Milada Lejsková Matyášová

Milada Lejsková-Matyášová - historička umění, narozena 2. 7. 1908, České Budějovice, zemřela 22. 1. 1975, Praha. Gymnázium studovala v rodišti a v Praze (1919–27), dějiny umění a estetiku na Univerzitě Karlově (1927–31, PhDr. 1934). Pracovala v Praze pro Státní památkovou správu, věnovala se regionálním dějinám, popisu, výkladu a ochraně památek (zámky, interiéry, zahrady apod.). Publikovala k této tematice řadu prací (též jako Lejsková-Matyášová), např. Teplice v době klasicismu, Lemberk: Státní zámek a okolí, Reliéfy Edelmannova paláce v Olomouci a jejich grafické předlohy), významně spolupracovala s časopisem Umění. Věnovala pozornost i hudbě: v Hudebním věstníku publikovala články Vincenzo Bellini (27, 1935, č. 3, s. 2), V symfonii od Beethovena k Mahlerovi (č. 10, s. 10), Obrazy v díle Fibichově (30, 1937, č. 2, s. 25), v časopise Smetana Hlaholské jubileum (zvláštní otisk Praha, Knihovna Unie českých hudebníků, sv. 39, 1941); publicisticky byla činná i v časopisech Radiojournal, Eva a dalších.