Max von der Grün Knihy

Hlavním tématem jsou společenské fenomény neofašismu a nezaměstnanosti v tehdejší SRN.

Hrdina románu Karl Maivald, řidič cisternového vozu, je obyčejný člověk. Když však čirou náhodou přijde na to, jak se k zaměstnancům závodu, kde pracuje, chovají jeho zdánlivě korektní zaměstnavatelé, je odhodlán jít do všech důsledků, aby pravda vyšla najevo.

Napínavý příběh z vyšší společnosti v tehdejší SRN.

Román světově uznávaného německého autora je inspirován událostmi v pohraniční oblasti Sudety mezi lety 1933 a 1945 a zároveň kriticky reflektuje dnešní konzumní společnost. První část tvoří slavný román Maxe von der Grüna, který je vzpomínkou na předválečné Sudety a kritikou moderního světa ovládaného finančními oligarchiemi. Ve druhé polovině svazku čtenář nalezne atraktivní doslov s překvapivým odhalením: autor prožil část dětství v pohraničí prvorepublikového Československa, což dodává jeho silně autobiografickému románu nový rozměr. Tento netradiční a inovativně kritický pohled na složitou situaci v česko-německém pohraničí je umocněn prozrazením okolností zatčení a uvěznění jeho otce, kolportéra náboženských tiskovin. Součástí doslovu jsou dobové fotografie a reprodukce dokumentů. Max von der Grün se ve svém autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Čtenář má možnost porovnat románový popis s historickými fakty, což činí publikaci atraktivní jak pro poutavý děj, tak pro doprovodné historické informace, které jsou většině českých čtenářů neznámé.

Autor ve své knize píše o dravých podnikatelích, zpohodlnělých dělnících a zkorumpovaných odborářských funkcionářích. Je to kniha o životě horníků v Německu. O bludičkách v podobě ledniček, televizorů a aut, o kterých sní dělníci, kteří své přesvědčení a smýšlení prodávají za splátkový systém, z něhož není úniku. Je to zpověď a krutá deziluze, která se týká nás všech, protože ukazuje osamělost a odcizení člověka, který pracuje, aniž ho práce baví a uspokojuje.

Weil der Maurer Lothar Steingruber arbeitslos ist und weil er in Ereignisse verwickelt wird, die er nicht begreift, fragt er nach dem Sinn seines Daseins. Das Geld verdient seine Frau als Bibliothekarin. Die Tochter Claudia will Musik studieren, aber sie besteht ihre Prüfung nicht, und bald darauf ist sie spurlos verschwunden. Hat die Verbitterte Unterschlupf bei einer rechtsradikalen Vereinigung gefunden? Lothars Freund Frank, Ortsvereinsvorsitzender der SPD, gerät in Konflikt mit der eigenen Partei."Eine handfeste Anregung, über die gesellschaftlichen Widersprüche im eigenen Land nachzudenken." Süddeutsche Zeitung

Die Feindseligkeit einer kleinen Minderheit häßlicher Deutscher hat die Ausländer, die bei uns leben, unfreiwillig in den Mittelpunkt des Interesses gerückt. Max von der Grün ist jemand, der nicht über die Menschen, sondern mit ihnen redet. Seine Bücher bringen uns die Sorgen und Empfindungen anderer näher. So auch diese Porträts: Ein Türke, ein Grieche, ein Jugoslawe, eine Französin, ein Italiener und ein Spanier erzählen von ihren Heimatländern und von der Bundesrepublik, von ihren Erwartungen und Enttäuschungen, sie berichten von ihren Arbeitsplätzen, ihren Wohnungen und ihren deutschen Arbeitskollegen.

'Natürlich kann man sich seine Eltern, und die Zeit, in die man hineingeboren wird, nicht aussuchen. Ich kam 1926 auf die Welt und habe mich oft gefragt, wie war das eigentlich damals.' Max von der Grün erzählt seine eigene Geschichte, die Geschichte seiner Familie und darüber hinaus die Geschichte einer Epoche totalitärer Herrschaft.