Bolívie, jediný čistě vnitrozemský stát Ameriky bez vlastního přístupu k moři, země proslulá dnes vládou kontroverzního prezidenta Eva Moralese a zároveň notoricky známá svými neustálými převraty, které ani historikové nedokázali spočítat. V pozornosti autorů je ale i ekonomický vývoj této snad nejbohatší země světa, sedící kdysi doslova na horách stříbra (financovalo Habsburky v 16. a 17. století), poté cínu a dnes hlavně zemního plynu a přitom (vedle Haiti) paradoxně nejchudší na kontinentu.
Studium politiky v Latinské Americe má bohatou tradici, která ovlivnila výzkumné priority světové politologie. Latinskoamerická zkušenost podnítila diskuse o prezidencialismu, parlamentarismu a hypotézách týkajících se demokratických režimů, (re)demokratizace a konsolidace demokratických institucí. V knize je rozpracován teoretický rámec zaměřený na koncepty jako stát, režim, vláda a populismus, přičemž některé z těchto analýz jsou v české politologii nové.
Počátek nového tisíciletí přinesl vzestup levice v mnoha zemích, což vedlo k zásadnímu střídání u moci nebo transformaci politického režimu. Publikace se zaměřuje na charakterizaci této „levicové vlny“ a rozlišuje mezi změnou vlády a změnou režimu. Autoři navrhují typologii levicových vlád, která osvětluje rozdíly v jejich působení, a vymezuje radikální vlády, které se snaží o změnu režimu. Případové studie se věnují vládám Huga Cháveze ve Venezuele, Eva Moralese v Bolívii a Rafaela Correy v Ekvádoru.
Kniha se také zabývá otázkami slabé státní identity, akceschopnosti státu, rolí populismu v demokratizaci a definicí populismu.
Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní. Existuje mnoho teoretických konceptů, které ukazují, jak se globalizace podílí na transformaci moderní společnosti a erozi jejích tradičních pilířů – zejména moderního státu. Proměnu moderního státu v podmínkách globalizace lze asi nejlépe vystihnout jako destabilizaci tradičních definičních znaků státu: území, obyvatelstva a správních struktur. Strukturální změny, ke kterým nyní dochází, v mnoha důležitých ohledech vyjadřují jasný rozchod s bezprostřední minulostí symbolizovanou ideou moderního státu, jak ji popsal např. Max Weber. Často se navíc zdá, jako by idea tradičního moderního státu nebyla v současné době už smysluplná – a o to méně se dala prakticky realizovat. Tým autorů této publikace, jejž tvoří přední čeští filozofové, právníci, politologové a sociologové, představuje různé pohledy, které odrážejí aktuální debaty na téma role a funkce moderního státu v době globalizujícího se světa. Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.
