„Útržky reflexí vznikaly po několik let pod pracovním názvem Komické aspekty propadu do šílenství. Pak přišel kovid a také nemoc. Běžný pražský provoz vystřídal kamenný dům na šumavské samotě. Vznikla z toho knížka, která mísí žánry do té míry, že nezbývá než čtenáři doporučit, aby si pro ni zařazení hledal sám.“ – Olga Walló
Ještě mladá žena z Prahy získá na Šumavě dům. Shodí boty s podpatky s povzdechem; Tady to bude doopravdy. A je. Život na dřeň. Zimy ostré jak meč. Úchvatnost lesů pod špičkově hvězdnatým nebem. Jsou tu ale i lidé. Vrah psů, věčně opilý myslivec Wimmer. Silák Štefan s rozštěpem rtu, opovrhovaný svou matkou, zvanou zde bába. A hlavně bába. Vlezlá, potměšilá, s krokodýlí necitelností k živým tvorům. Hlavně k Dášence. Dášenka je pes, bílý a bystrý špic. Patří bábě, ale hledá a nachází bezpečí a pochopení u hrdinky knihy. Ta musí občas odjet za prací a Dášenčin život pak visí na vlásku. Ženin soucit s ohroženým a týraným tvorem a její empatie ke psu nekontrolovatelně narůstá, žena se natolik vžívá do trpící Dášenky, až se jí do jisté míry stává. Novela Příběhy zvířat je příběhem o soudržnosti citlivých ve světě křupanské krutosti. I v čisté šumavské přírodě pod jiskřivým nočním nebem bojují a brání se soucitní a laskaví s psychopaty, těmi lidskými predátory. Je to nenápadný a tichý zápas plný drobných lstí a zákeřností. Ale umírá se v něm.
Šestnáct povídek dvanácti různých autorů na výhradně vodácká témata, které zvítězily ve třetím ročníku (2014–2015) literární soutěže Kenyho VOLEJ.
Obsahuje pestrý výběr toho nejlepšího, co naše současná vodácká literární tvorba nabízí, a k tomu navíc i nikdy nevydanou vodáckou povídku Zdeňka Šmída "Evrgrín Kid".
Říční polobůh Vydroš skáče pro chmatáky pod jez, černý zabiják zjišťuje, že český jez je nebezpečnější než válka, koncertní mistr objevuje nástrahy vodáckého ladění a démonický patron řeky nachází oddanost až za hrob. Pramice s dětmi a neplavcem se řítí přímo na kmen přes celou řeku a ve tmě pod Prahou nasranej chlápek nastartoval motorovou pilu...
Skvělé čtení na dlouhé zimní večery i na ukrácení chvil a patřičné naladění při čekání na ostatní vodáky v kempu!
Některé povídky byly oceněny v literární soutěži Trapsavec.
Pikareskní román o lidech bez jasné morálky a řádu, o manipulacích tajné bezpečnosti a o směšném zápasu inteligence s emocemi. Dobrodružný děj nás v několika proplétajících se rovinách provází od socialistického sirotčince v 50. letech přes teologický seminář, psychiatrický ústav, pražskou filozofickou fakultu na přelomu 60. a 70. let, "zašívárnu" na opuštěném pracovišti v pohraničí za normalizace, až po léta devadesátá, kdy se s hlavním hrdinou dostaneme do Mexika.
My od divadla – příběhy Evy Markové.
Tváře herců tvoří součást našeho světa, ale co o nich doopravdy víme? Poznáme, že někteří herci jsou docela fajn, ale jiní opravdu dobří? A kdy se „zhostí role“ a kdy skutečně hrají? Bude to talentem, ale z čeho se vaří talent? Co divák neví, lidé z branže tuší, ale málokdo to pojmenuje. Zveme vás do nitra divadla, kam nezasvěcený nepronikne, abychom společně prožili příběh o zrodu jedné inscenace a lidí kolem ní. Co prozradil Arthur Hailey o letišti a o hotelu, to (a více) prozradí Eva Marková o divadle.
Co všechno vás může potkat v New Yorku, když jste sem neplánovaně pozváni svou přítelkyní z mládí, vtipně vypráví česká překladatelka a dabingová režisérka Olga Walló.
New York je místo, kam po staletí přijížděli lidé dobrovolně, aby realizovali své sny. Očima svérázné hrdinky, která se sem neplánovaně vydá za svou dávnou přítelkyní, poznáme několik z nich a také kus historie Ameriky. Protože historie se nejlépe učí na vlastní kůži. Olga Walló (1948) vystudovala filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je významnou českou dabingovou režisérkou, překladatelkou a spisovatelkou. Mezi její koníčky patří cestování, navštívila řadu zemí Asie, Jižní Ameriky, Severní Ameriky a Afriky, navíc se zabývá vysokohorskou turistikou.
Povídání pro ty, kteří o Barmě moc nevědí a chtěli by jí poznat.
Barma (Myanmar) je velmi speciální turistická destinace, ve které dnes vládne nesmyslně autokratický režim.
Co jiného o ní víme? Má vůbec smysl tam jezdit?
Maličký chlapík, stejně nevšední jako statečný, provází své klienty na cestě za exotikou po vyzkoušených povolených trasách a dává nám nahlédnout do profesního zákulisí svého řemesla.
Mezi řádky nám vyloží svůj marný milostný příběh, který ho vyhání z domova, ale hlavně leccos z barmské historie, filosofie i každodenních zvyků. Poskytuje čtenáři alespoň letmý a útržkový vhled do fascinující kulturního prostředí, zcela odlišného od našeho, které nyní pod poklopem kruté diktatury podléhá nezadržitelnému čínskému vlivu.
Vyprávění může být i zcela praktickou pomůckou pro toho, kdo se chce do Barmy vydat, zdaleka však není jen tím.
Svérázný hlavní hrdina a jeho příběh je zcela fiktivní a náleží do říše literatury. Země, o které vypráví, je nicméně stejně neuvěřitelná jako skutečná.