Soubor poznámek, které autor věnoval českému veřejnému knihovnictví. Zaměřuje se na roli knihoven a knihovníků v osvětové a kulturní práci, vysvětluje organizaci a základní činnosti v knihovně a obšírně se věnuje práci se čtenářem.
Editorka Marie Mlejnková-Rosůlková zařadila do této antologie třiadvacet autorů, jejichž jména představují časové rozpětí od středověku až do současnosti. V úvodu je například představen český šlechtic Smil Flaška z Pardubic, poté následují téměř zapomenutí autoři devatenáctého století, jež jsou vzápětí vystřídáni tvůrci, kteří se později již výrazným způsobem zapsali do kontextu moderní české literatury. Je to třeba Jan Kameník, Vladimír Vokolek, Jiří Pištora, Jiří Gruša, Miloš Vodička či Petr Kabeš. Tuto plejádu osobností pak doplňují další současní autoři, kteří se již prezentovali samostatnými sbírkami: mezi ně patří Slavomír Kudláček, Pavel Rajchman a Lukáš Vavrečka. V závěru jsou také uvedeni mladí talentovaní básníci, kteří teprve stojí na samotném počátku své kariéry.
Čtení pro děti
Knížka obsahuje legendární pověst o zázračném ožití sochy archanděla Michaela na pardubickém náměstí, burlesku o měšťanské honoraci 18. století a kratochvilnou historku o trampotách vodníka ze Starého Labe.
Poutavé, především mladým čtenářům určené vylíčení životních příběhů husitského kazatele-revolucionáře, který smysl a poslání celého svého života našel v boji za sociální spravedlnost.
Vyprávěnky, pohádky a pověsti, zkazky a události z oblasti východních Čech.
Básně z let 1928–1940. V lyrických textech je v nejrůznějších podobách oslovována především smrt a zánik – od přímé apostrofy, přes obraz zesnulého Villona až k zahnívajícímu listí, mrtvým slavíkům a vyhaslým hvězdám.
