Knihobot

Ivo Pospíšil

    Český a slovenský kulturní a politický prostor
    In dubio pro libertate
    Panoráma ruské literatury
    Srdce literatury : Alois Augustin Vrzal (1864-1930)
    Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů
    Emanuelova kniha : poselství z duchovních světů
    • In dubio pro libertate

      • 312 stránek
      • 11 hodin čtení
      5,0(1)Ohodnotit

      Kniha v První části „Otázky ústavního soudnictví a ochrany lidských práv“ obsahuje příspěvky českých a zahraničních konstitucionalistů a dalších odborníků, které pojednávají o roli ústavního soudnictví, věnují se rozličným otázkám ústavního práva a detailně reflektují konkrétní významná rozhodnutí a nálezy Ústavního soudu ČR. Příspěvky v Druhé části knihy „Úvahy inspirované osobností Elišky Wagnerové“ vykreslují osobnost jubilující místopředsedkyně Ústavního soudu ČR a přibližují čtenáři široké spektrum jejích současných i minulých aktivit – profesních, publicistických, pedagogických a společenských. Takto širokému záběru odpovídá i okruh přispěvatelů, k nimž nenáležejí pouze profesní kolegové, tedy soudci či advokáti, ale také novináři či osobnosti z oblasti umění. Do Třetí části zařadili editoři životopis Elišky Wagnerové, její bibliografii, přehled nálezů a odlišných stanovisek a fotografickou přílohu, která obsahuje rovněž originální blahopřejné texty význačných českých a zahraničních osobností.

      In dubio pro libertate
    • (vzájemnost – nevzájemnost, vstřícnost – rezistence, ústup – expanze). Monografie Český a slovenský kulturní a politický prostor soustřeďuje soubor analýz, které se týkají klíčových, často delikátních témat česko-slovenského vztahu. To, co je hybnou silou této kolektivní monografie, je snaha prohloubit zkoumání česko-slovenského vztahového paradigmatu v různých oblastech, zejména však na poli kultury a literatury. K tomu směřovaly všechny tyto texty brněnských slovakistických bádání, jež od samého počátku nahlížely česko-slovenské relace jako nikoli idylické, ale naopak často kontroverzní, plné napětí a protikladných akcentů vzájemnosti, nevzájemnosti, sbližování, integrace i rezistence. Z tematiky upozorňujeme na kapitoly o české a slovenské rezistenci proti tzv. konsolidačnímu procesu, o slovenských krajanských spolcích v České republice, o literatuře biedermeieru, o knize Alberta Pražáka o Hviezdoslavovi, o česko-slovenském vztahu očima ruského emigranta, o vztazích českých a slovenských historiků, z dávnějších dějin o postavě Jana Kollára a o českých a slovenských humanistech 16. století.

      Český a slovenský kulturní a politický prostor
    • Představovala studená válka, respektive její ukončení nějaký zásadní milník ve vedení ozbrojených konfliktů? Právě na tuto ústřední otázku odpovídá předkládaná publikace. Snahou autorského týmu přitom bylo shrnout dosavadní bádání v této oblasti a podat komplexnější obrázek o tom, k jakým změnám v rámci ozbrojených konfliktů v posledních dvou dekádách skutečně došlo a jaké jsou příčiny a důsledky těchto změn.

      Ozbrojené konflikty po konci studené války
    • Antologie 3x3 English Authors je určena všem, kteří ve studiu angličtiny dosáhli určitého stupně pokročilosti. Jedná se o anglicko-český zrcadlový text tří detektivních povídek známých autorů: G. K. Chestertona, A. C. Doyla a H. G. Wellse. Sestavil a přeložil Ivo Pospíšil.

      3 x 3 English authors. Verze česko-anglická
    • Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou knihu. Vedle obsáhlé obrazové přílohy složené z často doposud nepublikovaných fotografií budou mít čtenáři možnost nahlédnout za oponu legendárních skupin jako The Plastic People of the Universe, DG 307, nebo Garáž a setkat se s nezaměnitelnými osobnostmi typu Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Mejly Hlavsy, Ester Krumbachové, Jiřího Muchy či Ivana Krále. Jak dodává sám Ivo Pospíšil: „Už je to hodně dávno, co mi Honza Šulc řekl, že jsem asi poslední, kdo ještě nesepsal paměti. Také říkal, že by ty moje mohly to, co se tehdy dělo, ukázat z mého pohledu, že by nemusely být zas až tak moc vážné a vlastně by mohly být dost jiné. Dalo to dost práce, trvalo to dlouho, ale tady jsou.“

      Příliš pozdě zemřít mladý