Tadeáš Hájek z Hájku
Tadeáš Hájek z Hájku, latinsky Thaddaeus Hagecius ab Hayek nebo Thaddeus Nemicus, byl český astronom, matematik, osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Tadeáš Hájek byl nejen největší český učenec svého věku, ale i nejdůmyslnější hvězdář v české historii.
Otec Tadeáše Hájka - Šimon byl bakalářem svobodných umění university Pražské, spisovatel a zamožný měšťan. V roce 1554 Šimona Hájka povýšil Ferdinand I. do šlechtického stavu. Hájek měl vlastní znak a predikat.
V roce 1548 studoval Tadeáš na Vídeňské akademii, kde navštěvoval přednášky výborného matematika Ondřeje Perlachia, doktora lékařství. Tadeáš Hájek byl jeho jediným posluchačem. Hájek navštěvoval i přednášky o lékařství doktora Wolfganga Lazia. Na praktické léčení docházel Hájek k doktoru Františku Emerikovi, císařskému lékaři. Studia dokončil v Praze, kdy se v roce 1550 stal bakalářem a o rok později, v roce 1551 magistrem in artibus. V roce 1554 pokračuje ve studiích v Bologni na medicíně a přechází do Milána, kde navštěvuje přednášky Girolama Cardana.
Po návratu do Prahy přednáší Tadeáš Hájek matematiku a astronomii na univerzitě. Zde působí do roku 1558. Od roku 1558 provozoval lékařskou praxi. V letech 1566 - 70 působil jako lékař lékař u vojska v bitvách proti Turkům.
V letech 1556–63 trianguloval Tadeáš Hájek okolí Prahy, pravděpodobně za účelem nakreslit jeho mapu. Nebyl dobře vybaven astronomickými přístroji, přesto dokázal pozorovat explozi Novy na hvězdné obloze.
Tadeáš Hájek bránil Jednotu bratrskou, ačkoliv nebyl jejím členem. Pořídil český překlad herbáře Pierandrey Mattioliho. Znal obsah Koperníkova spisku Commentariolus s výkladem heliocentrismu. Jeho pozorování novy přinášela fakta proti Ptolemaiovu obrazu vesmíru. V astronomii a přírodní filozofii byl badatelem světového významu.
V roce 1571 byl Tadeáš Hájek pasován císařem Maxmiliánem II. na rytíře. V roce 1572 jmenuje císař Maxmilian II. Hájka svým osobním lékařem. Od té doby žil Hájek po několik let ve Vídni u císařského dvora. Pozval do Prahy astronomy T. Braha a J. Keplera. Hájek byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby. Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius a planetka 1995 Hajek.
Tadeáš Hájek se oženil, měl tři syny a jednu dceru.
Tadeáš Hájek se přátelil s Janem z Hodějova, kterému věnoval i některé ze svých básní. Jeho přítelem se stal i Tycho Brahe, kterého na jaře roku 1599 pozval do Prahy a většinu času strávili na observatoři. Toto přátelství však trvalo krátce, neboť Tadeáč Hájek za rok zemřel. Věda v něm ztratila velmi horlivého přítele a vlast nejučenějšího hvězdáře té doby.