Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.
Tématem knihy je politická filosofie, jejíž výklad probíhá na základě konfrontace s aktuálně převládající politickou ideologií Západu - levicovým liberalismem. Ukazuje se, že ideologie levicového liberalismu zásadně koliduje s lidskou přirozenosti a nároky přirozené etiky. Velká pozornost je také věnována filosofické definici totality a jejímu prosazování v rámci levicového liberalismu.
Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.
Čtvrtý svazek z řady klasické filosofie je věnován metafyzice o Bohu, která obvykle začíná důkazem Boží existence, pokračuje reflexí způsobu poznání Boží skutečnosti a vrcholí zkoumáním Boží esence. Výběr témat však sleduje především hlavní filosofické problémy, tak jako v předešlých svazcích. Dnes je metafyzika o Bohu obtížena silnou nedůvěrou, která pramení z novověkých agnostických předsudků. Proto je celému výkladu předřazena kritická reflexe některých moderních filosofických i teologických směrů a tendencí, které vytvořily překážku relevantní filosofické identifikaci Absolutna. Theodicea představuje první speciální aplikaci obecných disciplín - logiky, noetiky a ontologie. Filosofické zkoumání Boží skutečnosti pak pochopitelně spoluurčuje zkoumání lidského bytí v antropologii a v etice, k níž celý kurs směřuje.
Druhý svazek z řady klasické filosofie je věnován noetice, která zkoumá spolehlivost a rozsah lidského poznání - téma obtížné, avšak klíčové. Pozitivní noetické zhodnocení myšlení je totiž nejen nutnou podmínkou veškeré vědy, ale znamená i primární založení celé filosofie. Většina potenciálních čtenářů se více či méně vědomě opírá o autority novověké filosofie. Pro ně bude asi překvapením radikální odmítnutí novověkých teorií poznání. V nich autor spatřuje hlavní důvod krize současné filosofie. Dalším problémem bude zřejmě fakt, že se tak děje z pozic "naivního a překonaného" klasického realismu. Jestliže si však uvědomíme, že ve filosofii nerozhodují časová měřítka, ale pouze pravda, dostaneme se k zásadní revizi soudobých noetických (vesměs skeptických) představ. Autor se totiž pokouší dokázat, že realismus je pravdivý. A nejde jen o prostý návrat ke klasickému realismu - jeho pozice je kriticka prohloubena konfrontací nejen s novověkou filosofií, ale i se zbytečným dogmatismem mnohých realistů. Kniha není koncipována jako klasická učebnice a nezachycuje kompletně téma poznání. Její koncepce je především určena posunem od historicky převládajícího důrazu na psychologický aspekt poznání k oprávněnějšímu důrazu na aspekt noetický v rámci teorie poznání.
Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.
Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.
Třetí svazek z řady klasické filosofie je věnován ontologii, která reflexí pojmu jsoucna zkoumá vše, co je či může být. Míří tak k posledním mezím analýzy - k jádru skutečnosti a k principům integrity jsoucen. Ontologie tak poskytuje kritická měřítka k posouzení mnohých speciálních výsledků ostatních (i empirických) věd. Celé náročné abstraktní ontologické zkoumání však směřuje k vypracování a precizaci pojmů jako esence, substance, přirozenost, které jsou klíčové v realistické antropologii, jež dává odpověď na hlavní otázky týkající se lidského bytí, jako jsou dobro a zlo, mravnost, přirozený zákon, smysl a cíl života. Autor se v úzké návaznosti na noetiku pokouší rehabilitovat dnes odmítanou esenci jak konfrontací s novověkou filosofií, která v této souvislosti vrcholí dějinným myšlením, tak kritickou analýzou klasických autorů. Výklad není koncipován tradičním způsobem, ale stejně jako v noetické studii se soustřeďuje na hlavní problémy filosofie.
Kniha Iluze etických relativistů je třetí částí systematického kurzu, který soustřeďuje hlavní témata filosofie člověka. Jako taková navazuje na knihy Iluze skeptiků a Člověk bez duše, život bez smyslu. Kurz filosofie člověka tedy ve třech knihách postupně předkládá řešení noetického problému pravdy, antropologického problému lidské přirozenosti a etického problému mravního zákona. Způsob jejich zpracování zachovává jednotnou strukturu, která spočívá v důkladné konfrontaci s příslušnými antitezemi: a/realistického pojetí pravdy; b/existence neměnné lidské přirozenosti; c/existence obecného mravního zákona. V této knize se tedy postupně verifikuje mravní zákon vyvracením etického relativismu a egoistické etiky. Nakonec jsou reflektovány důsledky těchto omylů v křesťanském myšlení.
