Homérovy eposy tvoří jeden ze základů evropské vzdělanosti, ocitly by se v seznamu pěti nejdůležitějších literárních děl evropské kultury, a to na místech předních. Opětovné vydání, tentokrát v kapesní formě, poskytne dorůstajícím generacím studentů a badatelů praktický podklad k soustavnému studiu. Překlady, které nepocházejí od Otmara Vaňorného, většinou postrádají číslování veršů a pro badatelské a studijní účely jsou prakticky nepoužitelné. Tedy ač kapesní vydání, splňuje i zřetel použitelnosti v odborném kontextu. Překlad Otmara Vaňorného se svým nádechem archaičnosti je zatím nepřekonaným přetlumočením Homérových eposů. Vydání vychází z třetího vydání (Jan Laichter, Praha 1942).
Otmar Vaňorný Pořadí knih (chronologicky)
Zpěvy rolnické jsou naučná báseň o čtyřech knihách, jež pojednávají o polních pracích při pěstování obilí, o ošetřování ovocných stromů a vinné révy, o chovu dobytka a o včelách. Do věcného výkladu jsou vplétány krásné epizody, jako chvála Itálie, chvála vesnického života,popis koňských závodů, zápasu býku, nebo dobytčího moru. Do poslední knihy je vloženo vyprávění o zahradě koryckého starce. Zpěvy pastýřské jsou sbírka deseti nevelkých básní idylického rázu, zvaných eklogy. Polovina z nich líčí skutečný život pastevců, v zbývajících pěti básních vystupují v rouše pastýřském Vergiliovi současníci - politikové nebo literáti.
Homérova velká epická báseň je dramaticky oživena v tomto moderním,bohatě ilustrovaném vydání Odysseie,napsaném pro děti ve věku 6-11 let.Dětští čtenáři budou očarováni Odysseovými fantastickými cestami a jeho boji s bájnými bohy a nestvůrami,které musel podstoupit na své cestě domů z trojské války ke své věrné ženě Pénelopé.V této knize jsou obsažena všechna slavná Odysseova dobrodružství: s jednookým Kyklopem,na ostrově kouzelnice Kirké o Odysseův útěk před postrachy moře obludou Skyllou a vírem Charybdou.
Druhý epos, který je připisován Homérovi. Jde o rozsáhlou epickou báseň psanou v daktylském hexametru, která navazuje na události vylíčené v eposu Ilias
Nový překlad životního díla Publia Vergilia Marona (70– 19. př. n. l.), hrdinského eposu, který tvoří jeden z vrcholů římské literatury. Slavný básník v postavě bájného Aenea ztělesnil římský ideál osobní dokonalosti a epos líčící jeho dramatické osudy představuje základní mýtus o vzniku římského národa a říše – v proslulé podsvětní scéně je prorokována římská budoucnost a velikost až do panování císaře Augusta. Příběh navazuje na děj Homérovy Iliady: po dobytí Tróje vynesl Aeneas z hořícího města na zádech svého otce Anchísa a zachránil i svého syna Askania. Jeho posláním je založit jinde novou Tróju. Po dramatickém putování Středozemím, jehož nejznámější epizodou je tragicky ukončený milostný vztah s kartáginskou královnou Didonou, dorazí do Itálie, podstoupí těžký boj s vládcem kmene Rutulů Turnem a sňatkem s Lavinií, dcerou krále Latinů, získá vládu nad Latiem, územím, na němž později vznikne Řím. Aeneis byla bohatým zdrojem inspirace pro nespočet výtvarných, hudebních i literárních děl od antiky až téměř do současnosti. Přeložil Rudolf Mertlík na základě překladu Otmara Vaňorného; doslov napsal Martin C. Putna.
Tato kniha je převyprávěním Ilias od Homéra. Nejdříve je v ní stručně popsána doba před válkou a její začátky, zbytek knihy se podrobně zabývá rokem desátým.
