Otmar Vaňorný Pořadí knih (chronologicky)

Homérovy eposy jsou základem evropské vzdělanosti a patří mezi nejdůležitější literární díla evropské kultury. Nové kapesní a cenově dostupné vydání, podpořené sponzorskou subvencí, poskytne studentům a badatelům praktické prostředí pro soustavné studium. Překlady, které nejsou od Otmara Vaňorného, často postrádají číslování veršů, což je činí nevhodnými pro odborné použití. Naše vydání se zaměřuje na dostupnost a užitečnost v akademickém kontextu. Překlad Otmara Vaňorného, s jeho archaickým nádechem, zůstává nejlepším zpracováním Homérových eposů. Vydání Íliady, podle třetího vydání z roku 1942, je nyní k dispozici v kapesní podobě. Vydavatelé přizpůsobili Vaňorného doprovodné texty současným jazykovým normám, přičemž zachovali jeho stylistický svéráz. Překlad jako básnický text byl upraven minimálně, přičemž byly zachovány archaické samohlásky a neobvyklé tvary. Opraveny byly tiskové chyby a zjevná přehlédnutí. Toto kapesní vydání neobsahuje Slovníček z jubilejního vydání z roku 1996 ani Bibliografii a Posloupnost překladů ze studijního vydání z roku 1999.

Zpěvy rolnické jsou naučná báseň o čtyřech knihách, jež pojednávají o polních pracích při pěstování obilí, o ošetřování ovocných stromů a vinné révy, o chovu dobytka a o včelách. Do věcného výkladu jsou vplétány krásné epizody, jako chvála Itálie, chvála vesnického života,popis koňských závodů, zápasu býku, nebo dobytčího moru. Do poslední knihy je vloženo vyprávění o zahradě koryckého starce. Zpěvy pastýřské jsou sbírka deseti nevelkých básní idylického rázu, zvaných eklogy. Polovina z nich líčí skutečný život pastevců, v zbývajících pěti básních vystupují v rouše pastýřském Vergiliovi současníci - politikové nebo literáti.

osm barevných příloh Antonín Procházka, pro své členy vydal Evropský literární klub v Praze, stran 302, z řeckého originálu

Druhý epos, který je připisován Homérovi. Jde o rozsáhlou epickou báseň psanou v daktylském hexametru, která navazuje na události vylíčené v eposu Ilias

Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.) byl významný římský básník z období zlaté éry římské literatury, jehož epos Aeneis vznikl na přání císaře Augusta. Toto dílo, psané v hexametru, se skládá z dvanácti knih a téměř 10 000 veršů. Silně ovlivněné homérskými eposy, vypráví o cestě hrdiny Aenea, mytického předka rodu Juliů, z hořící Tróje do Itálie a jeho bojích s italickými kmeny. Aeneas, považovaný za praotce Římanů, je v eposu zobrazen jako ideální Říman, zosobňující národní ctnosti. Dílo mělo zásadní vliv na římskou i evropskou literaturu a stalo se základem klasického kánonu pro studia latiny a filologie. Inspirovalo také Dantovu Božskou komedii, kde Vergilius představuje umění a lidskou duševní sílu. Překlad Aeneidy do češtiny má dlouhou tradici, přičemž nejcitovanější je překlad Otmara Vaňorného (1933) a modernější překlad Rudolfa Mertlíka (1970). Michal Ctibor se rozhodl vytvořit nový, moderní překlad, který respektuje tradici časoměrného překladu antické literatury v českém prostředí. Ctiborův překlad představuje významný ediční počin, který má oslovit jak odbornou, tak širší čtenářskou obec, jež má zájem o antickou literaturu, historii a kulturu.

Tato kniha je převyprávěním Ilias od Homéra. Nejdříve je v ní stručně popsána doba před válkou a její začátky, zbytek knihy se podrobně zabývá rokem desátým.