Cyklus Rokhorm z Aron vypráví o hledání a pochybnostech mladého mnicha magického řádu, jenž opustil klášter, kde získal své magické schopnosti. Vydává se do světa, kde je znám jako Poutník a Lovec, a ze všech sil pomáhá ohroženým proti zlu. Vydání 1.
Jestli bych si měl nějak představit opravdovou básnickou avandgardu současnosti, tak právě básně z Chmelařovy sbírky Bůh stále neodpovídá... této mé představě přesně odpovídají. P. Moravčík
Trefnou charakteristiku autorovy tvorby podává na zadní straně obálky knihy významný český básník Břetislav Kotyza: "Autor je srostlý kořeny minulosti, svými nekonformními verši, odporem k literární konvenci a urputným individualismem se jmény Gellner, Bukowski, Diviš. Jeho básnická práce je navýsost svébytná; vyvěrá ze samé podstaty jeho osobnosti. Nic nepředstírá, nestylizuje sebe ani své chrlení poezie. Vědomě říkám Poezie, neboť to, co Chmelař tlačí do našich líných srdcí, to je pralátka Poezie. Dittmar Chmelař je vrostlý do humusu naší současnosti se všemi našimi vítězstvími, kocovinou a zvratky téhož; do prokvašeného materiálu, ze kterého mačká své něžně barbarské verše. V čítánkách je nehledejme. Stejně jako jeho jméno v kterýchkoliv jiných seznamech."
Po dlouholetém pobytu ve vesmíru přistává na Zemi kosmická loď Terra. Členové posádky nacházejí Zemi a pozemskou civilizaci v úplně jiném stavu. Země byla v minulosti skoro zničena díky nevydařeným energetickým experimentům. Lidé, kteří přežili zhoubné působení slunečního záření, žijí primitivním způsobem v harmonickém soužití s přírodou na troskách bývalých měst. Kapitán Terry – Peter Stagg je vybrán jako symbol kultu plodnosti, který vyznávají obyvatelé na území bývalých Spojených států. Toto postavení přináší Petrovi nevyčerpatelnou sexuální zdatnost, ale také pravděpodobnost konce ve formě rituální oběti.
Příběh o neohroženém indiánském stopaři v daleké budoucnosti, který bojuje se záhadnými a bizarními tvory z jiných planet. Divoké honičky, pronásledování, používání telepatie a tajuplná symbolika je obsahem poněkud nepřehledného děje.
"Má přání," pokračoval básník, "jsou tato: Za prvé, ať co nejdříve trefí šlak Walda Marxe, minstrela z Cedaris. Za druhé, v Caelfu žije komptesa Virginie, která nikomu nehcce dát. Ať dá mně. Za třetí..."Nikdo se nikdy nedověděl, jaké bylo Marigoldovo třetí přání. Z ohavné hlavy totiž bleskově vyrostly dva ještě ohavnější pařáty a popadly trubadúra za krk. ***Konec světaMuzikantiTandaradei!V kráteru po bomběPoslední přání