Bohumil Zdeněk Nekovařík Pořadí knih (chronologicky)

Klasický western s románově červeným koncem. Taková červená knihovna pro muže, i když si myslím že mnoho žen by touto četbou nepohrdlo.

Román z Divokého západu z konce 19. století líčí osudy mladého muže Jima Conlana.

Dobrodružství Colorádského Jima na jeho cestě za aljašským zlatem.

Příběh se odehrává během zlaté horečky na sklonku 19. století v Kanadě a západní části Spojených států. V tomto dobrodružném a romantickém prostředí má čtenář možnost sledovat osudy vlka, který se snaží přežít a přizpůsobit neustálým změnám svého okolí. Může se divoká šelma stát věrným přítelem člověka? Dokáže rozlišit dobro a zlo? Je obyčejné zvíře schopné najít smysl života? Co charakter formuje silněji, láska nebo násilí? 8. vydání (1. nově přepracované)

Dobrodružný román z Aljašky z prostředí zlatokopů a dobrodruhů, s milostnou zápletkou. II. vydání v nakladatelství Zlín.

Vyšlo v románovém týdeníku Weekend, číslo 3/1936

Pokračování knihy Od píky - opět dopisy synovi s poučeními do života obchodního i osobního, s mnoha příklady vlastních zkušeností.

Dobrodružný román z rostředí francouzské Cizinecké legie.

Sbírka dobrodružných povídek od různých autorů z Afriky, Asie a Divokého západu.

Podtitul: Africká dobrodružství s králem zvířat

Příběh seržanta Severozápadní kanadské policie Roba Stewarta , který v převlečení pronikne do zločinecké Bredeho bandy, aby zabránil jejich řádění a došlo k jejich potrestání.

Příběh medvěda, který se jako malé medvídě dostal do zajetí, aby se po útěku stal postrachem pasáčků ovcí a vládcem hor. Pak se však setkává se svým prvním majitelem, aniž by to byť jeden z nich tušil...

Čtvrtý svazek díla světoznámého autora, jehož dílo znamenalo v literatuře o zvířatech významný zlom. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří přisuzovali zvířatům lidské vlastnosti, Seton o nich psal zcela jinak. Od svých chlapeckých let se toulal kandaskou a americkou přírodou a sbíral poznatky o jejích plachých obyvatelých, liškách, jelenech, veverkách, rysech, zajících, vlcích i jiných "dětech divočiny". A protože byl skvělý pozorovatel - to jistě souvisí s jeho malířským studiem a povoláním - a k tomu navíc vynikající vypravěč, popsal svoje zážitky a poznatky v řadě povídek. I když je tvořil téměř před sto lety, jsou dodnes živé a nepřekonané. Přestože u nás Setonovi Děti divočiny nevyšly v souborném vydání již téměř sedm desetiletí, název této povídkové knihy se dodnes udržuje v povědomí jako klasický typ dobrodružné literatury s přírodní tématikou. Jsou to však dobrodružství reálná, na hony vzdálená vymyšleným románům.

V roce 1925 získala Pulitzerovu cenu kniha, která v našich krajích není příliš známá - “So Big” (v překladu Jak veliký? ). Příběh sleduje osudy mladé ženy, Seliny Peake De Jong, která se rozhodne být učitelkou ve farmářské oblasti, a následně i jejího syna Dirka, který, ač má možnost živit se jako architekt, dává mnohem více přednost slepé honbě za penězi a stává se burzovním makléřem. Kniha o tom, že život nemůže být naplněný, je-li postaven jen na materiálních statcích, se rovněž dočkala i filmového zpracování v letech 1932 a 1953.

V roce 1925 získala Pulitzerovu cenu kniha, která v našich krajích není příliš známá - “So Big” (v překladu Jak veliký? ). Příběh sleduje osudy mladé ženy, Seliny Peake De Jong, která se rozhodne být učitelkou ve farmářské oblasti, a následně i jejího syna Dirka, který, ač má možnost živit se jako architekt, dává mnohem více přednost slepé honbě za penězi a stává se burzovním makléřem. Kniha o tom, že život nemůže být naplněný, je-li postaven jen na materiálních statcích, se rovněž dočkala i filmového zpracování v letech 1932 a 1953.

Povídky o ptácích a přírodě + Desatero přikázání ve světě zvířat.

Dobrodružný román z kanadského severozápadu z přelomu 19. a 20. stol. Líčení života v přírodě, jak jsou na něj odkázáni dva přátelé, bílý mladík Rolf a starší Indián Quonab, v kanadské krajině na počátku 19. věku. Příběh se uzavírá koncem anglo-americké války, započaté r. 1812, jíž se účastnil i Rolf. Toto Setonovo vyprávění je jedno z mnohých, v nichž učí přírodní moudrosti, bezprostředním podnětem mu byly jeho vlastní zážitky při cestě Kanadou, kterou podnikl 4 roky před sepsáním „Rolfa“ v kánoi po řece Athabasce k severním jezerům. 23-084-69

Arktickou prérií je Setonův jediný životopis, kterému dal podtitul: 3200 kilometrů na kánoi za stády sobů. Vypráví v něm o své půlroční plavbě po řekách a jezerech v severovýchodní Kanadě. Proč se vydal až do arktické oblasti, o tom říká: "Který mladá Američan by ochotně nedal roksvého života za to, aby se mohl vrátit od desítky let zpátky a prožít aspoň jeden rok v romantických, zašlých dobách Divokého západu! Já bych byl rád zaplatil v mládí desaternásobek za možnost podívat se do minulosti. A teprve, když jsem dospěl do půlky života, uvědomil jsem si, že ten zázrak je možný i dnes a za mnohem menší cenu. Protože necivilizovaný indián se dosud toulá v krajích, kde se vůbec nic nezměnilo, kdy rostou nedotčené hluboké hvozdy a do nedohledna se táhne prérie. Jen musíme ty kraje hledat na dalekém severozápadě, nikoli na západě. A místo u Missouri a Mississippi u řek Peace a Mackenzie, těch nádherných veletoků, jejichž bouřlivé vody se valí tisíce mil na sevet k mličenlivému arktickému moři. To byla myšlenka, která mě vyprovokovala k šetiměsíční plavbě na kánoi. Našel jsem to, co jsem hledal, a navíc získlad spoustu jiných, cennějších poznatků, které jsem ani neočekával."