Tereza Semotamová Knihy

V dubnu 2014 zaútočila teroristická skupina Boko Haram na vesnici Chibok v severovýchodní Nigerii a unesla 276 dívek z místní internátní školy. Zpráva o tomto činu se rychle roznesla po celém světě. Pod hastagem "Bring Back Our Girls" vyjádřili podporu i známé osobnosti jako Michelle Obamová nebo nositelka Nobelovy ceny za mír Malála Júsufzajová. Dívky z Chiboku však nejsou jediným případem. V současné době jsou tisíce žen v rukou islamistů. Wolfgang Bauer, přední německý reportér píšící pro Die Zeit, se do Nigérie vypravil v červenci 2015. Mluvil s dívkami, kterým se ze zajetí Boko Haram podařilo uniknout. O jejich únosu, o krutých zkušenostech ze zajetí, ale také o lepší budoucnosti. Kniha přináší příběhy unesených žen a podrobný popis fungování teroristické organizace Boko Haram. Popisuje historické a politické pozadí teroru a poukazuje na to, jak zničil etnickou a kulturní rovnováhu v jedné z nejrozmanitějších oblastí světa. Je to však také zpověď unesených dívek. Srdcervoucí zpověď, která vypráví o utrpení a násilí, ale i o odvaze. A o naději.

Kniha je vtipným až hravým rozhovorem dvou lidí – mladého „žáka“ a zkušeného „učitele“. Učitel vysvětluje trpělivě a na příkladech srozumitelných dospívajícímu člověku (počítačové hry, filmy atd.), jak lze dosáhnout duchovního růstu i v dnešní době, která navenek vyžaduje povrchnost a stereotyp. Projekt Čtyřikrát jinak byl realizován za finanční pomoci Evropské unie.

Práce analyzuje původní dramatickou rozhlasovou tvorbu západoněmeckých rozhlasových stanic 50. let. Skýtá vhled do společenské situace poválečného Německa, poskytuje analýzu vybraných rozhlasových her autorů, např. Borcherta, Eicha, Aichingerové, Bölla, Dürrenmatta, Frische, Wellershoffa. Autorka se věnuje jedinečnosti scenáristických postupů, zohledňuje také snahu jednotlivých autorů o rozhlasovost, tedy, jakým způsobem ozvláštňují svá dramata svébytně rozhlasovými prostředky. Poskytuje i pohled na recepci německé rozhlasové hry v československém (později českém) kontextu. Jejím cílem je zhodnotit, jakým způsobem dané hry nahlížejí realitu, jak je v nich zobrazována válka a s jakou mírou kritičnosti nahlížejí národně socialistický režim. Poválečné období bývá v německém kontextu považováno za „zlaté časy“ rozhlasové tvorby.

Román Svatební přípravy vypráví o prázdnotě, lásce a zákonu akvaplaninku. Mohuč leží na Mississipi. Devatenáctiletý Leon prožívá poprvé naprostou svobodu. Ovšem civilní služba v centrální sterilizaci mohučské nemocnice jeho hledání smyslu života poněkud zkomplikuje. Leon se tedy věnuje jinému projektu: chercher la femme. A tak se tento Anti-Don Juan potácí od jedné amour fou k další a čím dál více se zamotává do lehce předimenzovaného milostného trojúhelníku.

Jedna noc, šest lidí, tři příběhy. Bezdomovec miluje nemocnou pouliční muzikantku, ale bojí se ji oslovit. Dva homosexuálové v baru hledají blízkost, ale nechtějí se přiblížit. Muž omylem zazvoní u dveří a žena, která mu otevře, ho pozve dál. Nejde o velké dějinné události, spíš o obyčejné příběhy lidí ve velkoměstě, lidí, kteří jsou hodně sami,…

Nemusí to skončit zničenou psychikou. Osvětová publikace s povídkami známých autorů. Máloco způsobí v dětské duši takový zmatek jako rozvod rodičů. Dá se toto náročné období zvládnout, aniž by si z něj děti odnesly trauma? Jak jim vše vysvětlit? A jaké problémy přináší rozvod do světa dospělých? Nejen o tom pojednávají povídky předních českých spisovatelů, které doplňují ilustrace zavedených výtvarníků. Z odborného hlediska se tématům věnuje profesor psychologie Radek Ptáček – a jeho rady z praxe pomohou každé rodině ve složité situaci.

Sborník věnovaný kritické reflexi rozhlasové a jiné auditivní tvorby. Obsahuje příspěvy o knižní reflexi rozhlasové hry (Hnilička), formování české původní rozhlasové hry (Zuzana Řezníčková), o kritickém působení rozhlasového dramatika Miloše Rejnuše (Hanáčková), o rozhlasové tvorbě 60. let 20. století v kritických ohlasech (Veronika Jiroušková) nebo o současné tvorbě na internetu (Lukáš Plaček) nebo situaci v Rakousku a Německu (Semotamová).

Halič, nejchudší a nejzanedbanější region rakousko-uherské monarchie, zubožení Haličané sní o lepším životě za velkou louží. Začíná masový exodus do Nového světa, během nějž se stovky tisíc emigrantů stanou výhodným obchodním artiklem. Nevzdělaným a zoufalým lidem mohou podvodníci namluvit téměř cokoli, třeba i to, že newyorská socha Svobody představuje Panenku Marii a americký císař pán čeká na chudé s otevřenou náručí. Převaděči, agenti a bezohlední kuplíři pohádkově vydělávají na neštěstí a nevědomosti svých bližních. Kniha Americký císař ukazuje nejtemnější stránky vystěhovalectví z Haliče na přelomu 19. a 20. století. Martin Pollack v ní pečlivě až puntičkářsky shrnuje historická fakta, avšak fascinující jsou především příběhy skutečných lidí. Před čtenářem zároveň vyvstane smutná paralela se situací mnoha uprchlíků v dnešní době.

Toto je hořká satira nastavující nelítostné zrcadlo střední třídě v nejbohatší zemi Evropy. Román Mít svý jistý učinil ze své autorky literární hvězdu. Stvořila v něm svoje alterego, Resi. Ta je nejšťastnější, když se zavře do komory na košťata a píše. A na nikom, včetně sebe samé nenechá nitku suchou. „Pro mě a pro Resi je psaní přístup ke světu,“ říká Anke Stelling.