Antonín Hendrych Knihy

Vyprávění a vzpomínky sovětského generálmajora a bývalého stíhacího pilota Georgije Něfedoviče Zacharova zejména na období 2. světové války. Zacharov strávil u sovětského letectva přibližně třicet let. Bojové zkušenosti začal sbírat jako "dobrovolník" v občanské válce ve Španělsku v r. 1936, dosáhl šesti uznaných sestřelů. V roce 1938 válčí nad Čínou, kde získává další 3 sestřely. Za Velké vlastenecké války (1941-1945) velí postupně několika sovětským stíhacím divizím, mezitím školí a připravuje nové piloty. G. N. Zacharov je nositelem několika nejvyšších sovětských vyznamenání: Hrdina Sovětského svazu, Leninův řád, Řád rudého praporu ad. Fotografie.

Za války jsou objeveny zohavené mrtvoly žen. Policie pátrá po pachateli sexuálních vražd, jímž je údajně německý generál... Varšava 1942, pařížské zákulisí generálského spiknutí v létě 1944, poválečné Drážďany a Berlín 1956 - německé opětovné zbrojení a setkání "starých kamarádů" - to jsou hlavní momenty tohoto poutavého románu o vině a smíření, politické morálce a vojenské povinnosti, který se dočkal i filmového zpracování. (Kniha u nás vyšla poprvé v r. 1969, ovšem ve vynuceně zkrácené a ochuzené verzi, jelikož byla poválečná část příběhu situována do tehdejší NDR.)... celý text

Dne 20. listopadu 1945 byl v Norimberku zahájen nejvýznamnější proces německých dějin. Během 218 dní bylo vyslechnuto 240 svědků a sepsáno 16 000 stran protokolu. Na konci tohoto velkého zúčtování s nacionálním socialismem padlo 12 rozsudků smrti. Obžalován byl i zločinný systém, jenž naprosto popíral mezinárodní právní normy. Dodnes stále živé debaty o úloze tribunálu pro válečné zločince v Den Haagu a o projektu mezinárodního trestního soudu k potrestání zločinu genocidy propůjčují této knize nebývalou aktuálnost.

Osobnost Friedricha Pauluse, nerozlučně spjatá s porážkou fašistických vojsk u Stalingradu, přitahuje zákonitě už mnoho let pozornost jak historiků, tak široké veřejnosti. Alexandr Blank jako překladatel prožil s Paulusem mnoho měsíců v suzdalském zajateckém táboře a sleduje krok za krokemúdalosti a fakta, jež přivedly polního maršála k hluboké analýze své minulosti až po jeho svědeckou výpověď před norimberským tribunálem a poválečné působení v Německé demokratické republice.

Vesmírná loď Terra se blíží k planetě Relais, jedné z oběžnic vzdáleného slunce Proxima Centauri. Posádka lodi se postupně probouzí z anabiózy, stavu kontrolované smrti, v němž ustaly přechodně na dlouhých třicet let kosmické pouti všechny životní funkce. Všech pět členů se připravuje k přistání na planetě, která je z dálky vítá svým purpurovým světlem. Co je tam čeká? Dokáže jejich loď bez nehody proniknout oblaky sopečného prachu, najdou téměř naslepo a v nevyzpytatelných větrných smrštích bezpečný terén k přistání?A žijí vůbec ještě lidé, kteří se sem vypravili ze Země před mnoha a mnoha lety, aby zde uskutečnili velkolepý projekt osvojení „nové země“? A jestliže ano, jak daleko pokročili ve vytváření podmínek pro lidský život na tomto vesmírném tělese, podařilo se jim vyvolat řízenou biologickou explozi, která měla změnit atmosféru a učinit planetu obyvatelnou? Tyto otázky a mnoho jiných si klade velitel lodi Uwe Heywaldt se svými druhy, kteří byli vysláni, aby zjistili, co se stalo s posádkou kosmické lodi Relais 1…

Vzpomínková kniha o vývoji Rudé armády od jejích prvních bojů za Velké vlastenecké války.... Náčelník generálního štábu sovětských ozbrojených síl za Velké vlastenecké války a sovětský ministr obrany na přelomu čtyřicátých a padesátých let maršál Sovětského svazu A. M. Vasilevskij podává ve své vzpomínkové knize plastický obraz vývoje Rudé armády od jejích prvních bojů s nepřáteli sovětské moci až po grandiózní vítězství ve Velké vlastenecké válce. Kniha seznamuje čtenáře s náročnými úkoly, jež plnily nejvyšší velitelské orgány i vojska na frontách druhé světové války, aby dosáhly svého historického vítězství. Autor využívá archivních dokumentů převážně dosud nepublikovaných i osobních prožitků. Celou knihou prostupuje vřelý vztah maršála Vasilevského k Sovětské armádě, Komunistické straně Sovětského svazu a celé socialistické vlasti.

Vzpomínková kniha armádního generála podává určitý dobový obraz politického života v Německu a do určité míry i v Evropě třicátých let minulého století.

Román německého autora, jenž patří k literární Skupině 47. Příběh, který se rozvíjí jako myšlenková asociace při pohledu do zlých očí luňáka, se odehrává na počátku čtyřicátých let v zdánlivě klidném německém městečku. Klukovské nepřátelství mezi hrdinou příběhu a malým sadistickým netvorem z Hitlerjugend zde vyrůstá v polouvědomělou akci na záchranu lidí odsouzených nacisty k záhubě. V románu autor pronikl do psychologie doby, již sám nezažil, a vytvořil vzácně čistý obraz dětství při hledání naděje i tam, kde se nacistický režim snažil všechno lidské pošlapat.

Román Pozůstalost popisuje "anatomii jednoho skandálu", který se udál v nedávné době ve Švýcarsku. Dvacetiletý mladík zjistí, že muž, který ho vychoval, nebyl jeho otcem: jeho rodiče jsou mrtvi, zavražděni. Zjištění této skutečnosti ho staví před otázky, které jsou jeho okolí na výsost nepříjemné. Mladý muž skoncuje se svým dosavadním životem a s vášnivým úsilím se pokouší objevit pravdu o smrti svých rodičů a usvědčit viníky. Zjišťuje spoustu šokujících faktů. Proč nemohli jeho rodiče nalézt ve Švýcarsku útočiště? Jak je možné, že ti, kteří kdysi veřejně sympatizovali s německými nacisty, pořádají dnes protikomunistické štvanice? Autor prohledává archívy, vyšetřuje účastníky, prokládá svá odhalení dokumenty a autentickými dopisy. Výsledkem je "vymyšlená zpráva o skutečnosti", napínavá od první do poslední řádky, která se dotýká jednoho z nejožehavějších problémů z nedávné minulosti neutrálního evropského státu. "Nemyslím," říká W. M. Diggelmann, "že mám jiný úkol, než měli kdysi pohádkáři a jarmareční písničkáři. Myslím jen, že je dnes už vyloučeno říkat: Byla jednou jedna země..."