Věra Jirásková Pořadí knih

Učebnice je dílem kolektivu autorů katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a externích spolupracovníků. Kniha je reprintem původního vydání z roku 1998. Na učebnici navazuje Ústavní právo a státověda, 2. díl, Ústavní právo České republiky.

Ve dnech 23. a 24. září 21 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze konal II. česko–polský právnický seminář. Katedra ústavního práva, která toto setkání uspořádala, tak navázala na dialog mezi polskými a českými konstitucionalisty započatý v této formě již před dvěma lety v Toruni. Pro setkání v Praze bylo vybráno pět ústavních institutů, o nichž jsou vedeny trvale teoretické diskuse, a zároveň je jejich platná úprava prověřována každodenní praxí fungování vrcholných ústavních orgánů. Přednesené referáty, zařazené do první části tohoto sborníku, tak byly vedle aktuálních otázek týkajících se především zamýšlených novelizací ústav obou států a proměn interpretace jejich jednotlivých ustanovení věnovány problematice dvoukomorových parlamentů, imunitám a neslučitelnosti funkcí v ústavním právu, dále zahraničněpolitickým pravomocem prezidenta republiky a vztahu ústavního a evropského práva, jak jej v současnosti reflektuje judikatura Ústavního soudu ČR a Ústavního tribunálu PR. Do druhé části sborníku byly zařazeny příspěvky účastníků semináře, kterými reagovali na některé další otázky týkající se rozdílů, shod či zvláštností ústavních systémů České republiky a Polské republiky, čímž se podávaný obraz o jejich aktuálním stavu stává ještě plastičtějším.

Od přijetí Ústavy České republiky v roce 1992 uplynula doba dostatečně dlouhá, aby prověřila její životaschopnost. V čem spočívají přednosti platné Ústavy a kde jsou naopak její úzká místa? Proč byl měněn základní zákon státu, jak vypadá na něj navazující zákonodárství a jaké obtíže je třeba překonávat při jeho aplikaci? To a mnohé další jsou otázky, na které odpovídá práce kolektivu autorů z okruhu katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Problematika je přehledně uspořádána do kapitol podle jednotlivých institutů českého ústavního pořádku (Parlament, prezident, vláda, soudy, Ústavní soud, volby, státní hranice, bezpečnost,...). Kniha je bez újmy na odbornosti napsána velmi čtivě a srozumitelně. Publikace je určena především znalcům ústavního práva, právníkům a posluchačům právnických fakult, stejně jako odborníkům v souvisících oborech, jako je politologie, kulturologie, pedagogika či ekonomie. Své čtenáře najde i mezi těmi, jimž není lhostejný osud státu, ve kterém žijí, zajímají se o fungování jeho vrcholných orgánů a sledují, jakými pravidly se řídí jejich chod.

Průřezové téma RVP "Multikulurní výchova" klade na učitele nároky, z nichž vyplývají především tyto otázky: Jak efektivní začelnit multikulturalismus do výchovně-vzdělávacího procesu? Jaké metodicko-didaktické strategie zvolit, aby vědomostní kognicí nebyl potlačen výchovný aspekt či naopak, aby problém mulitkulturalismu nebyl redukován na pouhou deskripci provázející výchovu k toleranci, úctě a respektu k jinakosti? Co jsou klíčové kompetence v multikulturní výchově a jak je efektivně naplňovat? Jak uskutečňovat multikulturní výchovu interaktivním způsobem a v mezipředmětových vztazích? Na tyto a další otázky nabízí autorka odpovědi a především inspiraci a obsahovou i metodiko-didaktickou pomoc učitelům v jejich náročném úkolu zvládnout v této oblasti současný stav, jež je typizován jistým chaotickým přístupem k multikulturní výchově.