Alois Jirásek Knihy

Základem přitažlivé obrázkové knížky jsou Staré pověsti české Aloise Jiráska. Všechny jsou srozumitelně převyprávěny pro dětského čtenáře tak, aby vyšly vstříc oblíbené dětské seriálové četbě. Zatímco příběhy v podstatě sledují děje textové předlohy a jen částečně ho autor B. Žárský aktualizuje, jsou obrázky Z. Jandy rozvernější a často apokryfní, neboť komickou dějovou zkratkou ilustrují dávná vyprávění. Postavy českých pověstí mají v Jandově podání bodrost i nesmlouvavost hrdinů akčních seriálů a nepochybně tak přiblíží čtenářům příběhy z úsvitu národních dějin.

Dvě knihy Z mých pamětí stojí jakoby ve stínu Jiráskových historických povídek a románů. Byly sice často připomínány a vydávány v Sebraných spisech, ale zdá se, že čtenáře přece jen zarážel odlišný způsob vyprávění, než na jaký byli zvyklí v dějově bohatých prózách. Osu Z mých pamětí tvoří chronologický popis autorových životních osudů, líčení událostí a příhod, které se vyhýbá přílišné beletrizaci. Není to tak zcela obvyklý jev, neboť žánr vzpomínky často lákal k přiznanému nebo zastřenému fabulování, k úvahám a hodnocením, k "rekonstrukci" rozhovorů apod. A právě úzkostlivá věcnost, přesnost a věrnost odlišuje Jiráska od jiných autorů.

Autor vylíčil jednotlivé úseky doby po Bílé hoře. I když Skály vznikly jako poslední z těchto tří románů, až po Psohlavcích a Skalácích v roce 1886, zachycují časově první z těchto tří úseků, a to dobu bezprostředně po bitvě na Bílé hoře, dvacátá léta 17. století. Alois Jirásek si za dějiště tohoto románu vybral hrad Skály, samota v Orlických horách, vzadu za známými Teplickými skalami. Dílo Skály má podtitul „Několik výjevů z dějin samoty.“ Autor se nechal inspirovat pověstí o třech bratřích a o záhadném světle viděném na pustém hradě Bischofstejn (Skály) i o záhadném starci s bílým vousem a hradeckém kanovníkovi.

Povídky o válkách a osudech lidí na Náchodsku v 18. století.Výbor obsahující osm autorových válečných povídek byl uspořádán se záměrem přiblížit kus historie Náchodska. Proto je kniha doplněna historickým a literárněhistorickým komentářem.

Dvě historické novely (z časů Jiříka z Poděbrad a z rokoka), patřící k nejčtivějším dílům Aloise Jiráska. Na čtenáře z nich dýchne idylická atmosféra dávných dob, příběhy jej osloví zralým vypravěčstvím, živými postavami, spádným dějem a půvabnými milostnými motivy.

Věrné přátelství na celý život, při němž druh druhu je podle slov básníka ,,polovinou duše", je vzácným květem lidských srdcí. Takové bylo přátelství Aloise Jiráska a Mikoláše Alše.

Pětidílný román z dob národního obrození. Jde zde o období od sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století. Román popisuje životní osudy F. L. Věka. Vystupují v něm i další postavy , např. Václav Thám, Jan Theobald Held, Václav Matěj Kramerius aj. Nejvýznamnějšími postavami kromě Věka jsou kněz P. Matouš Vrba, nepřítel francouzské revoluce a vzdělaný dr. Srnka, vyznavač revoluce a nepřítel absolutismu. Druhý díl, který líčí počátky zápasu o naše obrození v letech 1790 a zejména v době korunovace Leopolda II. za českého krále roku 1791, uvádí vedle Věka na scénu další buditelské postavy.