Josef Škvorecký Knihy

Druhý ze dvou souborných svazků z Levných knih.

Tři na sebe časově volně navazující prózy, které spojuje postava Dannyho Smiřického. V Prima sezoně Škvorecký líčí neúspěšné, ale vytrvalé mladické erotické pokusy septimána Dannyho i osudy jeho kamarádů z jazzové kapely v době okupace. Zbabělci jsou v podstatě deníkem osmi dnů květnové revoluce (4. – 8. 5. 1945), v malém českém městě, viděno očima „páska“ Dannyho s jeho nechutí k falešným frázím a nadšeně vlasteneckým gestům. Konec nylonového věku se vztahuje k období po únoru 1948, kdy pro Dannyho generaci náhle skončil věk obdivu k západní kultuře, k angličtině a jazzu, a začíná jiná a tvrdá realita.... celý text

Komplet 4 knih: Konec poručíka Borůvky, Smutek poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe. Jednotlivé svazky mají různá označení vydání a různá vročení. Když na počátku šedesátých let začal Josef Škvorecký psát první příběh Josefa Borůvky, obyčejného pražského kriminalisty s kořeny ve východočeském Kostelci, snažil se vytvořit „pouze“ inteligentní detektivku. Jenomže pohnuté období českých dějin se ani zdánlivě lehkému žánru ve Škvoreckého pojetí nemohlo vyhnout. A tak se po úspěchu první sbírky povídek nazvané Smutek poručíka Borůvky na scéně objevila zpěvačka Eva Adamová, která během svérázného koncertního turné po barech západního světa jen tak mimochodem řeší vraždy v knize Hříchy pro pátera Knoxe, a nakonec se ve dvou knížkách Konec poručíka Borůvky a Návrat poručíka Borůvky za čtenáři vrátil i starý kriminalista, který si další působení u normalizační policie neuměl srovnat s vlastním svědomím a podobně jako Josef Škvorecký odešel do kanadského exilu. Všechny čtyři knížky této řady Škvoreckého detektivních próz, vydané v edici autorových Spisů, nyní čtenářům nabízíme v tomto kompletu.

V roce 1984 Josef Škvorecký o svém románu napsal: „Pokrývá asi třicet pět let života, příběhy se odehrávají v různých a velice sobě nepodobných místech na zeměkouli, v Čechách, v Německu, ve Spojených státech, v Kanadě. Zdálo se mi, že chronologické zachycení osudů na pozadí naší doby, kde šílenství války a místní despotové se zmocňují celých zemí a kontinentů, je neadekvátní. ... Hlavou se mi honily stovky historek, tucty bezdějových dějů; odmítaly srovnat se do přehledných vzorů. Nahodil jsem epizody, konverzace, images na kousíčky papíru, pak jsem se usadil na podlaze, a jako kdybych dával dohromady gigantickou skládačku, začal jsem těmi útržky minulosti šoupat.“

Podtitul: povídky z let 1946–1967. Výbor z autorovy tvorby zahrnuje povídky ze tří souborů – Sedmiramenný svícen, Babylonský příběh a Ze života lepší společnosti. Tematicky se povídky různí, najdeme zde příběhy humorné i nostalgické, satirické i meditativní.

Podtitul: povídky z let 1946–1967. Výbor z autorovy tvorby zahrnuje povídky ze tří souborů – Sedmiramenný svícen, Babylonský příběh a Ze života lepší společnosti. Tematicky se povídky různí, najdeme zde příběhy humorné i nostalgické, satirické i meditativní. Druhé, exilové vydání knihy. Obálku navrhla Barbora Munzarová.

Václav Havel (1936–2011) a Josef Škvorecký (1924–2012) patřili k nejvýznamnějším osobnostem české poválečné literatury i kulturního života. Oba autory spojoval mj. fakt, že si nikdy nezadali s komunistickou mocí: i na půdě progresivního Svazu československých spisovatelů v druhé polovině šedesátých let působili téměř jako outsideři. Nikdy se však osobně nesblížili. Josefa Škvoreckého možná svazovalo i vědomí, že v postavě světoznámého dramatika Hejla z románu Mirákl Havla příkře zkarikoval, a záhy si uvědomil, že „Dannyho pohled“ v tomto případě nebyl dostatečně pronikavý. Dopisy, které si vyměňovali od roku 1976 až do prosince 1989, kdy se stal jeden z adresátů prezidentem a druhý na čas jeho poradcem, přesto nejsou nezajímavé. Umožňují nám sledovat přípravu tří publikací, které manželé Škvorečtí Havlovi vydali ve svém nakladatelství SixtyEight Publishers, ale můžeme také nahlédnout do Škvoreckého strategických, nejen nakladatelských, ale i společenských, ba politických úvah. Z Havlových dopisů je zase zřetelně patrná postupná proměna zdvořilého disidenta ve velkorysou, ale cílevědomou a z hlediska soudobých dějin republiky nakonec vlastně klíčovou osobnost.

Zajímavé povídání J.Škvoreckého o životě a Americe. Cyklus cestopisných reportáží z autorovy cesty po Spojených státech v roce 1969. V sérii žánrových obrázků popisuje poměry na amerických univerzitách, vztahy mezi černými a bílými, život našich emigrantů v Americe, Pekelné anděly, mormony, americké sporty, lidové zábavy, rodeo a mnoho dalších zajímavostí z historie a současného života Ameriky.

Kniha vzpomínek a článků připomíná mnoho známých postav české i světové kultury 20. století. Vydání z roku 1988 v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers Toronto. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Hedviky Krejčí navrhla Barbora Munzarová.

Výbor z článků a knih Josefa Škvoreckého o kinematografii, psaných od šedesátých do devadesátých let dvacátého století buď česky, nebo anglicky pro západní časopisy a sborníky. Některé z nich (jako práce o J. Menzelovi z roku 1982) vychází zde vůbec poprvé. Spíše než o odbornou "filmologickou" literaturu jde o osobní konfese-vzpomínky na zážitky při sledování filmů, nejčastěji z dětství či mládí, nebo o volnější úvahy o zrodu filmové látky a jejích společenských okolnostech (práce o čs. filmové nové vlně, o King Kongovi, studie o Židu Süssovi).