Kniha encyklopedicky mapuje a představuje čtenářům na více než 600 stranách přes 300 větších i menších neznámých zámků a zámečků na historickém území Moravy a Slezska, o nichž se literatura prozatím zmiňovala jen velmi okrajově či vůbec.
Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat.
Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník.
-- zdroj: www.kosmas.cz --
Hrabství Kladsko s centrem ve stejnojmenném městě (nápadně připomínajícím Prahu se zámkem na kopci nad řekou a s mostem s věžovou bránou) bylo součástí zemí České koruny až do roku 1742, kdy připadlo spolu s většinou Slezska Prusku a po roce 1945 Polsku. Autor sleduje osudy území i jednotlivých protagonistů, ať již rodáků, anebo těch, kteří měli Kladsko v držení.
Rozšířené a doplněné vydání knih "Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech" a "Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska " v jednom svazku. Doplněno o další lokality i o nový obrazový materiál. Velký formát knihy umožnil zároveň dát i odpovídající prostor plánkům.
Z obsahu: I. Přehledné údaje o stavební produkci a investování v České republice II. Obytné stavby Lubomíra a Čestmíra Šlapetových v kontextu funkcionalismu na Moravě III. Česká konstrukční škola meziválečného období VI. Výstavby rodinných domků firmy Baťa ve Zlíně