Fotografická publikace Karvinsko subjektivní formou mapuje novodobou historii území dnešního okresu Karviná. Jejími tématy jsou hornictví, služby, bydlení, víra a smrt. Autor Ondřej Durczak, který se již fotograficky soustředil na své rodné město v knize Ostrava v důchodu. Průvodce po zaniklé slávě (2015), nyní využívá kombinace vlastních fotografií pořízených za posledních pět let, archivních snímků i ve studiu inscenovaných zátiší. Čtenáři předkládá pozoruhodnou koláž složenou z klíčových historických momentů, osobitého regionálního charakteru i nevšedních obrazů Karvinska.
V úvodu přináší fotografická publikace rozsáhlý medailón českého fotografa Jaromíra Čejky, který se dlouhodobě zajímá o putování krajinou, o společenské otázky a prostředí utvářené člověkem. Čejka vytvořil několik fotografických cyklů, v nichž uplatnil sociální cítění. Jeho projekt Jižní Město zachycuje sídliště v 80. letech 20. století, kdy bylo ještě mnoho ploch neupravených, děti si hrály v dnes nepřijatelných podmínkách, obyvetelé měli ztíženou možnost nákupů atd. Černobílé fotografie v příloze vystihují všední život nedostavěného sídliště tvořícího specifickou sociální krajinu. Autorovi se podařilo vytvořit dokument doby, který nic nepřikrášluje a jen zprostředkovává pohled na civilizační architekturu a člověka, který je nucen ji obývat i v nelehkých podmínkách.
Černobílé fotografie Jaromíra Čejky zachycují vzhled sídliště Jižní Město v 80. letech 20. století.
Snahou autorů fotografické publikace Zrození metropole je evokovat atmosféru rodící se průmyslové metropole kraje i celého Československa v krátkém, ale intenzivním období velkých hospodářských, kulturních, ideologických a sociálních proměn. Zároveň touto knihou chtějí ukázat, že se i v této složité době obyvatelé města snažili žít naplněné životy v kráse, bolesti i naději. Publikace obsahuje přes dvě stovky mnohdy dosud nepublikovaných dobových fotografií. Ostravu padesátých a šedesátých let minulého století se v publikaci snaží reflektovat tři její části – Město, Každodenní život a svátky a Průmysl.
Fotografická kniha Roztroušená paměť s podtitulem Pohornická krajina Karvinska je obrazovým materiálem připomínajícím postindustriální krajinu zasaženou těžbou černého uhlí. Středobodem oblasti je část nazývaná Karviná-Doly, která kdysi bývala nejen centrem průmyslu, ale také místem pro bydlení, služby a volnočasové aktivity s ním spojené.
Trojice fotografů a doktorandů Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě Ondřej Durczak, Arkadiusz Gola a Lukáš Horký navštěvovali různé části okresu Karviná, aby každý z nich svým pohledem zaznamenal aktuální stav. Ve svých fotografiích zachytili postupné mizení identity průmyslové oblasti: opuštěné domy, torza důlních staveb a zbytky infrastruktury, které pozvolna zarůstají divokou vegetací.
Jednotlivé fotografické soubory jsou uvedeny odbornou esejí Jiřího Siostrzonka, pedagoga a vizuálního sociologa, který ve svých textech dlouhodobě mapuje oblast celého Moravskoslezského kraje.
Publikace vychází při příležitosti stejnojmenné výstavy v galerii Kupe.
Být zahrádkářem je dar a zároveň stigma, které člověka výrazně poznamenává. Každý „vyvolený“ zahrádkář si nosí svou zelenou oázu po celý život s sebou a ta jej obšťastňuje a často zachraňuje v osobních i vztahových krizích. Míra závislosti na květech, stromech, hlíně, hmyzu, dešti a slunci je u každého člověka individuální a zároveň společensky i kulturně proměnlivá. Velkoformátové barevné fotografie Davida Macháče z projektu „Zahrádkáři“ reflektují současný rozmanitý svět této městské subkultury a zprostředkovávají divákům několik vrstev informací i emocí. Jeho fotografie portrétují majitele zahrádek před vlastními chatkami v pečlivě udržovaném teráriu živé přírody.
Fotografická publikace s podtitulem Nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860–1948 rehabilituje regionální portrétní ateliérovou tvorbu, která vznikala jako výsledek fotografické živnosti a památeční médium. Publikace vyplňuje mezeru v historii Opavy, která byla ovlivněna historickými a společenskými zvraty první poloviny 20. století, včetně poválečného vysídlení Němců, což vedlo k ztrátě části historické paměti. Cílem je seznámit občany Opavy a Moravskoslezského kraje s historií jejich domova a přinést badatelskou, edukativní, kulturní a estetickou hodnotu.
Na publikaci pracoval tým odborníků z oblasti vizuálního umění a společenských reálií ve spolupráci s paměťovými institucemi. Historička Jaromíra Knapíková charakterizuje opavské fotografické ateliéry, jejich vývoj a specifika. Vizuální sociolog Jiří Siostrzonek zkoumá společenský aspekt fotografování jednotlivých generací. Ondřej Durczak se zaměřuje na technické prostředky a technologie, včetně Petzvalova objektivu.
Podobenka byla významným společenským a rodinným obřadem, jehož výsledkem bylo obrazové svědectví. Ateliérové portrétní snímky, často mechanicky vytvářené, měly své místo v historii fotografie díky rozšíření portrétu a zdokonalování techniky. Pro běžného čtenáře má obrazová část knihy nostalgický nádech a potvrzuje, že vyfotografovaní lidé sdíleli stejné prostory a prožívali podobné okamžiky jako dnes.
Fotografická publikace Bruntálsko. Alternativní fotografický průvodce sleduje stavby a krajinu v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji, místě bývalých Sudet. Nejedná se však o reprezentativní objekty a už vůbec ne o vyčerpávající obraz zdejší architektury. Jde o specifickou selekci převážně mizejících motivů, která představuje jedinečného průvodce. Prostřednictvím vybraných světských i církevních, lidových, veřejných, průmyslových, zemědělských i kulturních staveb se autoři snaží hledat identitu krajiny Bruntálska, poukázat na proměny regionu i rozšířit povědomí o zdejších netypických krásách. Celobarevná kniha 180 fotografií Ondřeje Durczaka z let 2019–2021 je doprovázena studií sociologa Jiřího Siostrzonka.
Soubor historických fotografií, které dokumentují návrat československých legií z Ruska do Československa v letech 1918-1919. // Publikace, jež doprovodila výstavu v Domě umění v Opavě, seznamuje s životními osudy autora snímků Václava Balcara i s historickým kontextem působení čs. legionářů na Rusi. //
Balcar, nadšený fotograf, nastoupil roku 1914 službu v rakousko-uherské armádě, roku 1915 byl zajat na ruské frontě a v roce 1917 vstoupil do čs. legií. Prostřednictvím svých černobílých snímků zachytil Balcar dobrodružnou cestu legionářů zpět do Československa - z Vladivostoku ke břehům USA (se zastávkami v Japonsku, na Filipínách a Havaji), následně napříč americkým kontinentem a konečně přes Atlantik zpátky do Evropy. //
Anglické, francouzské a ruské resumé.
Dosud nepublikované fotografie opavských amatérských fotografů ze sbírky Rudolfa Dybowicze představují střípky z mozaiky života opavských občanů v průběhu let 1937-1967. Zachycují zlomky událostí, detaily, způsoby prožívání volného času.
