Knihobot

Lucie Trlifajová

    Nic se tady neděje... Životní podmínky na periferním venkově
    Jak v české společnosti osobní dluhy formují životy zadlužených a společenské hierarchie?
    • V České republice má každý desátý dospělý zkušenost s exekučním řízením a více než milion domácností splácí hypotéku. Jaký dopad má zadlužení na dlužníky a českou společnost? Jak se vztahuje k jejich společenské pozici a nejistotě bydlení? Jak se o dluzích vyjadřují veřejní činitelé a politici, a jak své zkušenosti popisují dlužníci? Předkládaná monografie přináší nové pohledy na debatu o půjčkách a dluzích. Autoři ukazují, že půjčky a dluhy nejsou pouze ekonomickými transakcemi, ale mají také morální a společenský rozměr. Výsledky kvalitativního výzkumu o morálním diskurzu zadlužení ilustrují, jak je zadlužení vnímáno jako morálně (ne)správné. Podle výzkumu je využívání půjček společensky akceptovatelné, avšak neschopnost splácet je tvrdě sankcionována v systému, který je disproporčně nastaven proti dlužníkům. Dlužníci čelí stigmatizaci a omezení základních občanských práv, příjmů a soukromí, což ohrožuje jejich stabilitu bydlení. Půjčky a dluhy tak mají ambivalentní povahu: umožňují přístup k nedostupnému zboží, ale zároveň vytvářejí nové hierarchie a nerovnosti.

      Jak v české společnosti osobní dluhy formují životy zadlužených a společenské hierarchie?
    • Kniha se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých forem sociálního znevýhodnění. Zkoumá postavení obyvatel venkovských periferií na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Zabývá se problematikou vzdělání a ptá se, jestli děti vyrůstající v periferiích mají stejné možnosti získání kvalitního vzdělání jako ostatní. Věnuje se každodennímu životu rodin a popisuje, před jakými obtížemi stojí rodiče při výběru školy, zajišťování volnočasových aktivit pro své děti a při snaze skloubit péči o děti a zaměstnání. Sleduje též spokojenost obyvatel venkovských periferií a porovnává ji se spokojeností obyvatel jiných typů území. Ukazuje, že venkovské periferie představují různorodé prostředí, které jeho obyvatelé hodnotí diferencovaně. Často ovšem vnímají, že jim toto prostředí nabízí omezené množství ekonomických a sociálních příležitostí. Kde se v Česku nachází periferní venkov? Jaké těžkosti přináší bydlení v odlehlých venkovských obcích? Proč mají lidé na venkově nižší plat než lidé ve městě? Mají venkovské děti stejné šance na vzdělání jako jejich vrstevníci ve městech? Jak se hledá zaměstnání ve vesnicích s vysokou nezaměstnaností? Kde jsou lidé v Česku nejspokojenější a kde nejméně spokojení? Přesouvají se sociálně vyloučené lokality z měst na venkov?

      Nic se tady neděje... Životní podmínky na periferním venkově