Philip Roth Knihy

Rozhovor Ivana Klímy s americkým spisovatelem Philipem Rothem o české disidentské a emigrantské literatuře, o jejím poslání a lidech, kteří ji tvořili. Rozhovor původně vyšel v The New York Review 12. 4. 1990, česky pak knižně vyšel jako katalog k výstavě Kde domov můj?.

Prvotina italského autora, pokládaná za klíčový literární dokument o životě v koncentračním táboře. Autor popisuje každodenní existenci ve vyhlazovacím táboře Osvětim (kam byl deportován roku 1944), jeho obyvatele, společenské „kasty“ i způsob, jak lidé přežívali, dokládá, jak bylo těžké uchovat si v nelidských podmínkách lidskou tvář. Základní a ojedinělé dílo o daném tématu bylo přeloženo do desítek jazyků.

Svěže napsaný a intelektuálně důvtipný příběh Švéda Levova, vynikajícího univerzitního sportovce, který dospívá v poválečných letech všeobecné hospodářské prosperity, ožení se navíc s krásnou Miss New Jersey a zdědí otcův výnosný podnik. Americká idyla však netrvá dlouho – přichází rok 1968 a s ním Švéda opouští i vrtošivá štěstěna. Z dcery Merry se stává zarputilá aktivistka hnutí proti vietnamské válce a Švédova představa rodinného štěstí stejně jako jeho duševní integrita se tříští. V jediném okamžiku je vytržen ze své americké idyly a vržen do americké zběsilosti konce 60. let.

Česká premiéra zásadního Rothova románu oceněného National Book Award. V „Mickeym“ Sabbathovi vytvořil nejvýznačnější autor americké literární scény jedinečnou a nezapomenutelnou postavu stárnoucího chlípníka. Sabbath odešel v sedmnácti na moře, kde poznal svět a také sex ve všech jeho podobách. Ve dvaceti se stal loutkářem, ve třiceti režisérem manhattanského Neslušného divadla a manželem krásné, ale pro praktický život nepoužitelné herečky. Po šedesátce mu smrt vzala nejskvělejší ženu jeho života, ale Sabbath, bez střechy nad hlavou, stíhaný zákonem a veřejně zostuzený jako nemrava, přece nedokáže dobrovolně odejít ze scény.

Vzala jsem si komunistu je příběh vzestupu a pádu Iry Ringolda, velkého amerického chuligána, který začal jako náctiletý kopáč příkopů v Newarku třicátých let, stal se známou rozhlasovou hvězdou let čtyřicátých a byl zničen, jako herec i jako člověk, v mccarthyovském honu na čarodějnice v letech padesátých. Na vrcholku své hvězdné kariéry – jako fanatický podněcovatel a stoupenec „pokrokového“ politického proudu – se Ira ožení s obdivovanou hvězdou hollywoodských němých filmů Eve Frameovou. Jejich kouzelné líbánky na Manhattanu nicméně nemají dlouhého trvání a Evino skandální, velmi úspěšné knižní odhalení Iru označí za „Američana, jenž se řídí příkazy z Moskvy“.

V Lidské skvrně otevíráte strhující příběh univerzitního profesora sraženého jediným drobným přeřeknutím z vrcholu životní dráhy do propasti ponížení a zostuzení. Drama člověka, jenž se v jednasedmdesáti letech vzepře všemu, co mravokárci považují za slušné a spořádané, se na čtenáře valí v mohutném proudu jazykově nesmírně bohatého vyprávění prokládaného komentáři, postřehy a paralelami. Rothovi se na osudech Colemana Silka daří naprosto přesvědčivě ilustrovat nejen paradoxy dnešní doby, ale celou komplexnost lidského údělu od antiky po dnešek a zhutnit své celoživotní zamýšlení nad smyslem či nesmyslností naší existence. Lidská skvrna je nesporně jedním z největších amerických románů dvacátého století.

Tuto sbírku vydal Philip Roth jako svou prvotinu roku 1959, vzápětí byla oceněna významnou Národní knižní cenou. Rozpoutala ovšem také rozhořčenou diskusi mezi konzervativnějšími americkými Židy a Roth byl kritizován ze všech možných stran. Základním tématem povídek je postavení amerického Žida třetí generace, který sice vyšel z chudých poměrů, ale dosáhl vzdělání a profesního postavení, ovšem s obtížemi hledá způsob, jak se začlenit do většinové společnosti, aniž by se zcela odcizil svým kořenům. Českým čtenářům se nyní poprvé nabízí možnost přečíst si Rothovu velmi úspěšnou prvotinu v úplném a zcela novém překladu.

V „dusivém parnu rovníkového Newarku“ řádí děsivá epidemie, která ohrožuje místní děti zmrzačením, ochrnutím, doživotním postižením i smrtí. To je překvapivý námět Rothova nového bolestného románu: epidemie dětské obrny zuřící v létě 1944 ve stínu světové války a její následky na pospolitou, na rodinu orientovanou komunitu Newarku a její děti. Hlavním protagonistou je energický a svědomitý třiadvacetiletý správce školního hřiště Bucky Cantor, oštěpař a vzpěrač, muž oddaný svým svěřencům a zklamaný sám sebou, protože jej chabý zrak vyloučil z možnosti bojovat po boku svých vrstevníků ve válce. Kniha se soustředí na dilema, které mladíka čeká, když začne obrna sužovat jeho hřiště – a na každodenní příděl tragických událostí, s nimiž se musí vypořádat. Autor klade palčivou otázku, jež proniká všemi jeho posledními romány: Jaká rozhodnutí dokážou člověku od základů změnit život? Jak bezmocný je jeden každý z nás tváří v tvář tlaku okolností?

Rothův spisovatel Nathan Zuckerman rozhodne vyjít z tvůrčí samoty a začít žít „druhý život“ – oženit se s ženou výrazně mladší a založit s ní rodinu. Je v tom však jistý háček. Zuckerman trpí srdeční chorobou a léky, které užívá, ho zcela zbavily potence. Má pro krásnou ženu volit mezi životem a smrtí a vydat se do rukou kardiochirurgům?