Knihobot

Melissa Müller

    1. leden 1967

    Melissa Müllerová je rakouská novinářka a autorka, jejíž práce se často noří do hloubky lidské zkušenosti. Její psaní je známé svým pronikavým pozorováním a schopností odhalit složitosti každodenního života. Müllerová zkoumá různé aspekty společnosti a psychiky, nabízí čtenářům poutavé a podnětné čtení. Její přístup je hluboce humanistický, zaměřený na porozumění motivacím a vnitřním světům svých postav.

    Melissa Müller
    A garden of eden in hell
    Lost Lives, Lost Art
    Anne Frank
    Anne Frank: The Biography
    Alice Herzová-Sommerová. Rajská zahrada uprostřed pekla
    Do posledního okamžiku
    • 2009

      Umělecký svět prvorepublikové Prahy a peklo koncentračního tábora formují život Alice Herzové-Sommerové, která nyní žije v Londýně. Ve svých sto šesti letech má za sebou neobyčejný život, prožitý v průběhu celého dvacátého století. Alice objevuje lásku k hudbě již v dětství a v šestnácti letech se stává nejmladší členkou mistrovské třídy Německé hudební akademie v Praze. Její kariéra však brzy narazí na antisemitské urážky a následky první světové války, kdy její otec ztrácí téměř celý majetek. Druhá světová válka přináší nejhorší rány: v roce 1941 je deportována její matka a v roce 1943 se Alice se svým mužem a synem ocitá v Terezíně. I v tomto pekle si zachovává sílu a laskavost, pořádá více než sto koncertů, čímž dodává naději svým spoluvězňům a vytváří „ráj uprostřed pekla“ pro svého syna, který vystupuje v dětské opeře Brundibár. Po osvobození se vrací do Prahy, kde zjišťuje, že Židé nejsou vítáni, a emigruje do Izraele, kde učí na Jeruzalémské konzervatoři. Ve svých třiaosmdesáti letech se stěhuje do Londýna k synovi, nyní světově proslulému cellistovi, a dodnes každý den hraje na klavír.

      Alice Herzová-Sommerová. Rajská zahrada uprostřed pekla
    • 2003

      Do posledního okamžiku

      Vzpomínky Hitlerovy sekretářky

      • 303 stránek
      • 11 hodin čtení
      4,5(177)Ohodnotit

      Osobní vzpomínky Traudl Jungeové, poslední a nejmladší sekretářky Adolfa Hitlera. Než dostala jako dvaadvacetiletá v roce 1942 svou „životní šanci“ v samotném centru nacistické moci, snila o kariéře tanečnice. Byla mladá, bezelstná, až naivní. O politiku se vůbec nezajímala. Nevěděla, nebo spíš nechtěla vědět, co se děje za zdmi téměř idylického pracoviště. Nevnímala Hitlera jen jako státníka a politika, znala ho především jako svého zaměstnavatele, stýkala se s ním při stolování a oficiálních příležitostech, ale zejména při každodenní práci v kanceláři. Jako osobní sekretářka mu byla nablízku také v den jeho sebevraždy 30. dubna 1945. Právě jí vůdce nadiktoval svou politickou i soukromou závěť.

      Do posledního okamžiku