Lidi, lidi. Víte vy vubec, co vlastně chcete? Nejdřiu furt praudu, praudu, a pak řeknete, že vo jizerskohorskym Faustoj! Pan doktor Kittel nebyl žádnej Faust. Fausta vzal čert, a pana doktora by nejvejš brali všecky čerti, kdyby slyšel, co se vo něm poudá. Kniha o Faustovi Jizerských hor, na kterého se ani po 200 letech nezapomnělo.
Klára Hoffmanová Knihy






Vrdlouháni, aneb, Prauda vo zázračným uzdravováni
- 117 stránek
- 5 hodin čtení
Vrdlouháni aneb prauda vo zázračným uzdravováni je název krásně ilustrované a vůbec milé knížky Kláry Hoffmanové. Moc doporučuju, je to knížka psaná s veselou myslí na vážné téma. Velice čtivá a pozitivní, o léčiteli Kittelovi, na kterýho se ani po 200 letech nezapomnělo.
Malý princ
- 94 stránek
- 4 hodiny čtení
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijanovi plná láhev, byznysmenovi peníze a panovačnému králi nezměrná moc.
Putování s vílou Izerínou po Jizerkách. Příběh ve stylu pohádkového putování Nilse Holgerssona Švédskem vyprávěný v bodrém duchu Krkonošských pohádek se snoubí s tajemnou atmosférou příběhů Boženy Němcové, kde chudí lidé nakonec dojdou svého štěstí. Stejně jako ve švédské populárně naučné učebnici zeměpisu se dvě malé dívky vznášejí na křídlech fantazie – a říkejme jí víla Izerína – nad rodným krajem a dívají se na něj z nové, zajímavější perspektivy. „Holčičkám se zdálo, že se od chvíle, kdy navštívily s Izerínou Bukovec, něco změnilo. Celý svět jim připadal nějak zajímavější, zářivější a barevnější. Naučily se dívat na věci kolem sebe hodně zblízka ...“
Cesty
- 107 stránek
- 4 hodiny čtení
Nejnovější kniha Kláry Hoffmanové ze života venkovské zvěrolékařky je sestavena ze vzpomínek na pacienty, kamarády i rodinné příslušníky. Soubor povídek vznikal téměř dvacet let a na jeho stránkách nahlédnout čtenáři do nejniternějších prožitků autorky z jejího profesionálního i soukromého života. Kniha o životě takovém, jaký je.
Kozí doktorka
- 136 stránek
- 5 hodin čtení
Kozí doktorka aneb co by se zvěrolékařce stát nemělo, ale stalo. Ve své třetí knize autorka přibližuje svou práci venkovské veterinářky, a činí tak opět s nadhledem, elánem a humorem sobě vlastním. Život nepíše jen veselé příběhy, ale díky autorčině pohledu na svět jsou všechny nabity její pozitivní energií a optimistickým přístupem k životu.
Jelikož se kniha skládá z 20 krátkých povídek o Krakonošovi, nebudu nastiňovat děj každé povídky. V této povídkové knížce je Krakonoš dobrý člověk, je to Krakonoš z naší české strany, nikoli německé. Pomáhá dobrým lidem a zlé vždy potrestá. Jako například v povídce Proč se v našem kraji lidi nemenujou Perdelatý, kde potrestá Perdelatýho, protože šidí lidi. Ale v povídce Jak nejdou Andula vosladila Honzoj uzený, pak se do toho připlet Krakonoš a vosladil mu to Honza: Chtěl Krakonoš pomoci Andule, protože Honza si na ni moc vyskakoval, jenže Honza Krakonoše napálil, ale Krakonoš se mu nepomstil, protože mu lichotilo, co o něm Honza řekl. V povídce Vo šeterný horačce chtěl Krakonoš pomoci horalce od chudoby tím, že jí proměnil bukvice ve zlato, ale ona stále neměla dost, tak jí nakonec zlato vzal, protože byla chamtivá. V další povídce Proč Krakonoš nechodí do Hamru se Krakonoš dokonce zamiloval jako normální smrtelník, ale jeho velká láska skončila ostudou a zanevřením na Hamry.
Další ze série dětských knih o patronce Jizerských hor víle Izeríně.
Pokračování vyprávění o přátelství dvou malých holčiček a víly Izeríny přináší čtenářům další zajímavosti ze života obyvatel Jizerských hor. Děti se formou zábavných příběhů dozví něco z historie řemesel, vedle tradičního sklářství se čtenáři dočtou i o dalších povoláních nezbytných pro chod sklářské výroby, jakými jsou smolaři, uhlíři nebo kolomazníci. seznamují se s jejich patrony a poznávají každodenní rutinu s nimi spojenou. Na své si ale přijde i dospělý čtenář, který si zde může oživit terminologii: čemu říkali uhlíři král, jak se jmenují jednotlivé druhy skleněných korálek nebo co je to svalák?