Knihobot

Richard Změlík

    1. leden 1978
    Kvantitativně-korpusová analýza a literární věda : model a realizace autorského korpusu a slovníku Jana Čepa v kontextu zahraniční
    Místo - prostor - krajina v literatuře a kultuře. Literární tematologie v pohledu vědních disciplín.
    Konceptualizace barev v narativní fikci na pozadí kvantitativních modelů
    Kapitoly z literárněvědné tematologie
    Krajina - Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění
    • Kolektivní monografie navazuje na publikaci Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění z roku 2011. Mezioborovou perspektivu získává především díky pohledům estetika Karla Stibrala, antropologa a kulturního geografa Přemysla Máchy, kunsthistorika Petra Tomáška a historika architektury Martina Strakoše; literárněvědné uvažování o fenoménu krajiny, jež v knize převažuje, našlo svá ohniska v oblasti starší české literatury, v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody nebo v šířeji pojatém regionálním záběru. Úvod obsahuje přehled dosavadního domácího humanitně zaměřeného bádání o krajině, v závěru jsou hledány souvislosti mezi představenými aspekty a jednotlivými autorskými přístupy. Vedle sebe se zde mj. ocitají autoři barokní, Zeyer, Klostermann a Rais s Josefem Knapem, Květou Legátovou či Garym Snyderem, obrazy industriálního Ostravska sousedí s krajinami reprezentujícími Beskydy a Jeseníky.

      Krajina - Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění
    • Kapitoly z literárněvědné tematologie

      • 377 stránek
      • 14 hodin čtení
      5,0(1)Ohodnotit

      Antologie Kapitoly z literárněvědné tematologie je výsledkem několikaletého úsilí Richarda Změlíka a Petra Komendy představit české odborné i laické veřejnosti dosud do češtiny neproložené vybrané studie Gastona Bachelarda, Jeana-Pierra Richarda, Georgese Pouleta a Jurije M. Lotmana. Jejich společným jmenovatelem je problematika literárního tématu, či toposu, která je chápána v širším významu. Tak jsou zejména Lotmanovy studie v druhé části knihy zaměřeny na problematiku literárního prostoru a s ním související pojmy, jakými jsou například prostorové hranice či syžetové modely. Ačkoli Lotman explicitně nehovoří o otázkách tematologických, ale topologických, lze topologii chápat jako nedílnou součást tematologie. Lotmanův přístup reprezentuje strukturálně-sémiotický směr literárněvědné tematologie, na který v českém prostředí navázali Vladimír Macura nebo Daniela Hodrová, která sama byla inspirována i dalšími směry, mezi jinými také fenomenologií. Z této oblasti jsou potom v antologii zastoupeny práce Gastona Bachelarda, Georgese Pouleta a Jeana-Pierra Richarda. Součástí antologie jsou rovněž autorské medailony a seznam překladové bibliografie.

      Kapitoly z literárněvědné tematologie
    • Práce orientovaná na sémantiku pojmenování tzv. základových barev ve fikčních narativech Jana Čepa,si klade tři hlavní cíle: 1) s ohledem na problematiku jazykových pojmů základových barev funkčně usouvztažnit lingvistický výzkum s výzkumem orientovaným primárně literárněvědně, 2) otestovat možnosti a limity zvolených empirických metod v kontextu literární vědy, 3) pokusit se výsledky těchto metod funkčně propojit s konkrétní literárněvědnou interpretací.

      Konceptualizace barev v narativní fikci na pozadí kvantitativních modelů