Josef Kostohryz Pořadí knih (chronologicky)

Souborné básnické dílo včetně dosud nepublikovaných, či pouze časopisecky a pod pseudonymem otištěných veršů. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.

Předkládanou knihu tvoří šest povídek, které autor napsal v průběhu čtyřicátých let a nakladatelství Vyšehrad je chtělo pod názvem Osudy vydat v roce 1948. Původní sazba však byla rozmetána. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.

Autor je básníkem, který tvořil v osamělosti nikoliv lidské, ale duševní a snažil se vnímat, co se děje v jeho okolí. Jeho verše vypovídají o stesku a lidské zradě. Verše jsou psány skvostným básnickým jazykem. Základem výboru je samizdatové vydání veršů autora z r. 1987. Doslov Bedřich Fučík.

Původně březinovsky široký patetický Kostohryzův verš, nesený intonační linií, zde nabyl sevřenější podoby a bohatšího členění, aby se v pozdní sbírce Eumenidy opět rozlil do šíře (tentokrát pod vlivem Hölderlinovým). Příznačné horečnaté vize v ní autor navozoval reálnými situacemi zvláště v motivech vzpomínkových a milostných.

Historie jednoho velkého města v běhu dějin. Velmi erudovaný specialista v oboru byzantských dějin sloučil v této knížce důkladnou znalost látky s uměnim barvitého podání, aniž přitom opustil věcnou půdu faktografie. Význam dramatických dějů roku 1453 shledává v jejich důsledcích pro osudy dvou národů Turků a Řeků. Jejich střetnutí na poli politickém i válečném jsou vypsána přesně a se zachycením zajímavých podrobností. I samotné obléhání a dobytí Cařihradu je vylíčeno v témž duchu jako celýspisek: vedle celkových historických souvislostí tu neujdou pozornosti ani detaily.

Působivé vyprávění románu Mládí, mládí... - což jsou také první slova známé fašistické hymny - je svědectvím dramatu italské mládeže v desetiletí 1935-1945. Na osudech vysokoškolských studentů univerzity v Paduse v Pádské nížině - hlavně Giulia Govoniho a jeho spolužáků - se odvíjí široké pásmo děje s nesčetnými událostmi, zvraty a epizodami. Kniha je jakousi živou historií, psanou člověkem, který to vše prožil, se snahou o přesné a objektivní zachycení atmosféry a dějů. Lidé v ní vystupují ve své rozporné, proměnlivé a svářící se podobě.

Úchvatný obraz enormního civilizačního úsilí, které ve snaze zajistit maximální štěstí umělými prostředky vymycuje veškerý cit a zdokonaluje se pouze v čistě laboratorním zajišťování produkce lidských bytostí a ve vědecké ochraně člověkovy fyzické konstituce. Protiklad k takto okleštěnému a úděsně jednostrannému světu v této románové science fiction tvoří rezervace „divochů“, kde zůstávají zachovány lidské instinkty a původní citová oblast člověka. Vylíčení dramatického střetnutí Divocha s onou nadměrnou civilizací je dokladem autorova mistrného spisovatelského umění a myšlenkového bohatství.

Sbírka veršů básníka katolického směru a překladatele (nar. 1907), který se vrací do literatury po letech nedobrovolného odmlčení (předchozí sbírky: Prameny ústí, Rekviem, Ať zkamení). Básně psané volným veršem postihují v chmurném šerosvitu pocity člověka, kterého politická nepřízeň minulých let uvrhla do životního osamocení a který se po přestálém utrpení vrací do života poznamenán (Vracím se, / váhavě, jako se z ciziny desperát vrací, / jenž nemá střechu a komín ni příznivou duši.), bohatší o souzvuk s podobně postiženými a s moderním člověkem vůbec a kterému nezbývá než zachycovat již jen míjení času, mizení (Jednorožec mizí), vzpomínky na staré lásky, přátele a oddávat se loučení.

Román se odehrává v Benátkách osmnáctého století.Na pozadí karnevalových slavností a půvabné přírody benátské republiky je tu s vynikajícím psychologickým mistrovstvím líčen milostný vztah a posléze osudové přátelství primadony slavné divadelní společnosti komedie dell'arte Dory Ricciové k voltairiánskému šlechtici Pietru Antoniu Grataro'lovi.

Knížka jednoho z nejvýznamnějších západoněmeckých spisovatelů píšících pro děti. Veselé i vážné příhody jedenáctileté holčičky příliš zaměstnaných rodičů z velkého města. Vyprávění o tom, jak dobrosrdečná Florentina zachraňuje holuby, když se dospělí rozhodli je hubit, jak nechce jet s rodiči na prázdniny do Itálie, protože to se musí pořád na něco dávat pozor, jak nakonec jede s dětmi sousedů do horské vesnice a zažije tam mnoho veselých příhod a jednu nehodu, která nakonec dopadne dobře. – Verše přeložil Josef Brukner.

Baron de Sigognac, šlechtic z Gaskoňska, žije na svém zchátralém zámku, kterému ironicky říká „Bída“, jen se svým starým sluhou, který je současně jeho přítelem, otcem a učitelem šermu. Jednoho dne nabídne potulné herecké společnosti přístřeší před nečasem a seznámí se s jejími členy, mimo jiné i s mladinkou Isabel. Ta ho okouzlí natolik, že se rozhodne cestovat s nimi. Po smrti jednoho z herců přebírá Sigognac jeho roli a stává se kapitánem Fracassem. Při tom ochraňuje krásnou Isabel před dotěrnými šlechtici a nejvíce pak před mladým knížetem Moussy de Vallombreusem, který chce Isabel získat a Sigognaca zneškodnit…

Historicko-filozofické dílo představuje analýzu údělu ženy a obhajobu jejích práv. Výbor uspořádal, předmluvu a doslov napsal Jan Patočka.

Výbor z poesie slavného anglického „jezerního básníka“.