Kolektivní monografie věnovaná osobě a dílu Karla Havlíčka Borovského přináší odborné studie věnované literární a žurnalistické tvorbě Karla Havlíčka, jeho politickým aktivitám a rodinnému zázemí. Součástí je i několik studií zabývajících se Havlíčkovým „druhým životem“, a to jednak v kontextu s československým disentem sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, jednak v souvislosti s odrazem Havlíčkovy osobnosti a tvorby např. v české hudební kultuře.
Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života. Záznamy začínají událostmi prusko-rakouské války a pruskou okupací Čech, kdy Kalousek dokončil svá studia na filozofické fakultě pražské univerzity. Otevřeně líčí své zážitky, pocity a úvahy o výběru manželky a vztahu k rodině Františka Ladislava Riegra, u které pravidelně pobýval. Na počátku 70. let, jako čerstvý doktor filozofie, podpořil snahu české politické reprezentace o státoprávní vyrovnání, jehož krach znamenal konec jeho nadějí na profesuru českých dějin. Dalších deset let se živil jako učitel a redaktor staročeských deníků, mezitím se oženil a měl dva syny. S rozdělením univerzity v roce 1882 vznikla katedra českých dějin, na kterou Kalousek nastoupil. Bez zábran zachycuje své působení na fakultě, v historické obci a českém veřejném životě, kritizuje své oponenty a podrobně popisuje své vědecké ambice. Závěrečná léta života jsou zaznamenána útržkovitě. Deníky jsou významným pramenem k politickým dějinám a dějinám české vědy druhé poloviny 19. století, a poskytují cenné svědectví o životním stylu vzdělanostní elity české společnosti. Kritická edice je doplněna jmenným rejstříkem, obrazovou přílohou a genealogickými tabulkami Kalouskovy rodiny.
Kolektivní monografie je souborem příspěvků přednesených na stejnojmenné konferenci konané u příležitosti 200. výročí narození předního českého politika a mecenáše 2. pol. 20. století F. L. Riegra. Jednotlivé studie se snaží představit tuto osobnost nejen jako výraznou politickou postavu habsburské monarchie, ale i jako činovníka zasahujícího do české vědy a kultury. Rovněž rozšiřuje obzor o rámec jeho rodiny.
Pocta Jiřině a Erichu Rennerovým od jejich kolegů, přátel a žáků.
Sborník vydaný na počest manželské dvojice historiků a vyučujícím dějepisu na benešovském gymnáziu, manželům Rennerovým, přibližuje historii regionu.
- O „startujících profesionálech“ a „dobíhajících amatérech“
- František FRŇKA: Žižkovská kapslovna v letech 1825–1872
- Dagmar HÁJKOVÁ: František Veselý, Benešov a smrt Jana Masaryka
- Bohumil JIROUŠEK – Martina JIROUŠKOVÁ-HALAMOVÁ: Působení Bohumila Zahradníka-Brodského na Podblanicku
- Hana NOVOTNÁ: Vývoj spolkové činnosti na Vlašimsku ve druhé polovině 19. století
- Jaroslav PÁNEK: Kloudiáda aneb Lokální aféra kolem jedné recenze. (Střípek z mozaiky české „normalizace“)
- Josef PETRÁŇ: Liberalismus po selsku
- Daniel POVOLNÝ: 33. protitanková brigáda v Pesanech v srpnu 1968
- Eva PROCHÁZKOVÁ: Národopisná pracovnice Marie Kovářová (1910–1993). K úloze osobnosti v regionální práci ve 20. století
- Martin SLABA: Josef Kubík a Divišovští zpěváčci. Příspěvek ke kulturním dějinám Podblanicka
- Jaroslav ŠEBEK: Snahy o spirituální obnovu a její vliv na politické dění v meziválečném československém státě
- Daniel ŠTĚPÁNEK: MUDr. František Kriegel – muž pražského jara roku 1968
- Luboš VELEK: Benešovský poslanec Emanuel Engel (1844–1907). Politický a sociální profil politického vůdce
První díl edice deníků českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (1838-1915) přináší zápisky z let 1856 až 1866. Kalousek popisuje svá studia na české reálce v Praze, polytechnice a filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Jeho hledání uplatnění jako nadaného, avšak chudého mladíka z Vamberka se prolíná s dobovým vlasteneckým zápalem a představami o zajištění hmotné existence, které spojoval s výhodnou sňatkovou strategií inspirovanou Františkem Palackým. Kalousek se s Palackým osobně seznámil a zaujal ho jako mladý zájemce o české dějiny. Rozpor mezi vlasteneckými ideály a životní realitou Kalousek řešil vstupem do vládních služeb a později se stal redaktorem Pražských novin. Rychle se však dostal do redakce Národ, která vycházela v letech 1863 až 1866. Jeho deníkové záznamy poskytují zajímavé pohledy na fungování novinových redakcí v počátcích ústavní éry habsburské monarchie. Zvláštní pozornost zasluhuje jeho rozsáhlá cesta po rakouské Haliči a Bukovině v létě 1863, která je unikátním svědectvím o životě ve východních provinciích říše během krvavého povstání Poláků proti Rusům. Navazující druhý díl deníků vyšel v roce 2016 a oba svazky doplňuje paralelní vydání Kalouskovy vědecké korespondence (2019).
Sborník příspěvků k 70. narozeninám Jiřího Raka, významného historika dějin habsburské monarchie, přináší na dvě desítky příspěvků věnovaných českým a rakouským dějinám 19. století. Pozornost je věnována např. osobnosti císaře Františka Josefa a jeho vnímání dobovou společností, dějinám nacionalismu, náboženství aj.
Kniha poskytuje vcelku komplexní analýzu, interpretaci a zhodnocení života a díla Karla Kramáře v širokém kontextu. Sledován je jako stranický vůdce, politik, první československý ministerský předseda či jako propagátor ideálu novoslovanství a rusofil, i jako martyr, object literární karikatury a rovněž jako průmyslník, finančník, stavitel nebo mecenáš a manžel.
Obsáhlý svazek vznikl jako pocta více jak dvou desítek kolegů a přátel k 75. narozeninám historika Jiřího Kořalky. Jiří Kořalka patří mezi nejvýznamnější české historiky starší generace, jehož práce se již několik desetiletí setkávají s mimořádným ohlasem nejen u nás, ale i v zahraničí. Vedle dějin moderního nacionalismu, vývoje politické kultury či sociálních dějin a modernizačních procesů 19. a počátku 20. století se dostalo prostoru i dějinám kultury, vzdělanosti či dnes neprávem opomíjeným dějinám dělnického hnutí. Součástí sborníku je i soupis bibliografie Kořalkových prací z posledního období. Publikace je napsaná v češtině a v němčině.
