Oldřich Rafaj Knihy

Svazek esejů a úvah se zabývá poslední vývojovou fází české literatury v letech 1980-84. 1.vydání.

Strhující dílo, líčící život české obce na jazykovém pomezí těšínském, v krásném Bezručově kraji, s modrým pozadím beskydských hor. Je historií, nasbíranou z obrovského počtu drobných detailů, nabitou otřásajícími, chmurnými dokumenty temna a přece vyzařující slunnou důvěruv lepší zítřek. Je velkým dílem člověka, milujícího svůj lid, člověka, jenž ví jak mu pomoci a jenž nasazuje k tomu také všechny páky. Rozechívá srdce, která dojímá svou opravdovostí a mohutností.

Monografie plasticky a čtivě přibližuje dnešnímu čtenáři významnou osobnost, která byla celým svým životem a dílem spjata s rodným Valašskem a pro poznání jedinečně krásného kraje, kdysi chudého a odlehlého, vykonala úctyhodně mnoho a doposud zůstává inspirativním příkladem. Dílo, které mimoděk podává také příklad, jak tvůrčím a účinným způsobem pěstovat a rozvíjet bohaté kulturní tradice vlastně každého regionu i jak napsat a vydat solidní příručku o osobnosti neprávem a k naší škodě zapomínané.

Verše Oldřicha Rafaje jsou politicky proklamativní, založené na černobíle prezentované polaritě světa, v tomto případě na téma nacistických zvěrstev z doby okupace a osvobození Československa rudou armádou.

Výbor z povídek (Z kraje tmy, Nemilá povinnost, Řetěz, Síla bludu, Nepokoj, Příživník, Rajnochovo pokolení, Strýc Antoš, Poslední pastva, Manka, Horští lidé) významného povídkáře moravského Valašska, básníka aromanopisce. Povídky, v nichž pokračovatel nejlepších tradic mistrů našívenkovské realistické prózy - Raise, Hálka, Světlé, Mrštíků aj. - líčí na kontrastujícím pozadí krásné moravské krajiny střízlivý a často krutý pohled doživota, zvyků a tradic valašského lidu z konce minulého století a z prvních desítek století tohoto.

Výběr z recenzí a kritických úvah, publikovaných naším literárním vědcem střední generace v 80. letech.

Básnické medailonky zapomenutých hrdinů 2. světové války nesou stopy angažované poválečné tvorby.