Josef Škvorecký Knihy

Druhý ze dvou souborných svazků z Levných knih.

Tři na sebe časově volně navazující prózy, které spojuje postava Dannyho Smiřického. V Prima sezoně Škvorecký líčí neúspěšné, ale vytrvalé mladické erotické pokusy septimána Dannyho i osudy jeho kamarádů z jazzové kapely v době okupace. Zbabělci jsou v podstatě deníkem osmi dnů květnové revoluce (4. – 8. 5. 1945), v malém českém městě, viděno očima „páska“ Dannyho s jeho nechutí k falešným frázím a nadšeně vlasteneckým gestům. Konec nylonového věku se vztahuje k období po únoru 1948, kdy pro Dannyho generaci náhle skončil věk obdivu k západní kultuře, k angličtině a jazzu, a začíná jiná a tvrdá realita.... celý text

Komplet 4 knih: Konec poručíka Borůvky, Smutek poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe. Jednotlivé svazky mají různá označení vydání a různá vročení. Když na počátku šedesátých let začal Josef Škvorecký psát první příběh Josefa Borůvky, obyčejného pražského kriminalisty s kořeny ve východočeském Kostelci, snažil se vytvořit „pouze“ inteligentní detektivku. Jenomže pohnuté období českých dějin se ani zdánlivě lehkému žánru ve Škvoreckého pojetí nemohlo vyhnout. A tak se po úspěchu první sbírky povídek nazvané Smutek poručíka Borůvky na scéně objevila zpěvačka Eva Adamová, která během svérázného koncertního turné po barech západního světa jen tak mimochodem řeší vraždy v knize Hříchy pro pátera Knoxe, a nakonec se ve dvou knížkách Konec poručíka Borůvky a Návrat poručíka Borůvky za čtenáři vrátil i starý kriminalista, který si další působení u normalizační policie neuměl srovnat s vlastním svědomím a podobně jako Josef Škvorecký odešel do kanadského exilu. Všechny čtyři knížky této řady Škvoreckého detektivních próz, vydané v edici autorových Spisů, nyní čtenářům nabízíme v tomto kompletu.

V roce 1984 Josef Škvorecký o svém románu napsal: „Pokrývá asi třicet pět let života, příběhy se odehrávají v různých a velice sobě nepodobných místech na zeměkouli, v Čechách, v Německu, ve Spojených státech, v Kanadě. Zdálo se mi, že chronologické zachycení osudů na pozadí naší doby, kde šílenství války a místní despotové se zmocňují celých zemí a kontinentů, je neadekvátní. ... Hlavou se mi honily stovky historek, tucty bezdějových dějů; odmítaly srovnat se do přehledných vzorů. Nahodil jsem epizody, konverzace, images na kousíčky papíru, pak jsem se usadil na podlaze, a jako kdybych dával dohromady gigantickou skládačku, začal jsem těmi útržky minulosti šoupat.“

Podtitul: povídky z let 1946–1967. Výbor z autorovy tvorby zahrnuje povídky ze tří souborů – Sedmiramenný svícen, Babylonský příběh a Ze života lepší společnosti. Tematicky se povídky různí, najdeme zde příběhy humorné i nostalgické, satirické i meditativní.

Václav Havel (1936–2011) a Josef Škvorecký (1924–2012) patřili k nejvýznamnějším osobnostem české poválečné literatury i kulturního života. Oba autory spojoval mj. fakt, že si nikdy nezadali s komunistickou mocí: i na půdě progresivního Svazu československých spisovatelů v druhé polovině šedesátých let působili téměř jako outsideři. Nikdy se však osobně nesblížili. Josefa Škvoreckého možná svazovalo i vědomí, že v postavě světoznámého dramatika Hejla z románu Mirákl Havla příkře zkarikoval, a záhy si uvědomil, že „Dannyho pohled“ v tomto případě nebyl dostatečně pronikavý. Dopisy, které si vyměňovali od roku 1976 až do prosince 1989, kdy se stal jeden z adresátů prezidentem a druhý na čas jeho poradcem, přesto nejsou nezajímavé. Umožňují nám sledovat přípravu tří publikací, které manželé Škvorečtí Havlovi vydali ve svém nakladatelství SixtyEight Publishers, ale můžeme také nahlédnout do Škvoreckého strategických, nejen nakladatelských, ale i společenských, ba politických úvah. Z Havlových dopisů je zase zřetelně patrná postupná proměna zdvořilého disidenta ve velkorysou, ale cílevědomou a z hlediska soudobých dějin republiky nakonec vlastně klíčovou osobnost.

Zajímavé povídání J.Škvoreckého o životě a Americe. Cyklus cestopisných reportáží z autorovy cesty po Spojených státech v roce 1969. V sérii žánrových obrázků popisuje poměry na amerických univerzitách, vztahy mezi černými a bílými, život našich emigrantů v Americe, Pekelné anděly, mormony, americké sporty, lidové zábavy, rodeo a mnoho dalších zajímavostí z historie a současného života Ameriky.

Kniha vzpomínek a článků připomíná mnoho známých postav české i světové kultury 20. století. Vydání z roku 1988 v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers Toronto. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Hedviky Krejčí navrhla Barbora Munzarová.

Výbor z článků a knih Josefa Škvoreckého o kinematografii, psaných od šedesátých do devadesátých let dvacátého století buď česky, nebo anglicky pro západní časopisy a sborníky. Některé z nich (jako práce o J. Menzelovi z roku 1982) vychází zde vůbec poprvé. Spíše než o odbornou "filmologickou" literaturu jde o osobní konfese-vzpomínky na zážitky při sledování filmů, nejčastěji z dětství či mládí, nebo o volnější úvahy o zrodu filmové látky a jejích společenských okolnostech (práce o čs. filmové nové vlně, o King Kongovi, studie o Židu Süssovi).

Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti

Vypravěčem románu Příběh inženýra lidských duší (1977) je autorovo alter-ego Danny Smiřický, známý čtenářům Zbabělců, Prima sezóny, Miráklu nebo Tankového praporu. V Inženýrovi dospěl do středních let, žije v kanadském exilu a na torontské univerzitě vede semináře z anglo-americké literatury. Literární diskuse se studenty, vzdálenými věkem, životními postoji i názory, v něm probouzejí nostalgické, ale nikterak sentimentální vzpomínky na dobu, kdy byl v jejich věku - na protektorátní dospívání v Kostelci, nucené nasazení ve zbrojní továrně, naivní sabotážní akci, do níž se pustil, aby imponoval spoludělnici Nadě Jirouškové, ale i na pozdější osudy svých přátel, známých a vrstevníků z Kostelce a z Prahy. Mnohovrstevnatý román s propracovanou kompozicí tak s humorem a nadhledem vypovídá o středoevropské mentalitě, po historických zkušenostech ostražité a nedůvěřivé ke zjednodušujícím životním pravdám. PhDr. Alena PŘIBÁŇOVÁ, Ph.D.

„Že i za okolností, jaké vznikly po ruské okupaci 1968, česká literatura (tj. vážná česká literatura) existuje dále jako tištěná literatura, za to vděčíme dvěma lidem, kteří brzy po ruské invazi zřídili na opačné straně zeměkoule malé české nakladatelství,“ napsal Milan Kundera o Zdeně Salivarové a Josefu Škvoreckém v předmluvě k prvnímu vydání rozhovoru Karla Hvížďaly s paní nakladatelkou, který vyšel v nakladatelství Sixty-Eight Publishers jako 200. kniha. V roce 1993, kdy toto nakladatelství uzavřelo svou činnost, Karel Hvížďala doplnil rukopis o rozhovor s Josefem Škvoreckým, který 3. ledna 2012, v sedmaosmdesáti letech, zemřel v Torontu. Toto je třetí vydání, které má připomenout, že v době vládnoucí nenormality nikdo neudělal pro českou zemi víc než oni dva (Kundera) a že i v interview postavy nejlíp ožijí konverzací a situací, nikoliv popisem nebo pitvou, protože pitva se provádí jen na mrtvolách (Škvorecký).

Vypravěčem románu Příběh inženýra lidských duší (1977) je autorovo alter-ego Danny Smiřický, známý čtenářům Zbabělců, Prima sezóny, Miráklu nebo Tankového praporu. V Inženýrovi dospěl do středních let, žije v kanadském exilu a na torontské univerzitě vede semináře z anglo-americké literatury. Literární diskuse se studenty, vzdálenými věkem, životními postoji i názory, v něm probouzejí nostalgické, ale nikterak sentimentální vzpomínky na dobu, kdy byl v jejich věku - na protektorátní dospívání v Kostelci, nucené nasazení ve zbrojní továrně, naivní sabotážní akci, do níž se pustil, aby imponoval spoludělnici Nadě Jirouškové, ale i na pozdější osudy svých přátel, známých a vrstevníků z Kostelce a z Prahy. Mnohovrstevnatý román s propracovanou kompozicí tak s humorem a nadhledem vypovídá o středoevropské mentalitě, po historických zkušenostech ostražité a nedůvěřivé ke zjednodušujícím životním pravdám. PhDr. Alena PŘIBÁŇOVÁ, Ph.D.

Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti

V podstatě autobiografický román u nás známého autora zejména zfilmované novely Osamělost přespolního běžce. Je to příběh chlapce z proletářské rodiny, který po tvrdém dětství nastoupí dráhu dělníka, odejde později jako britský voják do Malajska a vrací se do Anglie duševně uzrálý a zkušenostmi vyzbrojený s vědomím, že má nyní v ruce klíč ke dveřím života a že „stačí, když pak jen napne příslušné svaly a ty dveře otevře“. Doslov napsal Josef Škvorecký.

Hraběnka Anna Lomnická ze Zhoře a na Klinštejně s dcerou a její jazzovou kapelou přijíždí po letech do Prahy, kde se, jak je jejím dobrým zvykem, přimotá k další vraždě. Co má hraběnčino seznámení v letadle společného se zločinem, jehož oběť dohnala ošklivá minulost? Jak zvládne mladý detektiv sloučit svou práci s láskou? A jak je to vlastně se spravedlností, je možné ji někdy opravdu vzít do svých rukou?

spisy 32a korespondence 2a. Korespondence J. Škvoreckého a L. Dorůžky ze tří let po sametové revoluci osvětluje a připomíná mnohé události porevolučního dění, události literární, kulturní i politické.

V knize Setkání na konci éry, s vraždou, od klasické dvojice české literatury Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, se čtenáři opět setkají s hraběnkou Annou Lomnickou. Jako v každé správné detektivce, ani zde nechybí zločin, navíc rovnou ten nejzávažnější. Autorům se podařilo nejen dokonale vykreslit prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale také rozehrát se čtenáři jedinečnou hru plnou napětí a překvapení.

Svazkem Psaní, jazz a bláto v pásech se k edici Škvoreckého Spisů připojuje volná řada autorovy korespondence. Zahajujeme ji dopisy, které si Josef Škvorecký v letech 1950-1960 vyměnil s jedním ze svých nejlepších přátel Lubomírem Dorůžkou. Korespondence zprostředkovává okolnosti vzniku prvních Škvoreckého próz, první neveřejné ohlasy jeho slavného románu Zbabělci, tehdy existujícího zatím jen v prvním strojopisném opisu, a zachycuje i dobu Škvoreckého vojenské služby, jejíž líčení se poněkud liší od příběhů zahrnutých do románu Tankový prapor.

Devětatřicátý svazek Spisů Josefa Škvoreckého nabízí autorovu korespondenci s Janem Zábranou (1931–1984), významným překladatelem, básníkem, prozaikem a zejména Škvoreckého blízkým přítelem a spolupracovníkem. Korespondence se nedochovala úplná, přesto je nepochybně cenným biografickým pramenem a navíc nám umožňuje nahlédnout alespoň útlými skulinami i do zákulisí literárního života šedesátých let. V okamžiku odchodu manželů Škvoreckých do exilu (1969) se knížka mění ve velmi výmluvný epistulární román, který sice vznikl zcela mimoděčně a dochoval se v pouhých útržcích, přesto však poskytuje fascinující – byť do jisté míry hořké – svědectví o pevném přátelství dvou spisovatelů, které nezničila ani železná opona, ani oceán, ani nově získávané a velmi odlišné životní zkušenosti. Edice též dokumentuje dlouho tajenou spolupráci obou autorů na třech detektivních románech a jednom významném překladu. Uspořádali a k vydání připravili Alena a Michal Přibáňovi.

Kniha, která vychází jako 32. titul Spisů Josefa Škvoreckého, obsahuje dopisy, které si Škvorecký v letech 1968-1989 vyměnil se svým přítelem, hudebním publicistou Lubomírem Dorůžkou. Oproti prvnímu svazku jejich korespondence, který postihl období vojenské služby na počátku padesátých let a prvních kroků v různých zaměstnáních, se situace nyní významně proměnila. Josef Škvorecký na prahu normalizace odchází do kanadského exilu, zatímco Dorůžka zůstává v Praze. Jeho zaměstnání v hudebním nakladatelství Supraphon mu však umožňuje časté cesty na Západ, odkud vede se Škvoreckým bohatou korespondenci, odkud si domů vozí knížky vydané v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers, ale současně Škvoreckému zprostředkovává informace o dění doma (velmi podrobně zejména v souvislosti s případem kriminalizace činnosti Jazzové sekce). Dopisovat si mohou i v době, kdy Dorůžka necestuje: za tím účelem mají postupně zřízeno několik krycích adres v Kanadě i Spojených státech. A tak kniha přináší i dopisy, které Dorůžka píše fiktivnímu americkému laborantovi z nemocnice v New Yorku či mladičké Kanaďance z Willowdale, která je sice po praprarodičích Češka, ale jejich jazyk už dávno neovládá. Zásluhou těchto dopisů získává kniha i pozoruhodné beletristické prvky, které prozrazují, že navzdory tíživým okolnostem i praktickým důvodům přechodné změny identity se autoři uvnitř svého letitého přátelství uměli i pobavit.

Čtenářsky vděčné vzpomínky talentované, obdivované, ale i nenáviděné české herečky, která se proslavila nejen svou krásou a filmovými rolemi, ale i vztahem s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Kniha se čte jako napínavý román a Lída Baarová popisuje zákulisí barrandovských ateliérů, zajímavosti z natáčení v předválečném Berlíně a vyznává se i ze své naivity a lehkomyslnosti, která stála u zrodu jejího uměleckého i osobního pádu. Kdysi obletovaná herečka se po válce dočkala obvinění z kolaborace a ocitla se na čas v pankrácké věznici. Po únoru 1948 se jí za dramatických okolností podařilo uprchnout do zahraničí a v Itálii zahájila novou uměleckou kariéru. - Otevřená zpověď Lídy Baarové... Život české herečky, jak jej podle jejího vyprávění zapsal Josef Škvorecký. Poprvé vyšlo v nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. v roce 1983. V Československém spisovateli s.r.o. vydání první.

Literární kritiky současné československé poezie a prózy. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Šafránka navrhla Barbora Munzarová.

Zajímavá stať Josefa Škvoreckého o nejobdivovanější hollywoodské hvězdě všech dob.

Soubor esejí z let 1985-1995 o umění a kultuře (navazují na již vydané eseje: Mezi dvěma světy a jiné eseje 1971-1985) českého exilového spisovatele. Autor ve svých esejích prochází světem literatury, kultury a umění z osmdesátých let dvacátého století, kdy byl svět ideologicky rozdělen na dva protilehlé póly, kdy existovala všudypřítomná volba mezi politicky svobodnou a nesvobodnou literární tvorbou. Škvorecký píše o J. Seifertovi, o M. Twainovi, o svých přátelích - J. Zábranovi, o atmosféře normalizace 70. a 80. let v socialistickém Československu. Kniha je opatřena vydavatelskou poznámkou, ediční poznámkou, poznámkami a vysvětlivkami k jednotlivým textům a rejstříkem.

Svazek obsahuje filmové a televizní scénáře, které autor napsal během dvaceti let v exilu a dosud nebyly realizovány: Láska a zrádné geny, Pekařův kluk a Zamilovaný Dvořák (podle románu Scherzo capriccioso). Zahrnuta je i divadelní hra Bůh do domu, která byla v roce 1980 uvedena na scéně torontského Nového divadla, a rozhlasová hra Noví lidé, uvedená rozhlasovými stanicemi v Kanadě a západním Německu v letech 1977-78. Uspořádal a k vydání připravil Michal Přibáň. V tomto souboru vydání 1.

Prezydent Krokadýlů se svého času stal na české literární scéně senzací. Tento baladický příběh o předčasně dospělých dětech, zajatých v ghettu, které si úctu ostatních můžou zjednat jen násilím, je sepsán z perspektivy jedné z postav, a také jejím jazykem. Pokud chtěl překladatel text adekvátně převést, musel udělat takřka revoluční krok: přeložit text důsledně slangem, což v roce 1963 rozhodně nebyla samozřejmost. Také proto nebylo tehdy nijak snadné prosadit vydání hotového překladu. (Bdělému dozoru pochopitelně vadily i americké reálie, narážky na sex a drogy.) Román vychází v češtině už potřetí; slang zachycený v překladu se pochopitelně liší od současné mluvy, ale i tak jde o překlad živý, čtivý, šťavnatý, a příběh, který vypráví, neztratil nic ze své působivosti.

Povídka psaná bezprostředně po únorových událostech, někdy v březnu 1948

Soubor nejlepších Hemingwayových povídek, tak jak je autor sám sestavil roku 1938 a jak nejdříve vyšly pod názvem Pátá kolona a Prvních čtyřicet devět povídek. Hemingway sleduje proces životního nazrávání mladého člověka s prvními konfrontacemi iluzí a reality, s prvním setkáním s otázkami života a smrti, s prvními životními zklamáními a rozchody. Hemingwayův hrdina "ztracené generace" z prvé světové války je zbaven iluzí a nevěří již ani na lásku, či se dostává do středu neúprosného ringu světa, kde musí tvrdě hájit své místo. Příběhy zavádějí do Afriky pod zasněžené vrcholky Kilimandžára, do lesů v Michiganu, na italskou frontu, do poválečné Francie, do Španělska apod.

Spisy Josefa Škvoreckého, svazek 28 Zločin v dívčí škole Irenka v mnohonásobném zrychlení Zločin v šantánu Farářův konec Zbabělci. V knize uvedeno chybné ISBN 978-80-86877-12-9.

Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text

Třetí případ doktora Pivoňky se odehrává v období protektorátu. Detektivní kancelář Ostrozrak dostává německého správce a stává se tzv. informačním ústavem. Dr. Pivoňka je pověřen, aby vypátral vraha šéfredaktora kolaborantského deníku, jenž byl na recepci otráven jedem podaným vevíně. Podle dostupných informací pochází jed z ampulky, jaké jsou přidělovány pouze význačným nacistickým pohlavárům. Tak začíná příběh, v němž hraje důležitou roli záhadný inzerát, tajná schránka, známá česká herečka a nově vzešla hvězda na jazzovém nebi. A samozřejmě také ironický nadhled, smysl pro humor, ale i tíživá atmosféra doby.. -- zdroj: pitaval.cz --

Teoretická práce o detektivní literatuře, historie žánru a nejvýznačnější představitelé. Autorský slovníček s biografiemi a bibliografiemi. Texty, v nichž Škvorecký od šedesátých let obhajoval, analyzoval a vykládal "okrajový" detektivní literární žánr.

Škvoreckého politické polemiky a eseje, zejména ve vztahu ke Kanadě a Kanaďanům.

Recenze anglické a americké literatury psané pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky, které autor jakožto tamní hlasatel pravidelně předčítal. Exilové vydání. Obálku navrhla Barbora Munzarová. Doslov Pavel Pecháček.

Klasické humoristické dílo Josefa Škvoreckého sestává ze tří částí: Dětští vypravěči všech tří částí glosují – formou slohových prací či dopisů – dění kolem sebe. Činí tak nesmírně vtipným a pečlivě stylizovaným jazykem, který vyvolává salvy smíchu, ale zároveň tu a tam mrazí, především tím, jak přesně pojmenovává pokřivený svět dospělých.

Zbabělci, román napsaný již v roce 1948, vydaný však až o deset let později, jsou Škvoreckého prvotinou a obsahují řadu autobiografických prvků. Děj se odehrává ve východočeském městě Kostelec, v jediném týdnu na samém konci druhé světové války. Každý den hlavního hrdiny Dannyho Smiřického je vylíčen jako samostatná kapitola.

O životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti.... Autor psal knihu s humorným nadhledem a sebeironií v exilovém bezčasí a jako by v kaleidoskopu absurdních minipříběhů z mládí v protektorátu a z živoření za stalinismu – jež se prolínají s komickými debatami při krajanských setkáních v Kanadě a se Škvoreckého profesorským zápolením s dětmi z prérie, jež rozumí čtení, ale ne literatuře – nalézal zvláštní význam a smysl. Utečenci – oběti režimu, vlastenci a emigranti za lepším i kariéristé a ustrašení návštěvníci a donašeči z Husákova přivolávají autorovi nostalgické vzpomínky na dávné lásky a patálie. Absurditu vyprávěných osudů podtrhují dialogy ve východočeském nářečí a v krajanské Czenglish. Přes všechnu komediálnost prosvítá z románu smutek nad osudem zbabělců chycených do pasti totalitního režimu i nad naprostým nepochopením české zkušenosti pod kanadským nebem, kde už zlověstně raší první výhonky politické korektnosti.

Jde o soubor esejů a publicistických textů z let 1972 až 1985 v češtině i angličtině v Torontu.

Novela Legenda Emöke o milostném vzplanutí pražského intelektuála k maďarské vdově a novela Bassaxofon, pocta jazzu jako symbolu svobody za nacismu. Svazek zahrnuje i Škvoreckého esej o osudu jazzu za nacismu a komunismu, nazvanou „Red Music“.

Publicistická tvorba Josefa Škvoreckého, články a eseje k aktuálnímu dění na poli literatury, kultury a společnosti let 1987 - 97. Navazuje na výběr Nataša, pícníci a jiné eseje. V knize je uvedeno chybné ISBN 80-86877-23-X.

V druhém svazku esejí (ve Spisech Josefa Škvoreckého) Nápady čtenáře detektivek a jiné eseje vycházejí texty, v nichž Škvorecký od šedesátých let obhajoval, analyzoval a vykládal „okrajový" detektivní literární žánr. Článek Ohrožuje realismus detektivka? z roku 1963 ukazuje dobře dobovou atmosféru, do níž krátce nato vstoupila autorova monografie o vzniku, pravidlech a typologii angloamerické detektivní literatury Nápady čtenáře detektivek. Vedle této knihy jsou ve svazku Esejí ještě publikovány dva z nejzávažnějších „detektivkářských" příspěvků, pocházející z pozdější doby: Objev v Čapkovi, o nevysvětlitelné záhadě o povídce Šlépěj z Božích muk Karla Čapka, a Poe aneb Dobrodružství v literární vědě, o pátrání po skutečném pachateli zločinu popsaném v povídce Edgara Allana Poea Záhada Marie Rogêtové.

Lvíče : Koncové detektivní melodrama Román J. Škvoreckého je satirou z prostředí nakladatelské redakce, jejíž vnitřní mechanismus je deformován celým pozadím doby nedávno minulé. Základní linii tvoří milostná zápletka pražského frajera-intelektuála s krásnou a záhadnou slečnou Stříbrnou, která však končí detektivním rozuzlením, v němž je odhalen především vypravěč. Kniha zachycuje atmosféru letní Prahy, jejích plováren, hřišť, nočních ulic a barů, a zaručuje poutavé i oddechové čtení. Edice: Nová próza ; sv. 17 Obálka a vazba: Karel Laštovka

Svazek esejí přináší texty věnované dvěma tématickým okruhům — angloamerické literatuře a komentářů a kritikám oficiální literatury v Československu po roce 1970. Titulní esej Podivný pán z Providence pojednává o praotci hororu H. P. Lovecraftovi.

Kniha obsahuje výbor z článků Josefa Škvoreckého o umění a kultuře, které autor psal v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Kniha esejů a vzpomínkových textů přináší jednak autorovy životopisné sebereflexe, jednak jeho stati o detektivkách. První svazek Škvoreckého esejů, tedy kritických, publicistických, literárněhistorických nebo vzpomínkových textů.

Vzpomínky nejvýznamnějšího skladatele a hudebníka českého swingu Jiřího Traxlera. Obsahuje fotografickou přílohu a Traxlerovy texty na gramofonových deskách. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková, návrh obálky Barbora Munzarová.

Povídky o životě středoškoláka, prožívajícího první lásky, opojení jazzovou hudbou – to vše je zasazeno do dramatických událostí 2. světové války.

Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte! vznikla v roce 1946, ve své době však nebyla publikována. Jde v pravém slova smyslu o generační výpověď celé jedné generace. Už do prvního zpěvu proniká realita poválečné Prahy, z níž chce básník zatím vidět to lepší, hezčí, nadějnější. Ovšem do dalších zpěvů svět roku 1946 vstoupí již „plným krokem“. Únor 1948 se blíží. Byl by ochoten mluvčím „nového zítřka“ dopřát sluchu, protiví se mu však davy, nebo spíš — řečeno dobovým slovníkem — masy, a vůbec nejpřesněji řečeno stáda. Sám by si přál být respektován ve své odlišnosti, ve své osobnosti, ve své jedinečnosti, jenže…

Druhé, revidované vydání prózy s podtitulem "Novela pro stálé čtenáře". Děj je zasazen do dvou časových pásem let 1963 a 1993, z nichž se prostřednictvím hlavního vypravěče Dannyho Smiřického přenášíme ve vzpomínkách do dalších období, zejména do nacistického protektorátu. Přestože v knize vystupuje řada postav známých z jiných Škvoreckého próz, v popředí stojí příběhy viny, trestu, odpuštění, statečnosti a věrnosti, které zde autor představuje vůbec poprvé.

Román s autobiografickými prvky vypráví životní příběhy spolužáků z náchodského gymnázia, kteří se sejdou po dvaceti letech na maturitním večírku. Setkání mimo jiné ukáže, jak se třída pod tlakem doby rozdělila. Spíše než třídně si dřívější dobří přátelé nerozumí ideově. Většina politických zlomů ve střední Evropě dvacátého století se každého z nich tak či onak dotkla. Postavy a události mají pravzor v životě, ale nejsou to ani portréty lidí, ani faktografické reportáže. Poměrně rozsáhlý oddíl autorských vysvětlivek pisatel zdůvodňuje: "Protože mi knihy vycházejí už od roku 1958, víc než čtyři desetiletí, domnívám se, že čtenáři uvítají, když jim v Poznámkách připomenu některé postavy a události v mých románech zachycené, které se zde pouze mihnou a na něž už možná pozapomněli..."

Heroická i tragikomická detektivka z konce šedesátých let. Třetí ze Škvoreckého detektivních knih popisuje nešťastné případy, kdy se kriminalista, doktor práv Borůvka, dostane do sítí Státní tajné bezpečnosti, a třebaže zachrání mnohé, sám málem platí cenu nejtvrdší. Pro něj téměř osudný případ ale Borůvka pojednal ve velkém stylu - elegantně a nelítostně. Dílo patří k živé klasice české detektivky. Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky (1966) a Hříchy pro pátera Knoxe (1973), napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi – stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů – poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 „spojeneckými“ vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým „krytím“, vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě.... celý text

Kolem vraždy redaktora pochybného literarního časopisu z první republiky rozvíjí se pestré dějové pásmo, plné překvapivých zvratů a vtipných odhalení. Mezi hrdiny najdeme nejen policejního inspektora a jeho protějšek, soukromého detektiva, ale i řadu postav a postaviček z pražského polosvěta, módních literárních kruhů i tzv. lepší společnosti.... celý text

Původně krátké postřehy z cesty po Americe a Kanadě v letech 1969-1970 vycházely ještě v socialistickém Československu na přelomu 60. a 70. let, než bylo jasné, že autor zůstává definitivně v emigraci.

Soubor představuje reprezentativní výbor z básnické tvorby J.Škvoreckého, která se definitivně uzavřela v druhé polovině padesátých let. Kromě vlastních autorových textů jsou zde uvedeny i jeho překlady z americké lidové poezie i překlady z angloamerické poezie. Verše, psané zhruba od čtyřicátých let, tvoří především intimní a milostná poezie. Básně jsou ovlivněny také autorovým hudebním cítěním, takže zde nacházíme i variace zřetelně inspirované bluesovým a jazzovým rytmem.... celý text

Novela, která na pozadí poúnorových událostí líčí jakousi labutí píseň prozápadně orientované pražské mládeže někdejších dobře situovaných rodin. Příběh z plesu v Reprezentačním domě brzy po Únoru, kdy plesová iluze dává ještě mnohým s obdivem vzhlížet ke všemu, co nylonem přicházelo od bohatých dárců z Ameriky a kdy jen někteří - jako např. mladý profesor, který musí nastoupit na škole někde na vesnici - chápou, že tato doba obdivné a mnohdy nekritické orientace končí.

Román, první Škvoreckého kniha napsaná v emigraci, je bezprostřední reakcí na události roku 1949-1970, které autor v několika časových rovinách logicky propojuje s počátky komunistické éry. Danny Smiřický nastupuje jako učitel na dívčí školu v českém maloměstě. Autor s ironickým úsměvem sleduje, jak se jeho erotické problémy absurdně prolínají s právě probíhajícím bojem proti kulakům, který ohrožuje výuku. Události kolem známého "čihošťského zázraku" zase odstartovaly režimem podporovanou vlnu násilí proti církvi. Danny se nakonec dostane do Prahy, kde se mu podaří proniknout mezi soudobé literáty a seznámit se na vlastní kůži s absurditou tehdejší kulturní politiky, a s údivem sleduje proměny svých známých, kteří připomínají skutečné osobnosti české kulturní scény 60. let 20. století. Předností knihy je přesné vystižení dobové atmosféry, ale především autorův svébytný humor a bezprostřednost při vyprávění nejrůznějších historek.

Sedmiramenný svícen: Na malém městečku K. žijí drobní lidé jako všude jinde. Nejsou ani zvlášť dobří, ani zvlášť špatní, jsou jenom různí - a pak je najednou patologická horečka dějin zažene pod společný jmenovatel, který je zároveň vizitkou násilné smrti: židé. Fašismus, ona nejhlubší „noc lidskosti", zalije v krvi prostou poezii a drobná dramata obyčejných lidských životů ... A právě o těchto obyčejných lidských životech, na které se zákeřně snáší stín fašismu, vypráví Škvorecký v „Sedmiramenném svícnu". Je to vzpomínková kniha, říká o ní autor. Napůl skutečnost, a napůl — snad sen, snad symbol. Proto také nejsou všechny příběhy knihy realistické. Ale, píše autor v jedné z povídek, v téhle historii nejde o realismus. Což není válka spíše fantasmagorie než skutečnost, a je-li to skutečnost, jsme my skutečně lidé? Odpověď na tuto otázku ovšem v knize není. Tu vůbec nelze nalézt v knihách, ale jenom na dně vlastního svědomí každého z nás. Legenda Emöke: Milostný příběh, ve kterém se vypráví, jak byla promarněna příležitost k veliké lásce, k opravdovému, čistému citu. Pražský redaktor se na rekreaci seznámí s mladou Maďarkou Emöke z Košic, která prožila neradostný život s hrubým statkářem, kterého zastřelili při pokusu o překročení hranic. Emöke hledá útěchu u Boha, v náboženském fanatismu. Redaktor ji pozvolna přesvědčuje o smyslu života v reálném světě, rodí se mezi nimi vzájemný cit.

V jedné branické vile jsou v létě 1938 nalezeny mrtvoly důstojníka a krásné mladé komparsistky z Barrandova. Vyšetřování případu se zpočátku ujímá inspektor Vodička, který však brzy uzavírá pátrání s tím, že šlo o vraždu a sebevraždu a afektu. Shodou okolností se k případu dostává i doktor Pivoňka, který nachází příliš mnoho rozporných stop zpochybňujících Vodičkovy závěry. Snaží se za každou cenu dopátrat pravdy a odhalit motivy tohoto otřesného činu. V druhém případu zaměstnance detektivní kanceláře Ostrozrak se autorům výtečně podařilo zachytit jak tíživou atmosféru konce třicátých let dvacátého století, tak i četné komické situace v osobním životě jednotlivých protagonistů napínavého příběhu, v němž vše spěje k překvapivému řešení tajemné " vraždy se zárukou ".... celý text

Podtitul: Fraška o čtyřech dějstvích. Roku 1980 vstoupil spisovatel Josef Škvorecký rovněž na pole dramatiky, a to samozřejmě již hrou exilovou. Čtyřaktové celovečerní drama Bůh do domu bylo v tomto roce nastudováno torontským krajanským ochotnickým spolkem, pro nějž bylo původně určeno, a v nakladatelství Sixty-Eight Publishers stihlo téhož roku i vyjít. Pro dramatické vykreslení nedávné historie našeho národa užil autor žánr frašky, protože mu připadala výstižnější (snad symboličtější) než tragédie, která se v zemi pod nadvládou komunistické diktatury nabízela. V úvodu ke knižnímu vydání, doplněnému fotografiemi z inscenace a doslovem teatrologa Michala Schonberga, spisovatel vznik hry komentuje takto: „Frašku Bůh do domu jsem napsal k desátému výročí Nového českého divadla v Torontu. ...Takže pokus o tento žánr, který jsem nikdy před tím nezkusil, a tuhle dokumentaci jednoho zdařilého ochotnického představení v daleké cizině, věnuju přátelům z Nového českého divadla, a zejména Ferdinandu Čulíkovi, bez jehož naléhání bych se toho byl nikdy neodvážil.“ Exilové vydání. Obálku s použitím fotografií A. Nagyho a J. Busty navrhla Barbora Munzarová.

Prokletí rodu Dainů mohlo vyjít až po roce 1989. Tento román patří k nejzajimavějším románům Hammetta. Jde o sérii vražd mezi uličkami San Franciska konce dvacátých let. Skleněný klíč vychází již po třetí a odehrává se na malém městečku poblíž New Yorku – na pozadí předvolebního boje se odehrává tento příběh.

Setkání v Torontu, s vraždou je už šestým příběhem hraběnky Anny Lomnické, majitelky kadeřnického salónu v Torontu, která – podobně jako všichni vyhlášení hrdinové detektivní literatury – stále přitahuje nejen zločin, ale také inspektora Kanadské jízdní policie Harolda Sinclaira. Podobně jako v minulých pěti příbězích zkušené autorské dvojice Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, které vydalo v letech 1999-2004 nakladatelství Ivo Železný, i v tomto nejnovějším pokračování stopy přivedou osobitou dvojici detektivů – i nás, čtenáře – do společnosti torontských Čechů. Oproti předchozím dílům série se v tomto šestém jako vypravěči střídají jen hraběnka Anna a reaktivovaný důchodce, inspektor Sinclair, takže příběh kromě nezbytné detektivní zápletky nabízí i nepřímý dialog mezi oběma hrdiny. Ani vyšší věk neubral ve vztahu hraběnky a detektiva nic z dlouholetého citového jiskření a příjemného napětí.

Tentokrát si detektiva najal obchodníček, aby pro něj vypátral jeho zmizelou ženu. Popsal ji jako mladou blondýnku, která je tak trochu živel – je totiž kleptomanka a nymfomanka. Během dvou dnů narazí naše očko na dvě mrtvá těla, ale není si jist, jestli ho některé vlastně vůbec zajímá. Za to ho totiž jeho klient neplatí. Jenže odhalený rozvod po mexicku a svatba s gigolem ho nenechávají v klidu.

Detektivní příběh z kanadského Toronta nás zavede do známého prostředí českých emigrantů. Od chvíle, kdy v bytě manželů Lomnických došlo k vraždě mladé dívky, uplynulo deset let. Anna a Tony stojí však znovu před vážným problémem. V okolí jejich přátel došlo ke zločinu a mezi podezřelými jsou i blízcí lidé Anny a Tonyho.

Kriminální povídky spojené postavou hlavního hrdiny, sympatického staršího vyšetřovatele. Splňuje všechny nároky na logický základ zápletky. Jednou z předností knihy je příjemný nadhled a smysl pro dobromyslný humor.

Guy Montag, hrdina románu žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto „zločincem“? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně. Tohoto „zločinu“ se právě dopustí Montag. A o příšerné, hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie ve svých helikoptérách, o zmechanizovaném děsu, který je mu v patách v podobě mechanického ohaře s prokainovou jehlou v čelisti, o úděsné televizní reportáži z této honičky a o konečném zániku onoho odlidštěného světa vypráví tento příběh. Je to jedno z nejlepších Bradburyho děl, v němž nastavil křivé zrcadlo fantastiky civilizaci moderního světa, jež člověku nepřinese skutečné štěstí, dusí-li v něm to nejcennější – lidskou myšlenku.

Detektivní román o politickém předvolebním boji, mafiánech a korupci v jednom nejmenovaném menším městě poblíž New Yorku. Objektivně vzato, vražda a vypátrání pachatele tu nehraje vysloveně hlavní roli, je spíše pomocným motivem politicko-mafiánské story.

Podtitul: Osobní historie českého filmu Kniha vychází z přednášek o českém filmu, které zazněly na torontské univerzitě a soustřeďuje pozornost na osobnosti Nové vlny českého filmu 60. let.

Třetí svazek Spisů Josefa Škvoreckého obsahuje povídky z padesátých a šedesátých let. Přináší vedle známého, teskně uhrančivého cyklu navzájem propojených próz Sedmirammenný svícen mistrovskou novelu Legenda Emöke a dosud neznámé příběhy jazzové "chaucerovské" party označené jako Nové Canterburské povídky.

První část tohoto svazku tvoří 15 povídek, z nichž sedm nebylo dosud knižně publikováno (Divák v únorové noci, Cesta k ateliérům, Šmé s literaturou, Sam píše recenzi, Hovory s Okťabrinou, Faminine Mystique a Jak jsem se učil německy a anglicky). Svazek pak uzavírá klíčová novela Neuilly z r. 1974.

V luxusním hotelu u Stříbrného jezera hluboko v kanadských lesích dojde k vraždě. Obětí je dáma, které se v loterii podařilo vyhrát několik milionů. Motiv zločinu je tedy jasný. Nebo není? Jako v předchozích knihách, defiluje i v tomto románu galerie postav a postaviček, jejichž proplétající se osudy se odvíjejí v rychlém sledu, tentokrát na pozadí divoké kanadské přírody a viktoriánského hotelu u jezera. Dohromady vytvářejí atmosféru nabitou tajemstvím a komedií, stejně jako v předchozích detektivních příbězích z dílny slavné autorské dvojice.

Druhý svazek Spisů Josefa Škvoreckého obsahuje povídkový soubor ze čtyřicátých a padesátých let. Svazek uvádí ze zázračně nalezených rukopisů deset neznámých próz, z nichž některé nepochybně patří k vrcholům autorovy prezentace v tomto žánru.

Detektivka, jejíž děj se odehrává mezi českými exulanty a emigranty v Torontu po roce 1968.

Bilingvilní vydání prózy známého autora pro pokročilé zájemce o angličtinu.

Svazek obsahuje po jedné povídce od tří významných českých spisovatelů – Arnošta Lustiga (Porgess), Milana Kundery (Ztracené dopisy) a Josefa Škvoreckého (Trip do Česka).

Volné pokračování knih Smutek poručíka Borůvky a Konec poručíka Borůvky. První vydání této knihy vyšlo v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu. Na rozdíl od předchozích knih se jedná o ucelený příběh, ne o povídky.

Ernest Hemingway zde popsal své válečné zkušenosti. Je to autobiografický román. Protiválečný román, ve kterém se prolínají hrůzy první světové války s tragickým příběhem lásky italského dobrovolníka a anglické ošetřovatelky.