Maxie Wander
3. leden 1933 – 21. listopad 1977
Maxie Wanderová byla spisovatelkou, která se proslavila svým průkopnickým dílem v oblasti protokolární literatury. Ve svém nejznámějším díle dala hlas ženám různého původu a věku, zaznamenala jejich každodenní zážitky, pocity a touhy. Její přístup poskytl jedinečný vhled do života obyčejných lidí, zejména žen, v období totality. Wanderová se ve své tvorbě zaměřovala na autenticitu a realismus, čímž obohatila literární krajinu o nový, přímý způsob vyprávění.
Maxie Wanderová se narodila roku 1933 ve Vídni. Pochází z dělnické rodiny a dětství stravené na "rudém" předměstí Vídně silně ovlivnilo její život. Rodiče i někteří další členové rodiny pracovali ilegálně pro Komunistickou stranu Rakouska, což byl sice fakt, o nemž tehdy ještě malá Maxie vědet nesměla, ale který předurčil její vývoj, upevnoval bojovnost ducha, neohroženost a odvahu říkat otevřeně své mínění. Pro ostrou kritiku poměrů přícházela často do konfliktů, stávalala se nepohodlnlou. V roce 1958 se přestěhovala se svým manželem spisovatelem Fredem Wanderem, do NDR. Zpočátku pracovala v různých podnicích a stále více se podílela na na činnosti svého muže. Samostatně se uplatnovala nejdříve jako fotografka, novinářka a nakonec spisovatelka. Jeji první a jediná knižka Dobré jitro, krásko vyšla krátce před jeji předčastnou smrtí v roce 1977. Knížka měla neobyčejný úspěch, způsobila velký rozruch a byla okamžitě vyprodána. Maxie napsala ještě povídky a portéty, jež dosud nebyly zveřejněny.
Obal knihy