Prokop Miroslav Haškovec

PhDr. Prokop Miroslav Haškovec (1. února 1876 v Bechyni – 20. prosince 1935 v Brně) byl literární historik, profesor románské filologie, překladatel. Bratr zakladatele československé neurologie profesora Ladislava Haškovce. Po studiu gymnázia v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích absolvoval další studia na Karlově univerzitě (UK) v Praze a na univerzitách v Paříži a v německém Heidelbergu. Jako žák Jana Gebauera, Jana Urbana Jarníka a také Josefa Zubatého na UK se začal zejména zajímat o srovnávací filologii (komparatistiku) a významní pedagogové ještě více podpořili jeho lingvistickou zvídavost. Po studiích nastoupil pedagogickou dráhu jako středoškolský profesor v Pardubicích, Českých Budějovicích a v Praze, kde pak působil (od 1908) jako docent francouzské literatury UK. V roce 1920 přešel jako řádný profesor románské filologie na Masarykovu univerzitu v Brně, v letech 1925–1926 zde byl děkanem filozofické fakulty. Profesor Haškovec byl iniciátor-zakladatel ( v letech 1908–1909) překladatelské skupiny Jihočeská Theléma – kroužku mladých romanistů; publikoval (např. práce Rabelais, studie literárně historická, Byla-li George Sandová v Čechách…); byl také spoluredaktorem či redaktorem a účastnil se bohatého spolkového života; v letech 1918–1921 byl předsedou Cercle francais de Praque a poté v Brně předsedou Alliance Francaise, jako student založil a byl předsedou Českoruského sdružení. Jako badatel, romanista a překladatel se Prokop M. Haškovec zaměřoval zejména na starší francouzskou literaturu; věnoval se i francouzsko-českým literárním a kulturním stykům a za své zásluhy o propagaci kulturních styků byl jmenován rytířem Čestné legie, za svoji činnost v prohlubování a utužování styků také řádem sv. Sávy.