Markéta Hejkalová Pořadí knih

Román o pátrání po včerejších kořenech dnešních událostí, jež určily osudy řady Čechů i Finů. Ne každá láska musí mít romantickou podobu, zvlášť ne ta, kterou určují dramatické dějinné zvraty. Spletitým klubkem česko-finských vztahů se osudově táhne nit životního příběhu česko-německé spisovatelky Dorothey Illingové a jednoho ze zakladatelů samostatného Finska, Carla Gustava Emila Mannerheima. Když se nenápadná rozhodnutí prolnou s velkými dějinami, mohou určit osudy celých generací. V centru zásadních událostí přitom vždy zůstává ukrytý člověk a jeho nejobyčejnější touhy a přání. Především po bezpečí, domově a porozumění. Navzdory tomu musí hrdinové často volit mezi odvahou a zbabělostí, odhodláním a rezignací, obětí a sobectvím. A důsledky těchto rozhodnutí budou doznívat dávno poté, co životy hlavních hrdinů zmizely ve vlnách času.

Sborník detektivních povídek z pera hvězd současné české literární scény. Kam až mohou zajít sousedské či rodinné rozepře? Čeho je člověk schopen kvůli nešťastné nebo zhrzené lásce? Proč může být osudné synchronizovat si mobil s počítačem? Jakou sílu má nevšední portrét? Vypátrá policie pokaždé pravého pachatele? A pokud ano, pošle ho vždy před soud? Stojí litera zákona nad morálkou?

Mládí a podivuhodná dobrodružství Mikaela Karvajalky v mnoha zemích do roku 1527, jak je sám upřímně vypráví v deseti knihách Nejrozsáhlejší historický román Miky Waltariho (spolu s druhou částí: Šťastná hvězda) se odehrává v první polovině 16. století. Waltari líčí neobyčejně poutavě a čtivě dobrodružství dvou finských mladíků, hloubavého a vychytralého studenta Mikaela a jeho druha, siláka Anttiho, jejich boje v německé selské válce i ve válečných taženích habsburského císaře Karla V., pikle, intriky a protivenství, krásné ženy na jejich cestě i hledání lásky a naděje ve světě často bezútěšném. Waltari nemá iluze o spravedlivosti dějin, ale jeho chmurný pohled je vyvažován humorem.... celý text

Román o pomíjivosti času a neměnnosti lidských životů.Starý dům na hlavní ulici kousek pod náměstím v malém městě na Vysočině jako by měl svou vlastní paměť. Osudy jeho obyvatel se do jeho stěn zapisovaly od roku 1695 a dům má co vyprávět. A tak vypráví. Především o konci devatenáctého století, kdy v něm začala fungovat pletařská dílna, z níž později vznikla velká a dodnes fungující továrna. O odvážném mladém muži Josefu Vlkovském, který si zde roku 1925 otevřel obchod s potravinami. O prudkém vzestupu živnosti, otevření velkoobchodu, ale i o válečných omezeních, rodinné tragédii, znárodnění a konfiskaci majetku. Dům vypráví svůj vlastní příběh, prolínající se s tragickým osudem ředitele textilní továrny Knopa, a pokračuje přes nové začátky a změny v devadesátých letech až do současnosti. Čas plyne, dům s obchodem „U Vlků“ zůstává. Skrze studentku Anežku si pak současnost podá na usmířenou ruku s minulostí. Markéta Hejkalová na pozadí vyprávění o historii jednoho domu postupně odkrývá silné osudy obyvatel kraje uprostřed naší země.

V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

Říká se, že první láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatujeme jeho číslo. Hrdinové Zamilovaných povídek Michala Viewegha, Petry Soukupové nebo Petra Šabacha o tom vědí své – a hořkosladkými příběhy jistě v mnohých rozdmýchají nostalgii. Protože kdo se nikdy nezakoukal do učitele nebo neprožil románek na letním táboře? A komu se v tanečních neroztřásly nohy při pohledu na člověka, který byl tenkrát jediný na světě? Sbírka ukazuje krásu i úskalí mladé lásky, na kterou se nezapomíná, přestože nám z ní většinou nezůstane nic než zlomené srdce…

Svorníkem povídkové sbírky jedněch z nejlepších českých autorů současnosti jsou postavy mužů a žen v bílých pláštích, na jejichž práci závisí naše zdraví a mnohdy i život. Sedm příběhů z prostředí nemocnic, sanitek i zubařských ordinací, ve kterých na nemoci, přicházející stáří, naděje, životní prohry i náročnost lékařského povolání nahlížíme očima doktorů, zdravotních sester, ale i samotných pacientů i jejich příbuzných.

Prý je to syndrom doby. Ženy a muži, kteří se nikterak neženou do svatby a společného života, o potomcích ani nemluvě. Ale vlastně ani dlouhodobější vztah není to, co hledají... ale ví to oni sami, co by chtěli? Žijí singl. A taky se tomu říká syndrom Sexu ve městě. Soubor povídek jedněch z nejpopulárnějších současných českých autorů.

Katalog 28. ročníku Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Finského spisovatele Miku Waltariho (1908–1979) proslavil na celé světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl – ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají. V knize Vlak osamělého muže z roku 1929 mladý Mika Waltari popisuje své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval přes Berlín, Prahu (která v něm kupodivu zanechala dojem velmi nelichotivý), Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii do Istanbulu, odkud se pak vracel přes Dubrovník, Řím a Paříž zpátky domů. Je to poutavý popis Evropy, která byla deset let po konci první světové války ještě plná nadějí a iluzí, a také dojímavý deník mladého muže, jeho citového a tvůrčího hledání. Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let později, napsal o ní knihu Cesta do Istanbulu (česky vyšla v nakladatelství Hejkal roku 2003). V Istanbulu se odehrává několik jeho velkolepých historických románů, mj. Temný anděl, Krvavá lázeň a především Šťastná hvězda, která je jedním z nejpůsobivějších moderních zobrazení zhoubné totality. Vlak osamělého muže vychází česky poprvé (v překladu Markéty Hejkalové), a čeština je jediným cizím jazykem, do něhož byla kniha přeložena.