Herbert Lionel Adolphus Hart (1907–1992), někdejší profesor právní teorie Oxfordské univerzity, patří mezi nejvýznamnější postavy právní filozofie 20. století a jeho kniha Pojem práva radikálním způsobem změnila tradiční pohledy na právo a jeho vztah k morálce i politice, na pojem přirozeného práva a spravedlnosti i na právní metodologii.
Liliina matka se jedné noci promění v anděla a odlétne neznámo kam. Její dcera po ní začíná pátrat. Barvitá sága o osudu a zakázané lásce čerpající z tradic perské a židovské kultury. Kniha Giny B. Nahai, která se opírá o důkladnou znalost íránské židovské historie, oživuje rodový řetězec žen, které jsou sice pevně zakořeněny ve své zemi, avšak pokoušejí se zbavit vlády osudu a dát svému životu nový směr v zemi nových možností - v Americe.
Lenochovy myšlenky jsou pokračováním humorně laděných zamyšlení Jalové nápady lenivého člověka. Klapkův postřeh a vtip tentokrát míří takříkajíc do vlastních řad, když podrobují trefné kritice to, co je Angličanům tak drahé – střídmý a racionální úsudek. Čtenář se dozví, jak Angličan zvládá různé životní situace, jaké jsou například radosti a prospěch otroctví, jak pečovat o ženy a jak je zvládnout.
Vtipná zamyšlení autora povídek o mužích ve člunu a na toulkách tentokrát míří do vlastních řad. Jerome Klapka Jerome v nich podrobuje trefné kritice to, čeho si Angličané tolik váží – střídmý pohled na věc a racionální úsudek. Čtenář se dozví, jak Angličan zvládá různé životní situace, jaký je prospěch otroctví, jak pečovat o ženy a jak je zvládat. Dvojjazyčný text s gramatickým a lexikálním komentářem pod čarou. Pro středně pokročilé. Komentář Jana Nováková. Obsah: O tom, jak pečovat o ženy a jak je zvládnout O umění rozhodnout se O tom, že dělat věci s rozmyslem je ztráta času O naší ušlechtilosti
Jaký účinek má na způsob, jímž vnímáme okolní svět, každodenní přísun záběrů válečných konfliktů a lidského utrpení vůbec a k jaké emocionální a skutkové reakci nás podobné výjevy, zprostředkovávané televizní či počítačovou obrazovkou, v delší perspektivě vedou? Vyvolává pravidelný kontakt s obrazy bolesti druhých soucit, apatii, nebo dokonce sám násilí podněcuje? Přední americká autorka a kritička se ve svém nejnovějším knižním eseji zamýšlí nad dějinami zobrazování a vnímání násilí, bolesti a utrpení, jejich politickou a mediální manipulací i nad někdejšími vlastními úvahami o médiu fotografie a dospívá k novým, nezřídka krajně znepokojivým závěrům.
Kanadský autor se v tomto románu vrací do země svého dětství na Srí Lanku a konfrontuje minulost této exotické krajiny s její rozporuplnou současností. Hrdinkou je soudní lékařka, která se vrací do rodné země sužované občanskou válkou a politickým terorem, aby našla důkazy o vraždění civilistů. Při pátrání po pachatelích těchto zločinů se setkává s lidmi, kteří jí pomohou uvědomit si, že realita této země je mnohem složitější, než se jí po dlouhém odloučení na první pohled jeví, a že i pravda, o kterou usiluje, může mít více podob. Hrdinka, která se musí postupně vyrovnat se svými západem poznamenanými názory na dobro a zlo, nachází opět vřelý vztah ke své rodné zemi a dění na ostrově se stává již natrvalo součástí jejího života. Závažné politické téma je rámováno barvitým nekonvenčním obrazem země, jejích duchovních a přírodních tradic.
Poslední Barnesova próza Roviny života spojuje – jak to u něj bývá zvykem – „to, co ještě nikdo nikdy nespojil“, aby po textech Žádný důvod k obavám a Vědomí konce vznikla další z jeho meditací dotýkajících se tématu smrti. V nejnovější autorově knize se prolíná téma fotografie a balónového létání a milostný příběh jednoho z prvních vzduchoplavců Freda Burnabyho a slavné francouzské herečky Sarah Bernhartové s velmi osobními úvahami nad ztrátou milované bytosti.
Aristos je knihou poznámek a myšlenek, které se autor snažil vyjádřit v sumarizaci toho, čemu věřil a čím se řídil v životě i při psaní svých stěžejních knih (Sběratel a později i Mág). Do názvu ukryl víru, že žijeme to nejlepší, nebo nejlepší možné, co se v dané situaci žít dá. I když kniha (druhé, upravené vydání) vznikla před čtvrtstoletím, její poselství je stále platné. „V knize Aristos je mým prvořadým zájmem chránit svobodu jednotlivce proti hrozbě všech tlaků, které ho v našem století nutí k tomu, aby se přizpůsobil. Jedním z takových tlaků, který působí na nás na všechny, a zvlášť na ty, kteří se dostali do veřejného povědomí, je snaha označit člověka tím, za co dostává peníze a získává slávu – označit ho jako to, k čemu ho jiní lidé nejvíc chtějí využít. Řekneme-li o člověku, že je instalatér, popisujeme pouze jednu stránku jeho osobnosti a zároveň celou řadu jiných stránek zamlžujeme. Jsem spisovatel a nestojím o žádné konkrétnější vězení, než je to, které jsem sám vyjádřil pomocí tištěných slov. Z osobního hlediska jsem tedy tuto knihu napsal hlavně proto, abych oznámil, že nehodlám vstoupit do klece s visačkou romanopisec.“ John Fowles
Autorka se v souboru tří esejů zabývá problémem násilí a politické moci v moderní společnosti. Třetí vydání 2011.
Umberto Eco hovoří ve čtyřech poutavých přednáškách o své spisovatelské dráze. Svůj první – a nejslavnější – román Jméno růže vydal Umberto Eco, když mu bylo téměř padesát. Ve svých osmdesáti letech je tedy coby romanopisec vlastně mladíkem – a právě o tomto „romanopiseckém mládí“ pojednává jeho nová kniha. Se stylistickou elegancí sobě vlastní se v ní autor vyznává z celoživotní fascinace literaturou; ve čtyřech esejích nechává čtenáře nahlédnout do romanopiscovy kuchyně a zároveň předvádí svůj pověstný literárněteoretický a kritický um. S jeho použitím pak vysvětluje, proč nás literatura dokáže pohnout k slzám, v jakém smyslu „existují“ Anna Kareninová, Řehoř Samsa či paní Bovaryová, anebo proč musí být dobrá non-fiction vystavěna jako napínavá detektivka. Lze dodat, že podobně napínavě je vystavěna i jeho Zpověď. První vydání - překlad z angličtiny.
