnuje hermeneutickému významu překladu jako kulturního transferu, přičemž se zaměřuje na kontextualizaci textů a adaptaci literárních topoi, což otevírá metodologické otázky literárněhistorického výzkumu. Témata se chronologicky pohybují od pozdní antiky přes středověk, renesanci, klasicismus až po jednadvacáté století, čímž podtrhují význam literárního překladu jako nástroje dialogu mezi epochami, jazyky a kulturami a jeho roli v duchovní obnově v evropském kontextu.
Rozsáhlý výbor 29 současných italských spisovatelů, esejistů a dramatiků, jako jsou např. Aldo Nove, Sandro Veronesi, Enrico Brizzi či Alessandro Piperno, kteří se výrazněji zapsali do literárního povědomí anebo obdrželi některou z prestižních cen, ale v České republice dosud nejsou známí či publikovaní. Kniha obsahuje jejich podrobné medailony a ukázky z děl. Vedoucí projektu Alice Flemrová.
