Christian Morgenstern Pořadí knih

Po úspěšných výborech 77 šibenic a BUbásně přicházejí překladatelé J. Pokojová a J. Janula a výtvarnice K. Žitná se závěrečným svazkem Praktičtí lidé. Jádrem knihy je Morgensternova sbírka Palmström, která se soustředí na grotesknost lidských snah. Bizarní hrdinové Palmström a jeho imaginární přítel Korf obohacují společnost o nevyžádané objevy a postupy. Morgensternova poezie tak znovu ukazuje, že jazyk, společnost a svět nejsou ničím neměnným, že si s nimi můžeme hrát, můžeme se jim smát a přetvářet je.

Výbor Bubásně z díla německého básníka Christiana Morgensterna vznikl ve spolupráci překladatelů Jany Pokojové a Jana Januly a ilustrátorky Karoliny Žitné. Prostřednictvím „nových“ slov a magických obrazů se tito autoři snaží vlákat do podivuhodného světa Morgensternovy poezie novou generaci čtenářů. Kniha volně navazuje na předchozí morgensternovskou sbírku z dílny této trojice 77 šibenic, jejíž překlad byl nominován na cenu Josefa Jungmanna.

Výbor z poezie Christiana Morgensterna. Poezie Christiana Morgensterna fascinuje svou nespoutanou fantazijností, hravostí a jazykovou originalitou generace českých čtenářů, překladatelů a hudebníků. Tento výbor vznikl ve spolupráci překladatelů Jany Pokojové a Jana Januly a ilustrátorky Karoliny Žitné a jeho cílem je pomocí nového překladu a ilustrací znovu vytvořit podivuhodný svět Morgensternovy obraznosti a vlákat do něj i ty, kteří se o poezii běžně nezajímají.

Útlá knížka vázaná v šedém plátně s obálkou bez obrázku může vypadat snad až příliš usedle. Na jejích stránkách s vínovou ořízkou však ožívá v morbidním humoru německého básníka Christiana Morgensterna a rozverných perokresbách Markéty Prachatické koleno, které samo světem jde, protože zbytek těla jeho majitele byl ve válce rozstřílen sem a tam. Roztažení na třicítku stran minimalistickému dvanáctiverší, jehož třetí třetina navíc téměř kopíruje tu první, vůbec neškodí. Naopak. I mezi hravými mikropříběhy jednotlivých ilustrací stihne díky dostatečnému prostoru vyplout na povrch absurdita válečných konfliktů, které za sebou nechávají nejen torza těl, ale i torza osobností i celých společností.

Malíř a ilustrátor Adolf Born si touto knihou splnil svůj celoživotní sen - ilustrovat svého oblíbeného autora Christiana Morgensterna, jenž inspiroval k tvorbě také nesčetné množství českých básníků a překladatelů. Rozličné motivické variace českých překladů byly Adolfovi Bornovi výzvou, aby si s nimi pohrál a vytvořil vlastní vizi světa Morgensternových básní, s jejich vážným i nevážným, temným i hravým humorem. Adolf Born se tu odkrývá v poněkud jiném světle, než jak jej zná běžný čtenář.

Básník Christian Morgenstern (1871–1914) pojímal humor jako hru fantazie. Výbor s názvem Estetická lasička obsahuje texty ze sbírek Šibeniční písně, Palma Kužel a Šlasi, které byly česky otištěny v knize Beránek měsíc (Odeon, 1990). Podle překladatele Josefa Hiršala vznikly Morgensternovy skvosty groteskní lyriky jako předobraz budoucích německých kabaretů a scén Maxe Reinharta a zásadně ovlivnily i další literární velikány například Joachima Ringelnatze, Ericha Kästnera či Ernsta Jandla. Ačkoli sám Morgenstern přikládal této linii své tvorby jen malou váhu, jsou to právě básně „duševního ráje oddychu“, které se svým poetickým humorem nesmazatelně zapsaly do dějin poezie.

Brilantní postřehy významného německého básníka pro zasmání i zamyšlení.

Jméno Christiana Morgensterna není českému čtenáři neznámé. Morgenstern si u nás již dávno dobyl věhlas svou nonsensovou poezií, méně se však ví, že je autorem i rozsáhlého díla prozaického. Nyní se českému čtenáři dostává do ruky ukázka prozaického díla poprvé. Dílo Stupně je Morgensternovým veršům v lecčems podobné, zejména slovními hříčkami a jazykovou ekvilibristikou. Zároveň si v něm však autor klade hlubší otázky po smyslu lidské existence, na něž si odpovídá elegantní a hutnou zkratkou.

Myšlenky a citáty vybrané z autorova díla si kladou otázky o smyslu lidské existence. Ve svých textech ovlivněných antroposofickým učením uvažuje Morgenstern o velikosti člověka i jeho tragice, o pocitech a emocích, o společnosti, věčnosti, smrti i Bohu. Odpovídá si hutnou a elegantní zkratkou, mnohdy humornou a sarkastickou, jindy hluboce filozofickou.