Nando Parrado

Fernando Seler Parrado Dolgay (* 9. prosince 1949) je jeden ze šestnácti pasažérů letu 571 uruguayských aerolinií, kteří přežili havárii v chilských Andách z 13. října 1972. Tímto letadlem cestovali členové uruguayského ragbyového týmu, jejich přátelé a rodinní příslušníci na přátelský zápas do Chile. Po ztroskotání na ledovci v nadmořské výšce 3500 metrů zůstalo naživu 27 lidí, kteří se po devíti dnech z rádia dozvěděli, že bylo ukončeno pátrání. Zanedlouho nebylo co jíst a přeživší se ocitli před neuvěřitelně krutou volbou: aby přežili, museli se začít živit zmrzlým masem svých mrtvých spolucestujících. Navíc se po několika dnech na jejich tábořiště zřítila lavina a zahynulo dalších 8 trosečníků. Po 61 dnech se Parrado společně s Robertem Canessou a Antoniem Vizintínem, který se po ušlém kusu cesty vrátil zpět k vraku, vydali pro pomoc. Parrado s Canessou se vrátili s pomocí po jedenácti dnech. Do té doby zemřelo 29 lidí, mezi nimi i Parradova matka a sestra. Tato událost byla v roce 1993 také zfilmována. Parrado se na vzniku filmu podílel. V druhé půlce 70. let se dostal do prostředí automobilového závodění, vyhrál několik závodů, včetně 24 hodin v Le Mans. Kvůli své manželce však závodění zanechal. S manželkou Veronique má dvě dcery: Verónica a Cecilia. Nando Parrado o této události napsal společně s Vince Rausem knihu Zázrak v Andách. Dnes se věnuje moderování přenosů motorových sportů.