Knud Rasmussen Knihy

Cesta bílým tichem : 18000 kilometrů eskymáckým severem Ameriky. Světové úspěšné dílo cestopisné literatury, v němž největší dánský polární badatel a cestovatel (1879-1933) líčí svou dlouhou cestu na saních tažených psy do neznámých oblastí Severní Ameriky v letech 1921-1924. Hrdinou vyprávění je Eskymák, „jeho historie, jeho každodenní život, jeho boj o existenci a jeho duchovní život".

Grónsko-dánský polárník a spisovatel Knud Rasmussen získal většinu materiálu ke své prvotině Noví lidé na Dánské literární expedici do Grónska v letech 1902–1904 z Upernaviku přes Melvillovu zátoku k mysu York v severozápadním Grónsku. Kniha vyšla v roce 1905 s ilustracemi Haralda Moltkeho. Kromě cenných etnografických postřehů se Rasmussenovi podařilo zapsat a přeložit do dánštiny mýty a pověsti izolovaných polárních Inuitů, civilizací nedotčených nových lidí, kteří v dnešní době tvoří pouze necelá dvě procenta grónské populace. Kniha nemá jednotnou formu, ale je velmi sugestivní. Je to cestopis, který obsahuje také záznamy pověstí, deníkové zápisky, obecné úvahy o životě Inuitů a jejich příběhy, různé literární postřehy a podrobné vysvětlení životního názoru Inuitů.

Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají. Čtenář navyklý na schéma tradičních pohádek a pověstí bude asi překvapen jejich bezděčnou drsností a krutostí, ke které bude často marně hledat morální opodstatnění nebo odpovídající trest. Vše co bylo výše napsáno bezprostředně vystihují výborné ilustrace nezaměnitelného Martina Velíška.

Cesta bílým tichem : 18000 kilometrů eskymáckým severem Ameriky. Světové úspěšné dílo cestopisné literatury, v němž největší dánský polární badatel a cestovatel (1879-1933) líčí svou dlouhou cestu na saních tažených psy do neznámých oblastí Severní Ameriky v letech 1921-1924. Hrdinou vyprávění je Eskymák, „jeho historie, jeho každodenní život, jeho boj o existenci a jeho duchovní život".

Podtitul: 18000 kilometrů eskymáckým severem Ameriky. Světové úspěšné dílo cestopisné literatury, v němž největší dánský polární badatel a cestovatel (1879–1933) líčí svou dlouhou cestu na saních tažených psy do neznámých oblastí Severní Ameriky v letech 1921–1924. Hrdinou vyprávění je Eskymák, „jeho historie, jeho každodenní život, jeho boj o existenci a jeho duchovní život". Doslov "Knud Rasmussen a jeho dílo" napsal Břetislav Mencák.

Cesta bílým tichem : 18000 kilometrů eskymáckým severem Ameriky. Světové úspěšné dílo cestopisné literatury, v němž největší dánský polární badatel a cestovatel (1879-1933) líčí svou dlouhou cestu na saních tažených psy do neznámých oblastí Severní Ameriky v letech 1921-1924. Hrdinou vyprávění je Eskymák, „jeho historie, jeho každodenní život, jeho boj o existenci a jeho duchovní život".

Cesta bílým tichem : 18000 kilometrů eskymáckým severem Ameriky. Světové úspěšné dílo cestopisné literatury, v němž největší dánský polární badatel a cestovatel (1879-1933) líčí svou dlouhou cestu na saních tažených psy do neznámých oblastí Severní Ameriky v letech 1921-1924. Hrdinou vyprávění je Eskymák, „jeho historie, jeho každodenní život, jeho boj o existenci a jeho duchovní život". Přeložil a doslov napsal Břetislav Mencák.

1921: Knud Rasmussen will zusammen mit einer Gruppe von Wissenschaftlern die bislang unerforschten Regionen Nordkanadas kartografieren – vor allem aber will er den Menschen begegnen und ihre Mythen und Geschichten aufzeichnen. Über ein Jahr lang besucht er verschiedene Inuit-Gemeinschaften und macht die Bekanntschaft mit dem großen Schamanen Awwa und dessen Familie. Awwa ist der letzte der Schamanen, denn auch die christlichen Missionare sind bis hoch in den Norden vorgedrungen. Das Leben der Inuit steht vor dem großen Umbruch. Ab 1923 führt Knud Rasmussens große Forschungsreise entlang der legendären, fast 6000 Kilometer langen Nordwestpassage bis zur Beringstraße. Mit nur einem Hundeschlitten unterwegs, ist die dreiköpfige Expeditionsgemeinschaft ganz auf sich gestellt.