Spisovatel, zakladatel teorie architektury, usměrnil svým dílem napsaným kolem r. 1450 dosud nevyhraněný vývoj stavitelství. Za předlohu měl dílo Vitruviovo. V prvních pěti knihách odpovídá na různé otázky týkající se především stavebního materiálu, provedení a účelnosti staveb. Ve druhé části se oprošťuje od antických spisovatelů a věnuje se kompozičním otázkám architektury. Jeho spis ocenil i básník Lodovico Ariosto a vliv jeho myšlenek je patrný také v díle Michelangelově a Leonarda da Vinci. Dodnes jsou cenné stati o měřítku, rozvržení hmot, vztazích částí k celku apod. Alberti ukazuje na mnoha příkladech celistvé pojetí architektury a urbanismu, ono komplexní myšlení, které je nutné zdůrazňovat zvláště v současné době.
Leon Battista Alberti Pořadí knih
Leon Battista Alberti byl všestranný renesanční humanista, jehož zájem sahal od umění a architektury po filozofii a lingvistiku. Jeho dílo nelze izolovaně zařadit do jediné disciplíny, neboť Albertiho umělecké a intelektuální bádání bylo komplexní. Zasloužil se o hluboké prozkoumání a propojení různých oblastí vědění, čímž zanechal nesmazatelnou stopu v renesanční kultuře. Jeho život a dílo byly zaznamenány v životopisech, které ho představují jako klíčovou postavu své doby.







- 1956
- 1947
Vydáno v edici Žikešův špalíček o umění. Řada A, Výtvarné umění. Ve třech knihách O MALBĚ vykládá o malířské perspektivě, o systematice malby, obrysu, kompozici, koloritu, světle a stínu. o plastickém jevu na obrazech. o malířské tématice a malířské výchově. V bystrém pojednání O SOŠE všímá si všech ideových i technických problémů sochařství. Kromě toho popisuje svůj vlastní přístroj na bodování sochy. Z italštiny přeložil, poznámkami objasnil, studii o L. B. Albertim napsal, náčrty kreslil a obrázky sestavil F. Topinka. 9 nečíslovaných listů obrazových příloh, z toho jeden přeložený : ilustrace (některé barevné), 1 portrét, plány.
- 1947
Vydáno v edici Žikešův špalíček o umění. Řada A, Výtvarné umění. Ve třech knihách O MALBĚ vykládá o malířské perspektivě, o systematice malby, obrysu, kompozici, koloritu, světle a stínu. o plastickém jevu na obrazech. o malířské tématice a malířské výchově. V bystrém pojednání O SOŠE všímá si všech ideových i technických problémů sochařství. Kromě toho popisuje svůj vlastní přístroj na bodování sochy. Z italštiny přeložil, poznámkami objasnil, studii o L. B. Albertim napsal, náčrty kreslil a obrázky sestavil F. Topinka. 9 nečíslovaných listů obrazových příloh, z toho jeden přeložený : ilustrace (některé barevné), 1 portrét, plány.