Autor je básníkem, který tvořil v osamělosti nikoliv lidské, ale duševní a snažil se vnímat, co se děje v jeho okolí. Jeho verše vypovídají o stesku a lidské zradě. Verše jsou psány skvostným básnickým jazykem. Základem výboru je samizdatové vydání veršů autora z r. 1987. Doslov Bedřich Fučík.
Drama definitivního konce východořímské říše, a zároveň i Byzance je strhujícím vylíčením smutné kapitoly z dějin křesťanské civilizace v boji s nástupem osmanských Turků pod praporem islámu. Literatura faktu v podání britského historika Stevena Runcimana je příběhem o postupném zániku východní císařské moci a rostoucí moci sultánů, o nezájmu i neochotě Západu poskytnout pomoc. Líčí osudné dny před rozhodující bitvou o Cařihrad v květnu 1453.
Původně březinovsky široký patetický Kostohryzův verš, nesený intonační linií, zde nabyl sevřenější podoby a bohatšího členění, aby se v pozdní sbírce Eumenidy opět rozlil do šíře (tentokrát pod vlivem Hölderlinovým). Příznačné horečnaté vize v ní autor navozoval reálnými situacemi zvláště v motivech vzpomínkových a milostných.
Souborné básnické dílo včetně dosud nepublikovaných, či pouze časopisecky a pod pseudonymem otištěných veršů. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.
Úchvatný obraz enormního civilizačního úsilí, které ve snaze zajistit maximální štěstí umělými prostředky vymycuje veškerý cit a zdokonaluje se pouze v čistě laboratorním zajišťování produkce lidských bytostí a ve vědecké ochraně člověkovy fyzické konstituce. Protiklad k takto okleštěnému a úděsně jednostrannému světu v této románové science fiction tvoří rezervace „divochů“, kde zůstávají zachovány lidské instinkty a původní citová oblast člověka. Vylíčení dramatického střetnutí Divocha s onou nadměrnou civilizací je dokladem autorova mistrného spisovatelského umění a myšlenkového bohatství.
Předkládanou knihu tvoří šest povídek, které autor napsal v průběhu čtyřicátých let a nakladatelství Vyšehrad je chtělo pod názvem Osudy vydat v roce 1948. Původní sazba však byla rozmetána. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.
Historickým pozadím románu jsou postavy a události Benátské republiky v druhé polovině 18. století. Na pozadí karnevalových slavností a života benátské oligarchie je líčen milostný vztah primadony divadelní společnosti a vysoce postaveného šlechtického úředníka. Tento šlechtic, ješitný a domýšlivý, se stává obětí společenských intrik a nakonec je donucen rezignovat a uprchnout z území benátské republiky. Prostředí rozmařilé společnosti a systém politické perzekuce s rozsáhlou sítí konfidentů je tím zajímavější, že se opírá o skutečné události.
V záplavě dobrodružných romanticko-historických románů "pláště a meče", které ve Francii byly napsány, je Kapitán Fracasse snad jediný, jehož popularita se může měřit s oblibou knih mistra tohoto žánru Alexandra Dumase otce.
