Kniha přináší poselství z duchovních světů a nejvýmluvnější podání smyslu lidské existence a naší role v ní. Předmluva Ram Dass, odborná revize překladu PhDr. Marián Dujnič. 1. vydání
Ivo Pospíšil Knihy






Panoráma ruské literatury
- 414 stránek
- 15 hodin čtení
In dubio pro libertate
- 312 stránek
- 11 hodin čtení
Kniha v První části „Otázky ústavního soudnictví a ochrany lidských práv“ obsahuje příspěvky českých a zahraničních konstitucionalistů a dalších odborníků, které pojednávají o roli ústavního soudnictví, věnují se rozličným otázkám ústavního práva a detailně reflektují konkrétní významná rozhodnutí a nálezy Ústavního soudu ČR. Příspěvky v Druhé části knihy „Úvahy inspirované osobností Elišky Wagnerové“ vykreslují osobnost jubilující místopředsedkyně Ústavního soudu ČR a přibližují čtenáři široké spektrum jejích současných i minulých aktivit – profesních, publicistických, pedagogických a společenských. Takto širokému záběru odpovídá i okruh přispěvatelů, k nimž nenáležejí pouze profesní kolegové, tedy soudci či advokáti, ale také novináři či osobnosti z oblasti umění. Do Třetí části zařadili editoři životopis Elišky Wagnerové, její bibliografii, přehled nálezů a odlišných stanovisek a fotografickou přílohu, která obsahuje rovněž originální blahopřejné texty význačných českých a zahraničních osobností.
Český a slovenský kulturní a politický prostor
- 201 stránek
- 8 hodin čtení
(vzájemnost – nevzájemnost, vstřícnost – rezistence, ústup – expanze). Monografie Český a slovenský kulturní a politický prostor soustřeďuje soubor analýz, které se týkají klíčových, často delikátních témat česko-slovenského vztahu. To, co je hybnou silou této kolektivní monografie, je snaha prohloubit zkoumání česko-slovenského vztahového paradigmatu v různých oblastech, zejména však na poli kultury a literatury. K tomu směřovaly všechny tyto texty brněnských slovakistických bádání, jež od samého počátku nahlížely česko-slovenské relace jako nikoli idylické, ale naopak často kontroverzní, plné napětí a protikladných akcentů vzájemnosti, nevzájemnosti, sbližování, integrace i rezistence. Z tematiky upozorňujeme na kapitoly o české a slovenské rezistenci proti tzv. konsolidačnímu procesu, o slovenských krajanských spolcích v České republice, o literatuře biedermeieru, o knize Alberta Pražáka o Hviezdoslavovi, o česko-slovenském vztahu očima ruského emigranta, o vztazích českých a slovenských historiků, z dávnějších dějin o postavě Jana Kollára a o českých a slovenských humanistech 16. století.
Kapitoly z ruské klasické literatury : (nástin vývoje, klíčové problémy a diskuse)
- 179 stránek
- 7 hodin čtení
Tento text nepřesahuje rozměr pohledů a přehledů, ale snaží se uvidět ruskou literaturu klasického období poněkud jinak. Představuje sice pouhý sondážní přehled, ale může být takto i metodologickým a výkladovým východiskem většího, zevrubnějšího, snad i hlubšího projektu.
Představovala studená válka, respektive její ukončení nějaký zásadní milník ve vedení ozbrojených konfliktů? Právě na tuto ústřední otázku odpovídá předkládaná publikace. Snahou autorského týmu přitom bylo shrnout dosavadní bádání v této oblasti a podat komplexnější obrázek o tom, k jakým změnám v rámci ozbrojených konfliktů v posledních dvou dekádách skutečně došlo a jaké jsou příčiny a důsledky těchto změn.
Antologie 3x3 English Authors je určena všem, kteří ve studiu angličtiny dosáhli určitého stupně pokročilosti. Jedná se o anglicko-český zrcadlový text tří detektivních povídek známých autorů: G. K. Chestertona, A. C. Doyla a H. G. Wellse. Sestavil a přeložil Ivo Pospíšil.
Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou knihu. Vedle obsáhlé obrazové přílohy složené z často doposud nepublikovaných fotografií budou mít čtenáři možnost nahlédnout za oponu legendárních skupin jako The Plastic People of the Universe, DG 307, nebo Garáž a setkat se s nezaměnitelnými osobnostmi typu Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Mejly Hlavsy, Ester Krumbachové, Jiřího Muchy či Ivana Krále. Jak dodává sám Ivo Pospíšil: „Už je to hodně dávno, co mi Honza Šulc řekl, že jsem asi poslední, kdo ještě nesepsal paměti. Také říkal, že by ty moje mohly to, co se tehdy dělo, ukázat z mého pohledu, že by nemusely být zas až tak moc vážné a vlastně by mohly být dost jiné. Dalo to dost práce, trvalo to dlouho, ale tady jsou.“