Cyklus Rokhorm z Aron vypráví o hledání a pochybnostech mladého mnicha magického řádu, jenž opustil klášter, kde získal své magické schopnosti. Vydává se do světa, kde je znám jako Poutník a Lovec, a ze všech sil pomáhá ohroženým proti zlu. Vydání 1.
Jestli bych si měl nějak představit opravdovou básnickou avandgardu současnosti, tak právě básně z Chmelařovy sbírky Bůh stále neodpovídá... této mé představě přesně odpovídají. P. Moravčík
Trefnou charakteristiku autorovy tvorby podává na zadní straně obálky knihy významný český básník Břetislav Kotyza: "Autor je srostlý kořeny minulosti, svými nekonformními verši, odporem k literární konvenci a urputným individualismem se jmény Gellner, Bukowski, Diviš. Jeho básnická práce je navýsost svébytná; vyvěrá ze samé podstaty jeho osobnosti. Nic nepředstírá, nestylizuje sebe ani své chrlení poezie. Vědomě říkám Poezie, neboť to, co Chmelař tlačí do našich líných srdcí, to je pralátka Poezie. Dittmar Chmelař je vrostlý do humusu naší současnosti se všemi našimi vítězstvími, kocovinou a zvratky téhož; do prokvašeného materiálu, ze kterého mačká své něžně barbarské verše. V čítánkách je nehledejme. Stejně jako jeho jméno v kterýchkoliv jiných seznamech."
Svět Řeky I. První díl nejdiskutovanějšího SF cyklu (Hugo 1972). Jak by to vypadalo, kdyby lidé dostali druhou šanci? Kdesi v kosmu existuje planeta, na níž se narodí všichni, kdo na Zemi zemřeli do roku 1984: Svět Řeky. Celé toto těleso totiž v tisíci zátočinách a zákrutech obtáčí veletok – Řeka. Lidé mohou žít pouze v jejím údolí – úzkém pruhu země podél řečiště. A ihned po zmrtvýchvstání se začínají projevovat typické lidské vlastnosti: sdružování do skupin, společenství a státečků. Hlavní hrdina tohoto dílu, sir Francis Burton, se spolu s dalšími svými společníky rozhodne podstoupit složité pátrání po tvůrcích tohoto nepochopitelného projektu.
Příběh o neohroženém indiánském stopaři v daleké budoucnosti, který bojuje se záhadnými a bizarními tvory z jiných planet. Divoké honičky, pronásledování, používání telepatie a tajuplná symbolika je obsahem poněkud nepřehledného děje.
"Má přání," pokračoval básník, "jsou tato: Za prvé, ať co nejdříve trefí šlak Walda Marxe, minstrela z Cedaris. Za druhé, v Caelfu žije komptesa Virginie, která nikomu nehcce dát. Ať dá mně. Za třetí..."Nikdo se nikdy nedověděl, jaké bylo Marigoldovo třetí přání. Z ohavné hlavy totiž bleskově vyrostly dva ještě ohavnější pařáty a popadly trubadúra za krk. ***Konec světaMuzikantiTandaradei!V kráteru po bomběPoslední přání