Simona Monyová
17. březen 1967 – 3. srpen 2011
Simona Monyová, vlastním jménem Simona Ingrová, rozená Simona Urbánková, (17. března 1967 Brno – 3. srpna 2011 Brno) byla česká spisovatelka, zaměřující se především na romány pro ženy, pro které sbírala inspiraci ve vlastním životě. Čerpala ze svých zkušeností, především s mezilidskými vztahy a domácím násilím. Několik jejích románů bylo zfilmováno.
Simona Monyová (17. března 1967, Brno – 3. srpna 2011 Brno) byla česká spisovatelka, zaměřující se především na romány pro ženy, pro které sbírala inspiraci ve vlastním životě. Kolem patnáctého roku věku u Simony rodiče diagnostikovali rozvinutou formu grafomanie. Její román Tchyně a uzený… se stal předlohou stejnojmenného televizního filmu režisérky Lenky Wimmerové. S manželem Borisem Ingrem vlastnili vydavatelství, ve kterém od roku 2002 vycházely její knihy. Simona Monyová se narodila v Brně jako prvorozená dcera manželů Jitky a Gustava Urbánkových, o pět let později se narodil bratr Gustav. Před nástupem do školy bydlela Simona i s rodiči u prarodičů z matčiny strany. K dědečkovi, profesionálnímu hudebníkovi, měla velice blízký vztah a právě jím vytvořenou přezdívku „Mony, Monynka“ použila později pro svůj profesionální pseudonym „Monyová“.
Tragickým se Simoně Monyové stal dlouhodobě disfunkční vztah s manželem Borisem Ingrem, který ji 3.srpna 2011 ve svém domě v Brně-Obřanech zavraždil několika bodnými ranami. Simona Monyová byla úspěšná už od základní školy, kde se účastnila různých literárních soutěží. Zprvu psala básně a texty k písním. V roce 1997 vydala, přes potíže s nakladateli, svůj první román Osud mě má rád, který však nepřinesl očekávanou odezvu. Cílevědomě pokračovala v honbě za svým snem, až se jí podařilo prorazit a stát se úspěšnou spisovatelkou s 30 tituly na kontě.